Ahoj Lubore, ta dvanáctka stojí na ploše před hangárem A. V pozadí je vidět objekt vodárny s klimatizační věží a vrcholky vzrostlých tůjí rodu Occidentalis, jež oddělovaly prostor malého parčíku s obeliskem, připomínajícím zahájení nejdelší linky Franko-rumunské společnosti z Paříže do Cařihradu. Přítomnost „dvanáctky“ před hangárem A byla značně neobvyklá, neboť tato letadla měla v té době „hnízdo“ v hangáru C. Oblast „Ačka“ totiž onehdy okupovaly výhradně Douglasy DC-3 (C-47) Dakota. Stály podél severního okraje manipulační plochy, majíce hlavní podvozek na betonu a ostruhové kolečko na zpevněném travnatého terénu. Stejně, jako dakota, nacházející se na snímku za křídlem opravovaného iljušinu. Za ní pak v trávě, seřazená po vnitřním obvodu pěstěného živého plotu, parkovala malá letadla oddílu Aerotaxi ČSA a místního Aeroklubu. Rozmístěny zde byly i letouny Státního leteckého dozoru, tehdejší inspekce. rád jsem k áčku coby malý kluk chodil na "čumendu". Tehdy nebyla taková ostraha jako nyní, přestože imperialista byl ve střehu. Od letištních bytovek, kde jsem bydlel to bylo jen pár metrů a v plotě oddělující tento prostor od civilní zóny byla permanentně otevřená vrata. Tudy jsem také často procházel, kdykoliv jsem šel navštěvit dědečka do kanceláře administrativně provozní budovy starého letiště. A téměř vždy jsem zde dlouho stál a kochal se pohledem na odstavené letouny. S tatínkem jsem zde trávil hodně času, když jsme sem chodili před letem "protáčet" vrtule dakot, aby se nasálo palivo do válců. Zde se dělaly i motorové zkoušky dakot. Když se nahazovaly, motor krásně bublal. nikdy na ten zvuk nezapomenu, právě tak i osobitou vůni cockpitu.

krásná atmosféra...páni mechanici,stará škola

Váš archiv je poklad :-)

...vela fajne..