Doprava ve východním bloku na přelomu osmdesátých a devadesátých let - Československo

• 22.12.2003 00:00
• historie

Příští rok tomu bude pomalu již 15 let, co se východoevropské země vymanily z náruče socialismu a vykročily k budování demokracie a svobody. Jaké to bylo z pohledu vlajkových leteckých společností těchto zemí?
V bývalém Československu na sklonku osmdesátých let působil jako vlajkový dopravce ČSA - Československé aerolinie, který měl ve své letadlové flotile letouny typu JAK 40, IL-18, TU-134A, IL-62 a IL-62M. Začátkem roku 1988 přilétá první z objednaných Tupolevů 154M, který je následně nasazen do běžného provozu jakožto mezičlánek mezi TU-134 a IL-62. První obchodní linka vedla na letiště Heathrow v Londýně. Tam, kde malé tůčko nestačilo kapacitou a Iljušin byl zbytečně veliký, byla stopadesátčtyřka ideální a navíc do destinací Středního východu v té době, dalo by se říci, relativně ideální letadlo. Po zařazení nového stroje ovšem v lednu 1990 opouští flotilu poslední IL-18, věrně sloužící od roku 1960. Poslední let je uskutečněn mezi Prahou a Toulouse pro výcvikové materiály pro ČSA na nový A310-300. IL-18 je následně odprodán do leteckého muzea v SRN. Iljušin byl v posledních letech provozu nasazován hlavně na vnitrostátní linku Praha-Bratislava-Košice a na lety do Kyjeva, Bukurešti a do Splitu. Již v roce 1988 je rozhodnuto tehdejším vedením ČSA nahradit letadla IL- 62M novým strojem, ale vzhledem ke stále rostoucí krizi sovětského leteckého průmyslu a nemožnosti získat v tu dobu ze SSSR náhradu za dálkové stroje volba padá na západoevropské konsorcium Airbus a jsou objednány dva nové A310-300. První Airbus přilétá v únoru 1991 a po prvním letu s cestujícími do Milána a cvičných letech po Evropě (tehdy se na ně prodávaly zpáteční letenky za 1000,- Kč, za předpokladu, že cestující letěl ihned stejným letadlem zpět) je v březnu nasazen na svou první transatlantickou linku do New Yorku přes kanadský Montreal. Se začátkem letního letového řadu se vydává také na Dálný východ do Jakarty (přes Bombaj a Kuala Lumpur). Druhý Airbus se na pražském letišti objevuje v březnu 1991.V dubnu 1992 je dodán do Prahy první ATR-72 jakožto náhražka za dosluhující letadla JAK 40, s kterými nové ATRy působí souběžně pouze dva měsíce. V červnu 1992 jsou JAKy vyřazeny z provozu a část z nich je odprodána zpět do Ruska, kde u některých společností slouží dodnes. Téhož roku v červnu přilétá také první B737-500, který se také zapojuje do rutinního provozu. Tím první obnova letadlového parku ČSA na začátku devadesátých let končí. Ještě jsou odprodány staré IL-62. Dva z nich získává nová česká letecká společnost Espe Air, jeden kus je prodán do USA do leteckého muzea MAXTON. Ke konci roku 1992 je vyřazen jeden IL-62M, který je odstaven na letišti v Praze. V letadlovém parku nadále zůstává pět IL-62M, které končí až v říjnu 1994. Po tomto letadlovém třesu zůstávají ve flotile ČSA B737-500, A310-300, ATR-72, TU-134A a TU- 154M.

A co síť linek ČSA? V druhé polovině osmdesátých let léta ČSA hodně vnitrostátních linek - Karlovy Vary, Ostrava, Brno (tam ovšem pouze v době konání Brněnských veletrhů), Bratislava, Piešťany, Sliač, Tatry-Poprad a Košice. Dále následují linky do země velkého bratra - SSSR: Moskva, Leningrad, Kyjev a v roce 1987 je otevřena s IL-62 linka do Jerevanu. Ta byla ovšem v provozu pouze 2 roky, a to pouze v letním období, neboť politická situace v Arménii a Náhorním Karabachu nebyla zrovna ideální a právě začínající občanská válka linku dočasně přerušila. Vzhledem k následné změně politického klimatu u nás pak již nebyla obnovena. V roce 1988 je otevřen Taškent (opět s IL-62M), ovšem jako stanice mezipřistání linek na Dálný východ. Dnes se jako rarita jeví v letních obdobích roku 1989 a 1990 provozovaná linka v pondělí a v pátek z Ostravy do Moskvy s TU-134A. Z lidově demokratických zemí, jak se také dříve nazýval Východní blok, se létalo a dodneška létá do Berlína, Budapešti, Bukurešti, Sofie, Bělehradu, Záhřebu, Splitu a Varšavy. V letních měsících byly v provozu pravidelné linky do Burgasu a Varny. V létě roku 1992 se začíná nalétávat Riga.Nutno dodat, že se změnou politické situace a zavedením standardních cen letenek, které byly v éře socialismu dotované, začal počet cestujících stagnovat a některé z linek byly v podstatě před uzavřením. Naštěstí opětovný zájem cestujících o tyto destinace opět oživil poptávku a počet linek se začal zvětšovat, tentokrát ovšem už na plně komerční bázi. Je tak v roce 1992 otevřen např. ukrajinský Lvov, který je nalétáván s ATR-72 a TU- 134A. Linky na Západ naštěstí touto bolestivou obnovou neprošly, naopak po roce 1989 dochází k prudkému nárůstu cestujících.

Jak ČSA za starého režimu létalo na Západ? Létalo se do skandinávských zemí - Helsinky, Stockholm, Kodaň, a dále pak do Západní Evropy (Frankfurt, Amsterdam, Londýn, Brusel, Paříž, Luxembourg, Miláno, Řím, Vídeň, Curych, Ženeva, Marseille, Barcelona, Madrid, Lisabon a Malta). V roce 1990 je zrušena linka do Marseille, v roce 1991 Lisabon. Linka Praha-Luxembourg-Malta, létaná s TU 154M, přestává létat již v létě 1989. Malta je pak nalétávána z Prahy samostatně. Naopak v letech 1990-1993 dochází k razantnímu otevírání nových destinací, zvláště pak do sjednoceného Německa: Hamburg, Düsseldorf a z dalších Manchester a Palma de Mallorca. V polovině 90. let byly ještě otevřeny přímé lety z Prahy do Mnichova, Stuttgartu a Hannoveru. Co se týče letů na Východ a na Blízký východ, tak jsou nalétávány Atény, Larnaka, Bejrut, Damašek, Bagdád (ten je ovšem uzavřen již koncem roku 1988), Kuvajt, Abu Dhabi a Dubaj. V roce 1991 je otevřen Istanbul a Tel Aviv, v létě roku 1992 linka na Bahrajn. Na letní letový řád 1992 jsou avizovány dvě nové linky s letadlem IL-62M do saudskoarabského Rijádu a iránského Teheránu, ale nakonec ani jedna nelétá. V Africe je nalétáván Alžír (ten je uzavřen v létě roku 1990), Tunis (linka zrušena v roce 1997), Tripoli (linku přerušily sankce vyhlášené vůči Libyi v roce 1992 a již nebyla obnovena) a Káhira, která zůstává v provozu dodnes. Dálkové linky ČSA jsou v éře socialismu všechny létány s letouny IL-62 a IL-62M. Na americký kontinent se létá do Montrealu a New Yorku. Linky do JFK jsou v roce 1988 dvě týdně, v zimě 1988/89 je to pouze linka jednou týdně a v létě roku 1989 jsou už dokonce týdně linky tři. Kromě pondělí a pátku je přidána z Prahy linka v pozdním nedělním odpoledni. Linka však letí tento rok v neděli pouze šestkrát, v roce 1990 je nedělní linka pak už skoro celé léto.Linka do Montrealu je už samostatná a posléze již počet linek na severoamerický kontinent stále roste. Další stanice byla Havana, létaná přes Montreal jakožto technické mezipřistání. Zpět se letí nonstop. Zpravidla se létalo 2x až 3x týdně. V roce 1990 je linka dokonce prodloužena jednou za týden do Mexico City. Na Kubu však začíná doléhat palivová krize, neboť tehdejší Sovětský svaz již odmítá dodávat ropu za dotované ceny a tak i naše linky zpět létají přes Montreal. Koncem roku 1990 je provoz na Kubu ukončen. S nástupem nového letadla A310 je v roce 1992 otevřeno Toronto a v USA Chicago. Na Dálný východ se létalo do Bombaje, Hanoje, Ho Či Minova Města, Kuala Lumpur, Singapuru a Jakarty. V roce 1988 je otevřena linka do Bangkoku. Nejprve ve směrování přes Bombaj, později přes Taškent, kde mezipřistávala také letadla směřující do Vietnamu.. V roce 1990 začínají být některé linky na Dálný východ směrovány přes Dubaj. V srpnu 1990 napadá Irák Kuvajt, a tak přes zimní letový řád 1990/91 všechny linky na Dálný východ z bezpečnostních důvodů mezipřistávají v Karáčí. Zavedením Airbusů do provozu v létě 1991 je nejprve létáno přes Bombaj, ale již za tři měsíce se létá opět přes Dubaj. Linky do Hanoje jsou oficiálně ukončeny, avšak létají dále ve formě charterů s IL-62M. V lednu 1992 je zavřena destinace Kuala Lumpur, linka do Bombaje je uzavřena v březnu 1992, již od léta 1991 však byla provozována pouze 1x týdně po trase Praha - Kuvajt - Abu Dhabi - Bombaj s IL62.

Na závěr ještě pár řádek o charterových linkách. V komunismu neměl prostý člověk v podstatě šanci vycestovat na takzvaný Západ a tak veškerá turistika směřovala do Bulharska - Burgas a Varna, dále do rumunské Konstanty a pár letů bylo do Jugoslávie k Jaderskému moři. Na těchto linkách létalo všechno kromě Jaku 40. Pár letů bylo vedeno pro francouzské turisty do měst Francie. Pro afghánskou Arianu se létalo v neděli večer s TU-134A do Londýna jako navazující charter na linku z Kábulu. Zajímavá linka vedla v roce 1989 s IL-18 pro cestovní kancelář ČEDOK do Atén. Speciály do Sovětského svazu k moři byly výhradně v režii sovětského Aeroflotu. Jedna linka ovšem do SSSR létala, a to s našimi stavaři přes Brno do Krivoj Rogu na Ukrajině, kde se střídal IL-18 ČSA s TU-154 Státního leteckého útvaru Ministerstva vnitra Československa. Po revoluci je velký nárůst charterové přepravy, zvláště do Řecka a Španělska. V roce 1991 je otevřen pravidelný charter s IL-62M na Kanárské ostrovy do Las Palmas, s občasným směrováním přes Tenerife. Jsou také otevřeny chartery do mnoha řeckých měst, nejčastěji se létá do Thessaloniki. Ještě jeden bonbónek na závěr. V letech 1991 a 1992 se uskutečnil s IL-62M seriál charterových letů pro OSN ve směrování Praha - Tel Aviv - Larnaka - Abu Dhabi - Kuala Lumpur (v roce 1991) / Singapore (v roce 1992) - Darwin - Nadi na souostroví Fidži. Celkem bylo vykonáno 12 letů a jako cestující létali vojáci Fidži, pracující pro OSN v Izraeli

Související kategorie