SOFIA...

• 29.11.2011 20:30
• historie

Zklamu všechny ty, kteří čekali cestopis o Bulharsku, i ty, kteří doufali v hrátky s horkokrevnou kráskou. SOFIA je seriózní záležitost a je to zkratka názvu Stratospheric Observátory for Infrared Astronomy.

B747SP N747NA - SOFIA

Minulý týden jsem dostal e-mail od kamaráda, že SOFIA bude o weekendu sedět na „Moffett Field“ a že se můžu zaregistrovat na prohlídku. Zaregistroval jsem se na první turnus ráno v 10 hodin a předpokládal jsem, že tam nebude moc lidí, protože a) je brzo ráno, b) nikoho to moc nezajímá. Hmmm, přišli jsme tam hodně brzy a fronta lidí už byla tak 30 m dlouhá. Do éra pouštěli po 10, takže jsme přešlapovali téměř hodinu, než jsme se dostali dovnitř. V žádném případě jsme se ale nenudili, protože akce byla zorganizována formou výstavky a procházelo se kolem stánků, kde jsme si mohli nechat vysvětlit zajímavosti celého programu. O astronomii samozřejmě nevím téměř nic, ale nezdráhal jsem se něco se dozvědět. Daleko víc mne stejně zajímalo letadlo samotné. Naposledy jsem ho totiž viděl téměř na den přesně před 17 lety, když přistálo z posledního letu s cestujícími na trati z Houstonu do San Franciska.

Konečné jsme se dostali na palubu, lidi se motali všude a nebylo téměř ani možné udělat fotku. V nejlepším záběru stal nějaký „vědec“ a imponoval jakési mladici, která předstírala, že ví, o čem ji povídá. S žádosti, aby ho někdo odstranil že záběru, jsem nepochodil, až nakonec mi člen týmu ve žluté vestě poradil, že když mám otázky, tak prý dole je někdo, kdo je zodpoví. Otázky jsem neměl a fotky taky ne.

V neděli po snídani jsem se rozhodl, že si na Moffett zajedu znova a vyfotím si éro znova bez lidí, třeba přes plot. Se svou dobrovolnickou průkazkou tam múžu kdy chci, tak žádný problém. Udělal jsem pár fotek přes plot a trošku nevraživě koukám na dveře do operačního centra NASA, za které bych se hrozně rád dostal. Asi jsem byl vyslechnut, protože přišla skupinka asi čtyř lidí, kteří byli vpuštěni dovnitř. A nějak jsem se ocitl uvnitř i já. A naprosto neuvěřitelně mi naproti jde „člen týmu ve žluté vestě“ z minulého dne. A že co bych rád a že mne někde viděl. Tak jsem mu připomenul, že mi v sobotu znepříjemnil fotografování a že bych si rád udělal pár fotek bez lidí. Ne moc přívětivě chtěl vědět, jestli mám nějaké ID. Ani zaměstnanecké ani dobrovolnické mu nějak neimponovalo, že je sorry, že nemám fotky a vypadalo to, že mne pošle, abych zavřel dveře zvenku. Tak jsem mu ještě vysvětlil, že je SOFIA sice hodně známá, ale pokud nebudou mít fotku na planes.cz, tak o nich nikdo neví. Koukal dost nevěřícně, pak vytáhl vizitku a řekl: „Vidíš támhletoho chlapíka v kombinéze? Jmenuje se Manny, je to náš pilot a ukáže Ti, co budeš chtít“. Z vizitky jsem zjistil, že ten vlastně ne špatnej chlapík se jmenuje Nicholas Veronico a je to šarže přes styk s veřejností. A pilot, celým jménem Manny Antimisiaris na moje přání prohlásil: „No jasné“ a už jsem se mohl ptát. Něco (málo) jsem věděl, něco (hodně) jsem se dozvěděl.

B747SP N747NA

Letadlo je Boeing 747SP (Special Performance), registrace N747NA, klasifikované jako „Experimental“. Je jedním ze 45 SPček, které Boeing vyrobil.

Historii má bohatou.

