Qantas vstupuje do závěrečné přípravné fáze jednoho z nejambicióznějších projektů moderní civilní letecké dopravy. Program Sunrise, jehož cílem je zavedení pravidelných non-stop letů z Austrálie do Evropy a na východní pobřeží USA, se po letech příprav posunul z prezentací do reality.
Dne 12. dubna opustil výrobní halu Airbusu v Toulouse první Airbus A350-1000ULR pro Qantas (zkušební registrace F-WZNK), čímž projekt vstoupil do certifikační a validační fáze. Následovat budou pozemní zkoušky, přibližně dvouměsíční letový testovací program a poté dodání prvního stroje na konci roku 2026. Komerční provoz má začít v roce 2027.
Qantas si objednal celkem 12 těchto letadel v květnu 2022 v jednom z nejsledovanějších tendrů posledních let. Airbus porazil Boeing s modelem 777-8 z programu 777X. Boeing chtěl zajistit prestiž 777-8 a byl připraven Qantas finančně kompenzovat, aby se finanční parametry provozu 777X přiblížily tomu, co nabízí A350-1000ULR. Qantas byl vnímán jako potenciálně klíčový zákazník, který mohl programu 777X dodat vysokou viditelnost.
Ačkoliv se původně očekávalo, že Boeing bude díky tradičně silné pozici v segmentu ultradálkových širokotrupých letadel favoritem, realita je složitější, a to i když pomineme fakt, že 777-8 se dostane na trh s výrazným zpožděním.
Airbus A350 šampionem dlouhých linek
Boeing 777-8 by sice pravděpodobně nepotřeboval tak výrazné zvýšení maximální vzletové hmotnosti jako Airbus A350-1000ULR, proti Boeingu však hrálo několik zásadních faktorů.
Airbus tedy nepřesvědčil Qantas jen samotným doletem, ale především kombinací efektivity, nižší hmotnosti a univerzálnější použitelnosti napříč celou dálkovou sítí dopravce.
Airbus nabídl řešení, které přesně odpovídalo filozofii projektu Sunrise: nikoliv maximalizace kapacity, ale maximalizace doletu. Qantas nechce na ultradálkových trasách soutěžit cenou nebo počtem sedadel. Snaží se prodat čas, a to tím, že eliminuje mezipřistání. Nabídnout cestujícím možnost nastoupit v Sydney a vystoupit až v Londýně nebo New Yorku. To však znamená posunout fyzické i provozní limity dnešních dopravních letadel a zároveň nabídnout takové pohodlí cestujícím, aby 20hodinový pobyt na palubě nepředstavoval nadměrné utrpením.
Let Sydney – Londýn bude trvat přibližně 18 hodin, Sydney – New York zhruba 20 hodin a 20 minut. Právě linka do New Yorku se stane nejdelší pravidelnou non-stop komerční trasou na světě. A pravděpodobně jí zůstane velmi dlouho. Dnešní rekord drží Singapore Airlines s Airbusem A350-900ULR mezi Singapurem a New Yorkem, ale Qantas půjde ještě dál.
Při letu dlouhém přes 20 hodin i relativně efektivní širokotrupý letoun potřebuje extrémní zásobu paliva nejen pro samotný let a potřebné rezervy. Airbus proto upravil A350-1000 speciálně pro potřeby Qantasu. Letoun dostal dodatečnou palivovou nádrž (Rear Central Tank RCT) o objemu 20 tisíc litrů umístěnou v zadní části trupu. Těchto asi 16 tun paliva navíc vyvolává dominový efekt a vynucuje si další změny.
Letoun A350-1000ULR prošel strukturálními zesíleními, úpravou podvozku, optimalizací rozložení paliva a dalšími změnami souvisejícími se stabilitou těžiště během letu i vzletu. Dodatečné palivo ponese letoun na úkor počtu přepravovaných cestujících, které Qantas snížil na 238. Poveze přibližně o stovku cestujících méně než standardní A350-1000.
Qantas sází na to, že vyšší výnos z každého z pouhých 238 cestujících převáží ztrátu počtu cestujících. Každé sedadlo v tomto letadle musí z hlediska ziskovosti pracovat výrazně intenzivněji než u běžného dálkového stroje. Proto je kabina tak silně orientována na první třídu, business class a premium economy. Masivní nádrž RTC do značné míry diktuje podobu resp. uspořádání kabiny.
Zajímavé je srovnání se Singapore Airlines, které jsou průkopníkem ultradálkových linek. Jejich Airbusy A350-900ULR byly původně konfigurovány pouze pro 161 cestujících, z toho 67 v business třídě a 94 premium economy. Klasická ekonomická třída byla zcela odstraněna, aby se snížila hmotnost a maximalizoval výnos z bonitních cestujících.
Qantas zvolil odlišný přístup. Jeho Airbusy A350-1000ULR nabídnou čtyři cestovní třídy včetně 140 sedadel ekonomické třídy, což naznačuje, že australský dopravce věří, že dokáže přepravit výrazně více cestujících bez kompromisu v plánovaném doletu okolo 18 tisíc kilometrů. Rozdíl dobře ilustruje odlišnou filozofii obou dopravců. Zatímco Singapore Airlines pojaly ultradálkové lety spíše jako exkluzivní „prémiový most“ pro úzkou skupinu zákazníků, Qantas se snaží vytvořit vlajkový produkt, který zůstane dostupný širšímu spektru cestujících — byť stále s výraznou cenovkou. Očekává se, že ceny letenek budou asi o 20 % vyšší než u současných spojení s mezipřistáním.
Přechod na platformu Airbusu A350-1000 umožnil Qantasu přepravovat o 77 cestujících více než Singapore Airlines se svými A350-900ULR, aniž by bylo nutné obětovat extrémní dolet. Airbus A350-1000 je oproti variantě -900 přibližně o sedm metrů delší, což Qantasu umožňuje efektivněji rozložit hmotnost 238 cestujících, paliva i vybavení kabiny. Právě kombinace většího trupu, vyšší nosnosti a silnější pohonné jednotky vytvořila prostor pro konfiguraci, která by u menšího A350-900 byla jen velmi obtížně realizovatelná.
Klíčovou roli hraje vyšší základní maximální vzletová hmotnost varianty -1000 a také výkonnější motory Rolls-Royce Trent XWB-97. Jde o nejvýkonnější motory, jaké kdy Airbus použil na svém dopravním letadle.
Sunrise Wellbeing Zone
Ani větší prostor automaticky neřeší problém, jak poskytnout cestujícím únosné prostředí pro let okolo 20 hodin. Klasická filozofie „sedět a vydržet“ by na takto dloluhých letech narazila, a to take proto, že cestující budou za své letenky platit prémiové ceny.
Mezi kabinami Premium Economy a Economy bude umístěn speciální wellness prostor určený pro pravidelný pohyb, protažení a hydrataci cestujících. Zóna nabídne madla pro cvičení, monitory s jednoduchými pohybovými sestavami, prostor pro občerstvení a vodu. Kapacita bude osm osob současně. Sedačky zde nebudou, aby se prostor nestal improvizovanou odpočinkovou zónou.
Qantas zároveň pracuje s dalšími prvky omezujícími dopady dlouhých letů — speciálním osvětlením kabiny, načasováním podávání jídel nebo úpravou spánkových režimů během letu.
Nová definice dálkových letů: příležitost i riziko
Právě zde se ukáže, zda je projekt Sunrise skutečně prototypem budoucí ultradálkové dálkové dopravy, nebo jen technologicky fascinující specialitou pro úzkou skupinu bonitních zákazníků. Projekt bude závislý na relativně úzké skupině cestujících ochotných platit výrazně vyšší ceny.
Pokud bude model ekonomicky fungovat, může postupně oslabit význam tradičních přestupních hubů na Blízkém východě, zejména Dubaje a Dauhá. Emirates nebo Qatar Airways dnes dominují spojení mezi Evropou a Austrálií právě díky efektivnímu systému přestupů. Qantas se nyní snaží část této logiky obejít.
Roll-out prvního letounu není jen technologickým milníkem. Je to začátek velmi drahého a velmi veřejného testu, zda lze dlouhodobě komerčně provozovat pravidelné lety trvající více než 20 hodin. (Foto: @airwaysmagazine, @AvSourceNews, planes.cz)
Budou nějak upraveny toalety pro případné delší posezení?
Celkem 2 záznamy
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Čtení na záchodě bude zakázáno!