Vyroben jako C-47B-10-DK v roce 1943 pro US Army reg 43-49178. Létal také s Jihoafrické republice a Venezuele. V roce 1995 byl přestavěn na DC-3C-TP a dostal nové motory P&W Canada PT6A-65AR. Několikrát změnil registraci i majitele a v roce 2024 zakotvil na Aljašce.
Na súkromnú akciu osláv 30. výročia spolku Motorflugunion Klosterneuburg prijala na víkend 12.-14.6.2026 pozvanie táto DC-3 z roku 1942, ktorá má svoj domov vo švajčiarskom Grenchene. Sprevádzal ho aj Beech 18 (v pozadí).
Aktuální stav k letošnímu roku. Od doby, co jsem ho navštívil poprvé, tak přibylo opět několik nálepek cestovatelů. Jedná se de-facto o první zastávku každého cestovatele jak na čtyřstopých, tak na dvoustopých vozidel jedoucích na Balkán. Něco málo k letadlu. Dříve létalo u amerického armádního letectva jako 44-76592 a u Královského letectva jako KN453.
Tento letoun C-47 byl darován ve zbarvení UK - Air Force poblíž hranic mezi Slovinskem a Chorvatskem u obce Otok. Jedná se o památník provizorního letiště zvaného Piccadilly Hope, které spojenecké síly využívaly během druhé světové války k zásobování partyzánů vedených Josipem Brozem Titem v boji proti nacistickému Německu. Letadlo bylo v srpnu 1944 dodáno Královskému letectvu jako KG783 a létalo také pro francouzské letectvo. Kolem roku 1971 se dostalo k jugoslávskému letectvu. Interiér letadla bohužel není přístupný.