• Vyrobeno v dubnu r.1977 pro PanAm pod sériovým číslem 21441 a dostalo registraci N536PA.
• V květnu 1977 při příležitosti 50. výročí přeletu Atlantiku Charlesem Lindberghem letadlo pokřtila vdova po Lindberghovi na „Clipper Lindbergh“.
• V únoru 1986 po pádu PanAmu letadlo koupila společnost United
• V listopadu 1986 změna registrace na N145UA
• V říjnu 1994 poslední let s cestujícími na lince IAD-SFO
• V listopadu 1995 na uskladnění v LAS
• V dubnu 1997 prodáno USRA (Universities Space Research Association)
• V říjnu 1997 formálně prodáno NASA a dostává klasifikaci „Experimental“
• V květnu 1999 začíná přestavba v texaském Wacu
• V dubnu 2007 první let po složité modifikací a po 10 letech na zemi

Clipper Lindbergh

V květnu 2007 je letadlo znovu pokřtěno při příležitosti 80. výročí přeletu Atlantiku Charlesem Linberghem. Tentokrát obřad vykonal Lindberghův vnuk Eric Lindbergh. Ke křtu bylo použito francouzské šampaňské, což reprezentovalo „Šťastné přistání v Paříži po Lindberghově přeletu oceánu“, dále trochu kalifornskeho vína, reprezentující dvě centra SOFIA a NASA umístěná v Kalifornii, potom sklenice německého piva, reprezentující DLR (German Aerospace Center) a konstrukci systému teleskopu, a nakonec plechovka „Dr. Pepper“, reprezentující L-3 Communications, firmu, která provedla celou modifikací a protože „Dr.Pepper“ byl vynalezen ve Wacu.

Trošku technických údajů o letadle.

• 4 motory PW JT9D-7J
• Dostup: 45000 stop (13,7 km)
• Rychlost ve 41000 stopách: 0,8 M (837 km/h)
• Dolet: 12 300 km
• Doba trvání jedné mise: 7-9 hod (max. 12,2 hod)
• Prázdná váha (bez paliva): 171 458 kg
• Maximální startovací váha: 315 700 kg
• Maximální náplň paliva: 138 000 kg
• Spotřeba na misi: 68 000 – 114 000 kg

Prostor za přepážkou horní paluby

A něco o teleskopu:

• Vyrobený konsorciem firem MAN Technologie AG a Kayser-Threde GmBH v Německu.
• Průměr primárního zrcadla: 2,7 m
• Celková váha teleskopu: 20 000 kg

Za modrými dveřmi je mozek observatoře

SOFIA není nový program. Historii „létajících“ astronomických laboratoří započal v r. 1966 Dr. Gerard Kruper, když použil 30cm teleskop zamířený z okna letícího Convairu 990. Když bylo dokázáno, že „airborne astronomy“ má budoucnost, začali používat infračervené teleskopy na Learjetu. Od 1974 do 1995 používala NASA Kuiper Airborne Observátory s 91cm teleskopem v upraveném vojenském nákladním C-141.

Posádku SOFIE tvoří průměrné 20 lidí včetně pilotů. Flightdeck B747SP má ještě klasické uspořádání – kapitán, druhý pilot, palubní mechanik, navigátor. Pozorovací mise nejsou pro piloty žádná procházka rozkvetlou alejí. Teleskop má možnost pohybu ve svislém směru 75°, ale ve vodorovném není manipulovatelný, takže horizontální zaměření a jeho udržování závisí na pilotovi. A aby teleskop zůstal zaměřen na určitý objekt, nemůže se horizontálně odklonit víc než o 3 stupně. Protože se země otáčí a objekty se (relativně) pohybují, musí SOFIA letět v konstantním oblouku. Něco sice „uřídí“ autopilot, ale pilot musí neustále korigovat podle pokynů řídícího mise.

Fotografie stejného objektu (souhvězdí Orion) pořízené optickou a infračervenou kamerou. (c) NASA

Jsem rád, že jsem měl vnuknutí na Moffett jet ještě v neděli a pak, že jsem měl štěstí potkat Nicholase a hlavně Mannyho. Jak vidíte, dozvěděl jsem se hodně. Taky to, že v sobotu prošlo eroplánem 9 000 lidí. Také se přišel podívat (na invalidním vozíku) 94letý expilot PanAmu, který právě s tímhle letadlem létal. Zajímalo ho, jestli je to opravdu originální „Clipper Lindbergh“ nebo jenom pojmenované jiné éro. Manny ho ujistil, že samozřejmě a zval ho do cockpitu s tím, že je připravených 11 chlapíků ho tam dopravit po schodech i s motorovou židli. Odpověděl, že tam strávil hodně času a smutně s díky odmítl se slovy: „Thank you very, very much and take a good care of that beauty“.

Paluba B747SP - N747NA

Děkuju ještě jednou i já a věřím, že se o krásku budou starat dobře. Nakonec předpokládaná životnost je dalších 20 let.

Související kategorie