Společnosti Airbus a Boeing čelí jednomu z nejsložitějších období ve své novodobé historii, neboť se hromadí zpoždění v certifikaci a dodávkách letadel. Zpoždění podvazuje růst aerolinek, snižuje palivovou efektivnost leteckých parků a tudíž i schopnost snižovat emise. Nedostatečná nabídka při trvale vysoké poptávce vede k vysokým cenám letenek. Situace trvá příliš dlouho a naděje na zásadní obrat je v nedohlednu.
Airbus oficiálně varoval své zákazníky z řad leteckých společností, že zpoždění dodávek potrvají až tři další roky, a to kvůli narušením dodavatelského řetězce, která se týkají motorů, konstrukčních dílů a dostupnosti specializovaných pracovníků.
Zpoždění již zasahují plánované dodávky na roky 2027–2028, přičemž první posuny o zhruba šest měsíců již byly některým dopravcům oficiálně oznámeny.
Airbus stále plánuje zvýšit do roku 2027výrobu letadel řady A320neo na 75 měsíčně. Původně měl tohoto cíle dosáhnout letos. Současné tempo produkce je výrazně nižší a průměrné čekací doby na letadla se prodlužují.
Za první pololetí dodal Airbus celkem 306 letadel, z toho bylo 232 řady A320neo, což ukazuje na průměrné tempo výroby necelých 39 letadel/měsíc. I když výsledky druhého pololetí budou nepochybně výrazně lepší, výroba A320 celkově spíše stagnuje, než roste.
Generální ředitel Air France-KLM Ben Smith označil situaci za bezprecedentní a připomenul, že některé dálkové typy čekají na certifikaci už sedm až osm let. Přestože se globální dodavatelské řetězce po pandemii postupně zotavují, Smith uvedl, že skutečný pokrok je stále v nedohlednu a všichni dodavatelé jsou ve skluzu. Tato zpoždění omezují schopnost aerolinek rozšiřovat flotily a nasazovat úspornější letadla.
Trefně popsal situaci generální ředitel Wizz Airu József Váradi, který ostře kritizoval Airbus a Pratt & Whitney za problémy s motory a prohlásil: „Platíme za letadla, která nemohou létat.“
Zpoždění dodávek frustruje i další hlavní zákazníky, včetně Lufthansy, či British Airways ze skupiny IAG. Tentokráte jde o typ 777X. Lufthansa má jako zahajovací zákazník 777X první exemplář převzít v polovině roku 2027 – se zpožděním sedm let proti kontrahovanému termínu 2020. Ani tento termín není garantovaný, neboť letadlo stále není certifikované.
Předseda Turkish Airlines Ahmed Bolat ke zpoždění 777X prohlásil: „Boeing ztratil naši důvěru. Pokud bude 777X nadále nabírat zpoždění, přesměrujeme finance k Airbusu.“
Momentálně situaci zhoršuje probíhající uzavření rozpočtu americké federální vlády, které pozastavilo inspekce a certifikace letadel a zdržuje také schvalování součástí kabiny, uvedl generální ředitel Lufthansy Carsten Spohr. Lufthansa po takřka ročním čekání nakonec zahájila přejímky Boeingů 787-9. Z 28 sedaček obchodní třídy však bude Lufthansa moci nabízet nanejvýš čtyři, neboť sedačky Allegris stále nejsou certifikovány. V tomto případě stížnost nepadá na hlavu Boeingu, který za certifikaci sedaček nezodpovídá. Podrobně jsme o tom informovali zde.
Finanční ředitel Lufthansy označil situaci v dodávkách letadel jako „krizi kapacit a dodavatelského řetězce“. Skupina není schopna nasadit plánovaná letadla pro růst.
V segmentu jednouličkových letadel se objevují určité náznaky zlepšení u Boeingu, který zkracuje zpoždění dodávek typu 737 MAX. Obvykle mimořádně kritický generální ředitel Ryanair Holdings Michael O’Leary si pochválil, že Boeing dosáhl výrazného pokroku ve zvyšování výroby a dodávkách letadel 737-8200, i když jsou stále zpožděné. Výhled pro 737 MAX je veskrze pozitivní, neboť regulátor FAA minulý týden povolil zvýšit měsíční výrobu ze 38 na 42 exemplářů. Boeing ujistil, že na toto tempo přechází okamžitě.
Dodávky Airbusů řady A320neo jsou krátkodobě negativně ovlivněny nedostatkem motorů, a to jak CFM International, tak Pratt & Whitney. Ze střednědobého hlediska se Airbusu zatím nedaří zvyšovat produkci směrem k cílovým kapacitám 75/měsíc na konci roku 2027. Minulý týden výrobce uvedl, že věří, že situace se postupně začne zlepšovat. Pokles ceny akcií na konci minulého týdne však naznačuje, že finanční trhy tento opatrný optimismus nesdílí.
Celkové dodávky dopravních letadel v roce 2024 stále nedosáhly ani úrovně dodávek předpandemického roku 2019.
Evropské aerolinky tak balancují mezi rekordní poptávkou po cestování a omezenou dostupností letadel – nesoulad způsobuje, že ceny letenek jsou dlouhodobě vysoké, a to i přes dlouhodobě nízké ceny paliva.
V roce 2022 se průměrné ceny letenek zvýšily asi o 25–30 %, a to při průměrné inflaci asi 8–9 %. V roce 2023 stouply o 15 % při inflaci okolo 6 %, v roce 2024 činil nárůst 6–8 % při inflaci okolo 3 %. Letos se očekává průměrný nárůst o 4–5 % při očekávané inflaci okolo 2 %.
V reálném vyjádření jsou evropské letenky dnes (2024/2025) po zohlednění inflace přibližně o 15–20 % dražší než před pandemií (2019). Bez započítání inflace se zdražení jeví kolem 30–35 %, ale reálný nárůst kupní síly je spíše blíže k 15 %. Kromě růstu ceny samotných letenek dochází k citelnému zvýšení poplatků za doplňkové služby, zejména za odbavená zavazadla či výběr sedačky.
Nejde přitom o specificky evropskou situaci. Podobně se vyvíjejí ceny i v USA. Údaj z indexu spotřebitelských cen (CPI) v USA ukazuje, že růst cen letenek výrazně překonává inflaci. Za poslední rok vzrostl index spotřebitelských cen letenek v USA o 25 % – což je největší skok od roku 1989, kdy americký Federální rezervní systém v St. Louis začal tento index sledovat. Jen v dubnu vzrostly ceny letenek o 18,6 %, uvádí Úřad pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics).
K růstu cen přitom dochází i přes klesající ceny paliva. Podle Eurocontrol činila v roce 2024 průměrná cena paliva 2,39 USD/galon, což je 10% pokles proti roku 2023. V polovině října 2025 činila průměrná cena leteckého paliva na evropském trhu 2,04 USD/galon a do konce roku se může dostat i pod 2 USD/galon.
Ceny letenek zůstanou i nadále relativně vysoké, a to zejména díky následujícím faktorům: zpoždění dodávek nových letadel, uzemnění kapacit kvůli problémům motorů, dodatečné náklady na pronájem letadel ACMI (zaskakující za nedodaná či uzemněná letadla), dodatečné náklady z provozu a údržby starších letadel, trvale vysoké poptávce po středomořských dovolenkových trasách (Španělsko, Řecko, Turecko, Itálie) a snížení tempa růstu nízkonákladových dopravců (Ryanair, Wizz, easyJet). (Foto: WCNC, UX Collective)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém