V dávných dobách dělal mistra na „čtrnáctkách“ jeden velmi kovaný straník, který měl na provozu zaměstnaného i syna, kterého naprosto nekriticky miloval. Jeho nejčastější citát byl: „Kdepak ten můj kluk, ten je dobrej!“ Což pronášel při jakékoliv příležitosti. I syna samotného to už štvalo.
VíceViděl jsem, jak v archivu planes.cz vyšla má fotka první návštěvy TU 104 v Praze v roce 1956. Napsal jsem „má“ fotka, ale samozřejmě to nebyla má, ale mého táty, mně v té době bylo šest let, nosil jsem „kraťasy“ s háčkem a musel chodit s babičkou a jejími přítelkyněmi na módní přehlídky, kde jsem se strašně nudil, takže když mi táta oznámil, že jde fotit na Ruzyň nové tryskové letadlo, se kterým přiletěli Rusové do Prahy, a i když to bylo brzo ráno, tak jsem vyskočil metr vysoko, natáhl bundu a netrpělivě přešlapoval před domem na Smíchově až táta nastartuje starou „zetku“, naše auto.
VíceMám jednoho kolegu a on je poněkud zvláštní. Dovolil bych si říct, že je intelektuálně nesmělý. Udělal spoustu malérů, ale díky své duševní nedostatečnosti si to nikdy nepřipustil. Plnění paliva do Jumba není nijak zvlášť složité, ale musí se na rozdíl od Airbusu A320 sledovat a přepínat nádrže, aby palivo bylo rovnoměrně natankováno. Jemu se podařilo natankovat všechno palivo do centru, letadlo mělo zpoždění, protože když posádka zjistila tuto skutečnost, tak se palivo muselo rozčerpat do křídel, která byla prázdná.
VíceV osmdesátých létech ovládla Československé aerolinie „vojenská junta“. Byla to první a bohužel nikoliv poslední ukázka arogance státní moci a ukázka toho, že podle představitelů strany, která je u vlády, může řídit ČSA třeba Hurvínek se Spejblem, hlavně, že jsou loajální k vládní partaji; o letectví a letadlech toho již mnoho ani znát nemusejí. Tak se dostal k ředitelování generál, který byl velmi podobný Brežněvovi. V té době se mi poštěstilo, že jsem se dostal na aerosalón do Paříže s Vědeckotechnickou společností
VíceTo, co bych chtěl dnes popsat, možná otevře „Pandořinu skříňku“. Věc, kterou nosím již dlouho v hlavě, se jmenuje „mezilidské vztahy“. Myslím vztahy mezi létajícím personálem a pozemním. Tyto vztahy z mnoha důvodů mají do dokonalosti velmi daleko. Některé spory jsou oprávněné, některé jsou naprosto zbytečné a malicherné.
VíceJsou práce na aeroplánech, které mě baví a jsou práce, které dělám vyloženě nerad. Pak je také kategorie, které se děsím. Sem patří vyblokování reversu na motorech Rolls Royce RB211 na letadlech Boeing 767. Vždycky, když bylo letadlo na finále, v duchu jsem se modlil, aby byly reversy v pořádku. Společnost British Airways je tuším jedinou, která objednala sedm set šedesát sedmičky s těmito motory. Proč mě tato práce děsí?
VíceSleduji s úžasem, co se děje kolem nositele Nobelovy ceny Güntera Grasse, když sám na sebe prozradil, že byl v sedmnácti letech členem jednotek SS. I já mám podobný hřích z mládí a tak ho raději zveřejním hned, aby při případné mé nominaci na cenu bratří Čapků, či dokonce na Nobelovku, nevzniklo podobné rozčarování v literárních kruzích. Přátelé, přiznám se, v osmé třídě základní školy v roce 1964 jsem byl vyloučen z Pionýra pro opilství.
VíceVýkon některých povolání nese s sebou trvalé následky. Číšníci a vrchní mají ploché nohy, protože celé dny na nich běhají, strojvůdci z parních mašin měli revma v pravém či levém rameni, jak jezdili vykloněni z lokomotiv. I povolání leteckého mechanika, díky určitým stereotypům, zanechává na naší tělesné schránce stopy.
VíceJe léto, venku panuje ospalé vedro a na ploše letiště v padesáti centimetrech nad zemí dosahuje teplota vzduchu až padesáti stupňů. Sprchu po dvanácti hodinách služby každý toužebně vyhlíží, jako beduín oázu na poušti. Při té příležitosti jsem si vzpomněl, jak před léty jsem dělal s panem P.
Více„Klub deset tisíc“, pojem, který šíří neskutečně stupidní periodika jako je Cosmopolitan, je klub, který má soustřeďovat létající personál, který měl sex v této letové hladině. V jednom čísle výše zmíněného periodika byl tento „klub“ velmi „zasvěceně“ popsán.
VíceCopyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém