...v roce 1873 propadl pětadvacetiletý Alphonse Pénaund zcela své letecké vášni? Tento tuberkulózou kostí postižený syn víceadmirála a velitele eskadry francouzského královského loďstva, který silou vůle překonal svízele choroby, už v roce 1871 předvádí pařížské Akademii věd svůj letounek poháněný gumovým svazkem nazvaný "planofor". Model ulétne během třinácti vteřin šedesát metrů vyvolá především pozornost světoznámého výrobce hraček než seriózní podnikatele v oboru vzduchoplavby, ale přesto mladý muž urputně hledá cestu k velkému snu - použitelnému letadlu. Od Akademie obdrží finanční obnos a od francouzského nestora vzduchoplavby Giffarda dílnu pro své pokusy. Pénanund v této dílně celé dny a noci zatěžuje kusy lepenky, spouští různé věci z různých výšek, měří rychlost pádu a stanoví základní aerodynamické principy.
V roce 1874 se spojuje s dvěma stejnými nadšenci Victorem Tatinem a Paulem Gachotem. Společně předkládají na svou dobu revoluční projekt létajícího křídla se zatažitelným podvozkem a nastavitelnou vrtulí. Model tohoto křídla s motorem na stlačený vzduch potvrdí správnost Pénauntových výpočtů. V roce 1879 předkládá tato nadšená trojice k patentování projekt dvoumotorového aeroplanu překvapivě moderní konstrukce, vybavený dokonce i automatickým pilotem. Model tohoto stroje opět potvrdí správnost nastoupené cesty. Přes nesporné úspěchy ale nikdy nebyl sestrojen funkční kus, neboť stejně jako předešlí vynálezci i Pénaund naráží na problém lehkého a přesto výkoného motoru.
Trojice vynálezců stále překypuje nápady, ale u Pénaunta se k chorobě tělesné přidala i choroba duševní. Náhodný svědek pozoruje Pénaunta ráno 4.září 1880 jak pečlivě letuje jakousi plechovou schránku a odpoledne si nadějný konstruktér vpálí kulku do spánku. Tím by mohl mít příběh o geniálním konstruktérovi konec nebýt toho, že při invazi do Francie 22. června 1944 zasáhla Pénauntův dům americké puma. Po válce, při odklízení trosek, si dělníci povšimli zazděné plechové skříňky a tak po mnoha desetiletích spatřily světlo světa plány funkčního dvouplošníku, teoreticky zpracované prvky letecké akrobacie včetně přemetu a vývrtky (oba tyto manévry byly propracovány za cenu mnohých havárií až v průběhu a těsně po první světové válce), konstrukční plány pumovnice a kulometu synchronizovaného s vrtulí (v praxi až v roce 1915).
Jak by asi vypadaly vzdušné boje za první světové války najít tuto skříňku dřív...
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém