Ruská ruleta Ministerstva dopravy. Lety jsou do konce léta opět povoleny.

• 06.07.2019 08:30

Začátek hlavní sezóny začal velmi bouřlivě neočekávaným rozhodnutím Ministerstva dopravy ČR zakázat 2. 7. některé lety společnosti Aeroflot do Prahy, jakož i lety Rossiya Airlines na linkách Moskva – Praha a Petrohrad – Praha, Ural Airlines na linkách Žukovskij – Praha, Jekatěrinburg – Praha a Krasnodar – Praha, Siberian Airlines (S7) na lince Novosibirsk – Praha a Pobeda na lince Moskva – Karlovy Vary.

Rozhodnutí postihlo stovky cestujících na letech mezi oběma státy. Následně se 2.7. ministerstva dohodla, že zachovají stávající stav a do 7.7. vyřeší jednáními veškeré sporné body. 4. července byl tento termín pragmaticky posunut na konec hlavní sezóny. Obě strany se přitom navzájem obviňují z jednostranného porušení Dohody o leteckém spojení mezi oběma státy.

Podívejme se na dostupná fakta týkající se této neobvyklé události, její důsledky, a co může znamenat pro letecké spojení obou zemí do budoucna. Při zpracování příspěvku byly použity oficiální informace, které si server planes.cz vyžádal.

Spouštěcím momentem krize bylo neudělení povolení pro přelety letadla ČSA na lince Praha – Soul - Praha přes Sibiř, které dopravce dlouhodobě používá. Neudělení povolení považuje Ministerstvo dopravy ČR za porušení Dohody z roku 1966 o leteckém spojení. A jako odvetné opatření omezilo práva ruských dopravců. O tom byla ruská strana zpravena 1.7. v cca. 20:30 (místního času). Asi v 01:00 dne 2.7. ruská strana přelety letadla ČSA povolila, a to na dobu do 7.7.

Ruská strana uvádí, že ČSA využívá transsibiřského přeletu od roku 2005, a to na základě dočasných povolení. Česká strana nyní požadovala trvalé povolení, nebyla však spokojena s navrženými podmínkami, a proto dohoda nebyla uzavřena. Původní povolení vypršelo 30.6. Podmínky navržené ČSA za přelety se nikterak neliší od podmínek pro jiné zahraniční společnosti, jsou transparentní a nediskriminační. Fakt, že práva na přelet vyprší, tedy nepřišel jako překvapení. Na rozdíl od překvapujícího zákazu pro ruské společnosti.

Česká strana k nedohodě uvádí, že je nutné „hledat takový kompromis, aby rozvoj a nové příležitosti byly pro letecké dopravce obou stran vyvážené a nelze přijímat pouze takové kroky, které jsou výhodné jen pro letecké dopravce jedné strany“. Ministerstvo obviňuje ruskou stranu, že se snaží „zobchodovat již jednou udělené právo“. To potvrzuje, že došlo k nedohodě o komerčních podmínkách pro přelet letadla ČSA přes Sibiř. Ministerstvo nekonkretizovalo, co chtěla ruská strana „zobchodovat“.  Dne 30.6. se tedy ČSA ocitla bez dohody na přelety.

Server planes.cz nemá přístup k přesným dokumentům o jednání obou stran. Necháváme na čtenáři, aby si udělal vlastní představu o povaze sporu a argumentech. Není jasné, proč odvetné kroky byly přijaty ze dne na den a způsobily potíže stovkám cestujících a leteckým společnostem. A to i těm, které s režimem letů přes Sibiř nemají vůbec nic společného. Ministerstvo jistě mohlo stanovit rozumnou lhůtu k uzavření obchodních vyjednávání a nebrat si přitom stovky cestujících za rukojmí.

Ministerstvo argumentuje, že je nutné bránit zájmy svých leteckých dopravců. S tím jistě všichni souhlasí, ale nemělo by to vyvolávat neúměrná rizika. A tím je případné ohrožení výnosů z turistického ruchu. Turistický ruch tvoří asi 4 % HDP ČR a jde o náš nejprofitabilnější exportní artikl, protože v podstatě prodáváme zejména to, co nám zde zanechali naši předci. Ruských turistů vloni přijelo podle údajů organizace Czech Tourism asi 700 tisíc. Z nich se asi 545 tisíc ubytovalo v hotelech a penzionech a další část v ČR mimo tato zařízení, např. u Air BNB. Výzkum Institutu turismu ukázal, že přes 60 % ruských turistů se do České republiky vrací opakovaně, přičemž nejčastěji zde vyhledávají kombinaci přírodních a kulturních památek a také wellness a lékařskou péči. Průměrná útrata ruského turisty na osobu a den činí přes 2 700 Kč, stráví zde v průměru necelých osm nocí, což je vysoce nad průměrem turistů z ostatních zemí. Individuální cesty tvoří více než polovinu, cca třetina ruských turistů využívá pro cesty do ČR služeb cestovních kanceláří a asi 7 % pak cestuje v rámci pracovních cest. Ruští a čínští turisté představují 50 % všech výnosů z turistického ruchu. Navíc ruští turisté navštěvují Českou republiku ve všech sezónách, což je výhodné z hlediska využití turistických kapacit a služeb. Takže pokud 700 tis. turistů znásobíme 7,5 dny a 2700 Kč průměrné denní útraty, bude rozměr rizika pro české hospodářství jasný. Je o několik řádů větší, než je nejpříznivější myslitelný výsledek negociací o letech do Soulu.    

Návštěva České republiky není pro ruské turisty povinná. Česká republika musí o turisty bojovat ve velmi konkurenčním prostředí – s Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a vlastně celým světem.

Bez ohledu na právní stránku krize je zjevné, že ony odvetné kroky mohou poškodit zájmy a image ČR v oblasti turistického ruchu. Vyhlásit zákaz letů ze dne na den působí jako velmi nepřátelské gesto. Připomínáme, že dne 21. června přijalo Rusko politické rozhodnutí zakázat lety ruských společností do Gruzie (https://www.planes.cz/cs/article/203407/prezident-putin-zakazal-lety-ruskych-leteckych-spolecnosti-do-gruzie), a to od 8. července. Přes závažnou politickou povahu konfliktu tak Rusko poskytlo cestujícím, leteckým společnostem a cestovním kancelářím pohodlný prostor nařízení se přizpůsobit. V našem případě přitom není spor politický, ale spíše byrokratický. Prostě novou dohodu se nepodařilo včas uzavřít.

Vraťme se nyní ale zpět do oblasti letectví. Vztahy v letecké dopravě obou zemí upravuje Dohoda z roku 1966, podepsaná tehdy ještě mezi SSSR a ČSSR. Ta však v podstatě pouze říká, že bude fungovat reciprocita ve spojeních a dva lety denně obslouží Aeroflot a dva lety Československé aerolinie. Dohoda je zoufale zastaralá, neaktuální a nevyhovuje potřebám doby. To si obě strany uvědomují. Jednání o nové letecké dohodě probíhají již od roku 1997 a v současné době zůstává otevřena pouze otázka osvobození od cel a nepřímých daní. A také transsibiřských přeletů. Slovo „pouze“ je přitom eufemismem, neboť ve skutečnosti může trvat ještě velmi dlouho, než se zbývající „detaily“ projednají.

Transsibiřské přelety (Trans-Siberian Route System (TSM)) zůstávají dalším anachronismem. Chicagská úmluva z roku 1944, která definovala rámec pro rozvoj oboru a jeho liberalizaci, byla Sovětským svazem bojkotována, takže vývoj letecké dopravy Západ – SSSR měl tradičně svá specifika. Dodnes je otázka transsibiřských přeletů výjimečná, neboť kromě běžných navigačních poplatků letecké společnosti musí za přelety platit „royalty“. Výnosy za práva přeletu Sibiře („royalty“) si rozdělují Rosaviacija a Aeroflot. Systém takto funguje takřka 40 let, zcela jistě není spravedlivý, ale není ani v rozporu se zákony. Platby za přelety Sibiře jsou akceptovány a potvrzeny dohodou EU a Ruskou federací. Roční výnos „royalty“ za přelet Sibiře se odhadují mezi 500 a 800 mil. USD. Ruská strana slíbila, že po vstupu do světové obchodní organizace bude poplatky postupně odstraňovat. Argumentuje také tím, že existence těchto plateb kompenzuje poplatky za emise CO2, které uvalila na letecké dopravce EU. Suma sumárum, dnes neexistuje žádný důvod ani motivace, proč by chtěla ruská strana odstoupit od něčeho, co je obecně akceptováno. A pokud platí společnosti jako Air France a Lufthansa, pak šance, že by Ministerstvo dopravy ČR a přelety jednoho letadla ČSA prolomily tuto tradici je jistě zanedbatelná. Platby Aeroflotu vnímají ostatní ruské společnosti jako diskriminující. Mimochodem jedná se o společnosti, na které ministerstvo uvalilo zákaz, takže došlo na tradiční potrestání nevinných. 

Problémy v oblasti letecké dopravy mezi oběma zeměmi by neměly znamenat, že přehlédneme jasný pokrok, kterého bylo dosaženo v provozní oblasti. Dokladem postupné liberalizace je např. fakt, že v březnu bylo umožněno Ural Airlines otevřít letecké spojení mezi letištěm Žukovskij a Prahou. Připomínáme, že Žukovskij není moskevským letištěm, takže se tohoto letiště netýká režim Praha-Moskva, které operují Aeroflot, Rossiya a Smartwings (a značka ČSA). Byly také navýšeny kvóty pro stávající dopravce mezi Moskvou a Prahou o 14 letů týdně, které nejsou v dnešní době využity žádnou stranou. Kapacitní limity pro spojení mezi Prahou a Petrohradem byly zvýšeny o 100 %. V tomto případě nelze mluvit o liberalizaci, neboť se jedná o navýšení pro stávající dopravce. Ale Praha zůstává pro lety do Moskvy uzavřena dalším dopravcům.

Nyní se lhůta pro jednání o další spolupráci posunula na konec léta, což je pragmatický krok, který by měl odstranit nebo přinejmenším snížit nejistoty pro cestující, dopravce a cestovní kanceláře. Chtělo by se věřit, že stávající konflikt akceleruje jednání o liberalizaci vzájemného leteckého provozu, jehož výsledky přinesou další výhody pro letecké cestující, letiště Praha (a případně i další) a cestovní kanceláře.  

Uznání nepochybně zaslouží Aeroflot, který na zákaz z pondělního večera reagoval operativně a bleskově nasadil na dvě úterní linky Airbusy A330. A také pracovníci zastoupení, kteří dokázali cestující dostat do jejich destinací s minimálním nepohodlím. Je škoda, že ministerstvo na nepohodlí cestujících a rizika zjevně nemyslelo. (Foto: flightreport.com)

Fotografie k článku

Související fotky

300
Aeroflot
Praha - Ruzyně

800
Rossiya Airlines
Praha - Ruzyně

A319
Ural Airlines
Praha - Ruzyně

A320neo
S7 Airlines
Praha - Ruzyně

Související články