Čeká nás konec éry levných letenek, jak tvrdí O’Leary?

• 15.08.2022 17:00

V podstatě všemi médii proběhlo prohlášení (viz zde) šéfa Ryanairu Michaela O‘Learyho, že éra levných letenek končí a s nimi i ikonické výprodeje Ryanairu za 0,99 eur nebo 9,99 eur. Média to mechanicky zopakovala tak, jak bylo řečeno. Jeho zpráva je však daleko hlubší a má nejspíš jiného adresáta než cestující veřejnost a možná ani není o konci levných letenek.

Jakýkoliv výrok O’Learyho stojí za zamyšlení. Tím spíše, pokud představitel největší evropské aerolinky mluví o konci jedné éry. Nechceme proto pouze mechanicky zopakovat O’Learyho, ale následujícími řádky takové zamyšlení čtenáři předložit. 

Vývoj poptávky a nabídky

O’Leary argumentuje, že lidé během pandemie i po ní prokazují vysokou touhu cestovat. A budou cestovat dál, a to nehledě na rychlý nárůst nákladů domácností. V situaci, kdy domácnosti rozpočty budou pod tlakem se nabídka nízkonákladových společností stane preferovanou volbou.

Potud má O’Leary bezesporu pravdu. Příklon k nízkonákladové dopravě se projevil zatím po každé krizi. Není důvod si myslet, že tentokrát tomu bude jinak.

Část celkové poptávky se v důsledku snížení disponibilního příjmu domácností a snížené cenové elasticity bude přesouvat na stranu nízkonákladových společností (všude tam, kde taková nabídka existuje). Je proto možné a pravděpodobné, že i pokud absolutní poptávka po létání klesne, poptávka po nízkonákladovém létání vyroste. Dost možná nejenom relativně, ale i absolutně. To je to, o čem O’Leary mluví.  

Zajímavější je, o čem O’Leary nemluví. Nemluví o vývoji nabídky, a to přesto, že Ryanair je na nabídkové straně trhu. Víme, že nabídka nízkonákladových společností poroste. Ryanair, Wizz Air, easyJet, Norwegian, ale i další agresivně rozšiřují letecký park a zvyšují počet sedaček na letadlo. Porostou tedy jak nabízené kapacity, tak i efektivnost nízkonákladových dopravců.

Tradiční letecké společnosti nejsou slepé, na evropských linkách budou přesouvat stále více kapacit ke svým nízkonákladovým jednotkám, jak to dělají např. Lufthansa, British Airways či Air France–KLM.

Vyšší poptávka po nízkonákladovém létání se na trhu potká s rostoucí nabídkou nízkonákladových společností.

První část této věty O’Leary řekl, druhou nikoliv. Mluvit jen o jedné části trhu nedává smysl.

Problém (pro Ryanair) nastane, pokud nabídka nízkonákladových letenek poroste rychleji než poptávka a pokud na trhu vypukne cenová válka nízkonákladových dopravců.

V minulosti jsme přeci viděli aerolinky, které na trh přišli s nerealisticky nízkými cenami, trh poškodily a pak odešly, zatímco deformovaný trh po nich zůstal.

Drahé letenky přechodným jevem nebo novou realitou?

Přechodně vysoká poptávka

O’Leary se snaží přesvědčit, že vysoké ceny letenek a vysoké náklady tu s námi budou napořád. Tak to ale není.

Primárním důvodem vysokých cen je nízká nabídka (kapacit) leteckých společností a zároveň vysoká poptávka přiživená mimořádnými úsporami domácností z kovidového období a miliony vydaných voucherů. Pokud je nabídka řekněme na 80 % předkrizových hodnot a poptávka na 120 %, máme tu pořádný převis poptávky a logický důvod pro drahé letenky. Názorně to bylo vidět v okamžiku, kdy BA zastavily prodej letenek na krátké linky a v důsledku výpadku nabídky ceny Ryanairu do Prahy vyskočila až k 20.000 Kč. To se nestalo kvůli skokovému růstu nákladů, ale kvůli šoku na nabídkové straně.   

Uměle vybuzená poptávka je však pouze přechodný jev, který ve druhé polovině roku odezní.  

Přechodně vysoké náklady

Vysoké náklady, o kterých mluví O’Leary tu napořád také nebudou.

Pokud jde o letecké palivo, jeho cena se od začátku roku takřka zdvojnásobila. To je jistě silný faktor, který mluví pro vysokou cenu letenek. Pomíjíme zde fakt, že konkrétně Ryanair si zajistil ceny na úrovni okolo 60 dolarů, zatímco barel Jet A dnes vyjde okolo 130 dolarů  

Pokud svět spadne do recese (nebo krize), což je prakticky jisté, projeví se to sníženou poptávkou po palivu, což povede ke snížení jeho cen. Jak moc to nikdo nevíme, protože ceny ropy na rozdíl od cen letenek nekontroluje trh, ale rozhodnutí OPEC+.

S určitostí lze předpokládat, že ceny leteckého paliva se vrátí na hodnoty blízké ceně ropy. Cena ropy BRENT je dnes asi 97 dolarů, zatímco cena leteckého paliva Jet AI v Evropě je okolo 132 dolarů/barel. Letecké palivo má tedy dobrý důvod k výraznému zlevnění, a to i pokud barel ropy zůstane na dnešních hodnotách. Odtržení ceny Jet A od ceny ropy (viz graf) je fenoménem postkovidového období a zcela jistě fenoménem přechodným.

Deprese a růst nezaměstnanosti omezí růst platů a sníží tlak na růst některých složek provozních nákladů leteckých společností. Dopravci budou průběžně zvyšovat svou efektivnost nasazením nové techniky a větším „zhuštěním“ sedaček. 

Řada faktorů se proto bude měnit a zdaleka nelze říci, že vidíme jenom vysoké náklady a jejich další růst. Troufáme si tvrdit, že opak je pravdou a řada významných nákladů leteckých dopravců začně postupně klesat.   

Co tedy vlastně O’Leary řekl?

I O’Leary musí připustit, že ceny nestanovuje ani on ani Ryanair, ale trh, a to zejména na základě vztahu poptávky a nabídky. Jak jsme uvedly, v nějaký moment se klesající poptávka a stoupající nabídka protnou v novém bodě rovnováhy, který může ceny letenek vrátit na hodnoty před pandemií nebo dokonce níže. A nikdo neví lépe než O’Leary, že za určitých okolností je výhodné prodávat letenky se ztrátou.

O’Leary vyhlásil, že průměrné ceny letenek Ryanairu stoupnou ze 40 eur na 50 eur. To bylo také to jediné, co řekl o straně nabídky.

Že O’Leary jinak nezmínil nabídkovou stranu musí mít důvod. Tím jediným je, že o ní nechtěl mluvit.

Zpráva o trvale vysokých cenách a konci éry levných letenek nebyla primárně určena ani tak široké veřejnosti, ale těm, kteří stranu nabídky formují. Zpráva zní: cenová válka je nežádoucí. 

K této hypotéze máme další důvod. Ryanair během kovidu předvedl perfektní proticyklickou politiku, tj. kupoval si podíl na trhu za cenu ztrát. Jednal učebnicově správně. Kde je dnes Lufthansa a kde Ryanair. Nyní však přichází období, kdy je přesně učebnicově správné maximalizovat zisk. A do toho se cenová válka nehodí.  

Zdá se, že vyhlášení O’Learyho byl správně časovaný a velmi srozumitelný signál nízkonákladovým dopravcům zabránit cenové válce.

Pokud to tak je, poškodil tím O’Leary zájmy spotřebitele? Domníváme se, že nikoliv. Cenová válka je iracionálním nesmyslem, který deformuje trh a ve svém důsledku vede ke ztrátám a zájmy spotřebitele poškozuje. Viděli jsme řadu dopravců, kteří na trh nastoupili s nesmyslnými cenami, poškodili trh, a nakonec z businessu stejně vypadli. Příkladem z nedávné doby je Norwegian Air v době, kdy byl řízen megalomanským Bjørnem Kjosem.

Pokud se přeneseme do českého prostředí, musíme konstatovat, že přes všechny možné výhrady ke Smartwings aerolinka vždy praktikovala velmi pragmatickou, efektivní strategii, dokázala se vyhýbat nesmyslným konfrontacím a cenovým válkám a pro svou rostoucí nabídku vždy nalézala správné trhy.

O’Leary je bezesporu výjimečný stratég a vynikající obchodník. Výkony Ryanairu ostatně mluví sami za sebe. Významné prohlášení o konci éry levných letenek si zamyšlení určitě zasluhuje.

Možná dospějeme k závěru, že konec éry levných letenek nám nehrozí, a to i kdyby je O’Leary pohřbil. Možná se jejich návrat jen trochu oddálil. Ostatně stále tu ještě máme zlaté platí pravidlo „nikdy neříkej nikdy“.          

 

Fotografie k článku

Související fotky

Související články