Hawker Siddeley HS.121 Trident - Část 1

• 27.01.2002 00:00
• historie

Počátkem letošního roku uplynulo již čtyřicet let od úvodního vzletu britského třímotorového proudového dopravního letadla Hawker Siddeley HS.121 Trident. Jeho vývoj byl zahájen na základě specifikací, vydaných v srpnu 1956 společností British European Airways - BEA pro letoun poháněný proudovými motory, určený k dopravě osob a nákladu na krátkých a středních tratích, schopný vzlétat z VPD dlouhých maximálně 1 800 m. Vypsané soutěže se zúčastnily projekty několika britských výrobců, z nichž vyšel vítězně návrh označený DH-121 firmy deHavilland, která byla rovněž připravena financovat celý vývoj vlastními prostředky. Na nátlak vládních kruhů však byl iniciován vznik konsorcia Airco, jež slučovalo letecké firmy deHavilland, Fairey a Hunting. Z tohoto důvodu byl vývoj DH-121, který dostal jméno Trident, převeden pod nově vzniklou firmu, což m.j. oddálilo datum předběžné objednávky BEA až na únor 1958. Název letounu plně vystihoval jeho nejdůležitější vlastnost, trojnásobnost, odrážející se nejen v počtu vestavěných pohonných jednotek Rolls-Royce Spey Mk 505 umístěných na zádi trupu, ale též ve většině palubních systémů. Touto úpravou konstruktéři sledovali zejména zajištění vysokého stupně provozní bezpečnosti. V roce 1960 se deHavilland stal součástí koncernu Hawker Siddeley, což se částečně projevilo i v typovém přeznačení na HS.121. Samotnou výrobu Tridentu v závodu v Hatfieldu však tato změna podstatně neohrozila. Základním stavebním prvkem letounu se staly lehké duralové slitiny, ve velké míře byla následně uplatněna i metoda lepení jednotlivých plechových plátů systémem Redux. Paluba Tridentu byla rozdělena na kabinu osádky, přední oddělení pro cestující a hlavní kabinu s pěti sedadly v jedné řadě s uličkou uprostřed. Vybavení doplňovaly ještě toalety a kuchyňka. Do letounu se nastupovalo dvěma dveřmi na levé straně trupu před křídlem. BEA objednala závazně prvních 24 letadel HS.121 pro až 109 cestujících v srpnu 1959. K prvnímu vzletu Tridentu 1 poznávací značky G-ARPA, v.č. 2101, došlo 9. ledna 1962, druhý stroj, G-ARPB, v.č. 2102, jej následoval 20. května téhož roku. Původně se plánovala výroba tří základních verzí označených 1A, B a C. Zatímco 1A měla být určena pro export do USA, 1B byla modifikace určená pro evropské trhy. Ani jedna z nich se nakonec nerealizovala. Zbývající provedení 1C se od původních lišilo především větší zásobou paliva. Dodávky prvních letadel společnosti BEA byly zahájeny v únoru 1964, k úvodnímu nasazení Tridentu 1C na jejích linkách došlo 11. března 1964. Myšlenky na export těchto po mnoha stránkách pozoruhodných strojů se však výrobce nevzdal a již v listopadu téhož roku představil první Trident 1E (G-ASWV, v.č. 2118) s vylepšenou mechanizací křídla, výkonnějšími motory Rolls-Royce Spey Mk 511 a vyšší zásobou paliva. Na rozdíl od strojů verze 1C, které odebrala pouze BEA, byly Tridenty 1E dodány domácím společnostem Channel Airways, BKS/Northeast, v zahraničí je provozovali například dopravci Iraqi Airways, Pakistan International - PIA, Kuwait Airways, Air Ceylon či čínská CAAC. Povzbuzen úspěchem uvedl Hawker Siddeley v roce 1967 na trh inovovanou verzi Trident 2E, jejíž první exemplář, G-AVFA, v.č. 2140, vzlétl poprvé 27. července 1967 a do pravidelného provozu s cestujícími jej jako první nasadila opět BEA 18. dubna 1968. Tato společnost postupně odebrala 15 letadel. Dalším uživatelem se stala Cyprus Airways, která provozovala dva stroje a čínská CAAC, která zakoupila 33 letadel. Na přání BEA byl později Trident 2E vybaven automatickým přistávacím systémem, čímž se tento typ stal vůbec prvním dopravním letadlem, osvědčeným pro automatické přistání bez zásahu osádky. Celkem bylo vyrobeno 39 strojů verzí 1C/1E a 50 verze 2E. V současnosti již není v provozu žádný z těchto letounů. Po svém vyřazení se několik z nich stalo exponáty leteckých muzeí ve Velké Británii či v zahraničí, další před definitivním sešrotováním posloužily jako pozemní simulátory pro výcvik letištních požárních a zásahových jednotek na různých letištích. Pokračovatelem prvních dvou verzí se stala modifikace Trident 3 s prodlouženým trupem a vylepšenými výkony, o níž přinese informace pokračování tohoto článku.

Související kategorie