Víte, že ... (1. část)

• 31.07.2002 00:00
• historie

... se Čech výraznou měrou podílel na primátu v bombardování civilního obyvatelstva?

Narodil se roku 1811 v Českých Budějovicích. Jeho dědeček se jmenoval Uchatý a v bitvě u Slavkova ztratil nohu. Přesto nezavrhl na rakousko-uherskou armádu a poslal svého technicky zdatného syna k jediné zbrani, u které techniky potřebovali, a sice k dělostřelectvu. Zde teď už vojín Franz Uchatius dosahuje roku 1829 hodnosti kadeta. Jeho nadšení pro techniku a vynálezy se projeví záhy vynálezem zlepšeného dělostřeleckého doutnáku, který je schopen zapálení i ve vlhkém stavu. U CK rakouské armády však mladý vynálezce nenachází pochopení, neboť "_ uchovávání doutnáku v suchém stavu není jen záležitostí technickou, ale především kázeňskou. Voják, který nebude muset pečlivě chránit doutnák před vlhkem povolí brzy v poslušnosti i v jiných ohledech. Nový doutnák by tak podlomil morálku a disciplínu v celém dělostřelectvu_..", a hrozí mu přeložení do Haliče. Zachrání jej pouze náhoda. Pro teoretický výcvik prvků dělostřelecké palby sestrojil stroboskopický kotouč s laternou magikou. Vynález pronikne za plot učiliště a dostane se až k majiteli zábavného podniku ve Vídeňském Prátru. Tady nadchne i Jeho Veličenstvo a mladý Franz je pozván do Schonbrunnu. Pro císaře sestrojí nový přístroj a na stroboskopický kotouč nalepí postupný obraz tančícího rokokového páru. Jeho Veličenstvo je nadšeno a šikovatel Uchatius se vrací do kadetky povýšený na poručíka.

Přízeň císaře dovolí poručíkovi se svými žáky celý rok 1847 lepit dlouhé pásy papíru do podoby koulí, plnit je horkým vzduchem a vypouštět je nad cvičištěm. Z výsledků sestavuje tabulky, podle kterých lze zasáhnout určitý cíl. Na počátku roku 1848 dochází Jeho Jasnosti knížeti Thunovi, sborovému veliteli dělostřelectva, spisek " Využívání teplovzdušných balónů k postřelování nepřítele na dlouhé vzdálenosti " a na základě toho čerstvě povýšený Uchatius na nadporučíka vypouští poblíž generálního štábu nedaleko Vídně žlutou kouli o obsahu téměř sto krychlových metrů s malou krabicí zavěšenou pod ohništěm. Letí dvacet minut, vzdálí se asi kilometr a náhle se prudce vznese, převrátí se a padá, k zástupu dolehne výbuch a svist kulí. Na místě exploze najdou projektily zaryté až osmdesát centimetrů do země. Je to jistě velmi působivé, ale CK armáda zakládá tento vynález i myšlenku do archívu. V archívu by jistě zůstal velmi dlouho, stejně jako mnoho jiných objevů, nebýt opět náhody.

Je rok 1849, většina italských knížectví uzavřela s velením CK rakouské armády mír, zbývá poslední bašta boje proti Rakousku, poslední ostrov svobody a naděje nezávislosti Itálie, Benátky. Vojska maršálka Radetzkého je ale marně obléhají. To, co nemůže zvládnout infanterie, dostane na starosti dělostřelectvo knížete Thuna. Benátky odolávají i dělostřelbě. Tehdy si vzpomene kníže Thun na výbušné balóny. Hned 21.června 1849 je Uchatius pověřen sestavením " dělostřeleckého balónového oddílu " , dostává k dispozici parník Vulcano a 10.července 1849, když vane lehká bríza k pobřeží Benátek, se nad jeho palubou začnou nadýmat a kymácet se žluté koule. Zvedá se vítr a s ním stoupá do vzduchu deset balónů, každý s prachovou náloží a pěti sty kulemi. Balóny plují nad Benátkami a přesně za dvacet dva minut od startu se ozývá řada výbuchů.

Uchatius zasahuje přesně, jeho bomby smetly na náměstí oddíl vojáků, na Giordano Publico dopadnou na pohřební průvod. Mezi obránci vypuká zmatek, neboť topeniště s petrolejem po dopadu balónů způsobují řadu rozsáhlých požárů.

Než se obránci vzpamatovali přilétla další vlna balónů. Celé tři týdny posílá Uchatiusovo družstvo nové a nové roje žlutých koulí. Požáry zuří bez přestání, neboť záchranné a hasící oddíly se bojí vyjít na ulici, každou chvíli je mohla překvapit sprška vzdušných střel.

23.srpna 1849 zubožené Benátky kapitulují. První vzdušný masový útok na civilní cíle skončil. Na Uchatia prší déšť uznání, je povýšen a přeložen na ministerstvo války, vsouvá si před jméno šlechtický titul "von" a je pověřen novými úkoly. Benátky jdou vypáleny, lidé zabiti nebo bez střechy nad hlavou.

Chvála lidskému duchu a pokroku...

Související kategorie