Bohužel dnes i ten výcvik na samotný větroň není nejlevnější, k tomu nepočítám cenu následných "vytažení" motorovým letadlem. Sečteno dnešní piloti už musejí být movití. Obyčejní kluci, kteří letadla milují, už nemají dnes moc šancí si zalétat...

Petr Popelář: to nebe, bylo myšleno samozřejmně na palubě letadla :-)
Při leteckých nehodách se většinou sejde něco co se sejít teoreticky niky nemělo a nebo někdo nebyl připraven na to na co připraven měl být. U F-GZCP A330-203 by se dalo možná říct, že své sehrála mladá nezkušená posádka, ale na druhou stranu je spoustu nehod kde za řízením seděla velmi a velmi zkušená posádka a někdy jsou příčiny tak banální, že rozum zůstává stát. Pro zajímavost a poučení je zde Final Report F-GZCP : www.bea.aero/docspa/2009/f-cp090601.en/pdf/f-cp090601.en.pdf
Přeji hezký den.

Shell:Já se nikde nesmál mladým pilotům a neříkal že jsou špatní :-)
a s tím nebem, no ač nejsem nejmladší, bych taky ještě pár let rád počkal.
..ale stejně jsem přesvědčen, že kdyby v A330 AF byl kapča na místě a neseděli tam ti dva mladí, tak to nehavarovalo:-)

Petr Popelář: To máte nepochybně pravdu.. Ale položte si otázku, kde dnes mladí piloti mají získat ty zkušenosti? Ono totiž pořád platí, že žádný učený z nebe nespadl. Každý jednou začínal a díky bohu, že už není potřeba mít kadrové předpoklady a ověřenou věrnost straně, aby jste dostal možnost sednout si za berany.. Aeroklub a nebo armádní přípravka Svazarm už dnes prakticky nefungují a tak při požadavku na tisícehodinový nálet budet mít ve výsledku v letadlech převážně jen piloty, kteří budou mít "bohaté rodiče" a možná že už tam budou sedět zase jen pro peníze a ne z lásky k létání. Víte já si prostě myslím, že není dobré všechny házet do jednoho pytle. Někdo lítá a má pro to cit a je to poznat a nemusí mít desettisíc hodin a někdo je naopak má a když to má vzít do vlasních rukou, tak je to hrůza. Nechci se s vámi hádat, každý můžeme mít svůj názor, ale věřte mi i mladí piloti můžou být velmi dobří piloti.
Navíc i když v minulosti bylo pracovní zatížení posádky rozloženo na více členů a každý měl tisíce hodin nálet, tak i tak docházelo k nehodám a omylům. Občas někdo přistál na jiném letišti než chtěl, občas se někdo ztratil, občas s tím někdo plácnu o zem a občas to skončilo i tragedií.. Takže nechme toho stáleho posměchu mladší generaci a na viděnou v nebi..

Přemýšlel jsem jestli se mám této diskuze vůbec zúčasnit, ale proč ne.. Jako v každém oboru tak i dokonce v letectví se potkávají různí lidé s různým přístupem i různou motivací. Ten kdo slepě veří, že nějaký obor lidské činnosti je naprosto "sterilní" se jednoduše plete. Stejně tak jako jsou Doktoři a doktoři, Pekaři a pekaři, Strojaři a strojaři, Zedníci a zedníci a miliony dalších, tak existují Piloti a piloti. A vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude. Lidé kteří svoji práci milují a dělají ji s láskou, poctivostí a nedšením budou vždy ti, pro které bude název jejich profese začínat velkým písmenen. Takž existují Piloti, pro které je lítáni vším (na jejich věku nezáleží) a pak jsou pochopitelně i piloti pro které je to "jen práce". Zanlosti a dovednosti obou skupin musí splňovat stanovené požadavky pro výkon jejich profese ale rozdíl je v jejich přístupu. To se samozřejmně odráží v jejich dovednostech a znalostech tak říkajíc nad rámec jejich poviností. Kdo je kdo snad chápe každý. Takže bych už nechal spát stále opakovaný nesmysl o suprových starých pilotech a nemožných mladých strojnících. Je to totiž "příběh" tak trošku vytvořený z neznalosti prostředí..

radial: ..o potvorách to není. Je to o tom, že strojníci mezi piloty,o kterých píše ve svém článku ten jehož jméno se nesmí vyslovit, existují. Znám strojníky, kteří jsou jinak velice fajn lidé:-))

Ale jsou strojníci a strojníci. Já byl navíc na vojně strojník elektrocentrály...:-( Lidé jsou různí v každém oboru, všude se najdou potvory a je jedno jestli lítá kolem komína nebo zeměkoule.

Pánové, strojníci existují :-(. Za své 30ti leté poletování na všem do 5.700 kg MTOW vidím jak se úroveň dopravních pilotů mění. Při svých začátcích, pro nás jako pro elévy byli dopravní piloti u nás v AK ikonami a vzorem. Létali na všem, učili nás od prvních startů až po přístrojové létání nebo z nás cvičili instruktory. Bylo možné se na ně se vším obrátit a vždy nám ukázali správnou cestu. Dnes se nezřídka setkáváme s dopravníma pilotami, kteří se ztratí po 20ti minutách se 105kou na navigačním, že se na poprvé netrefí na kilometr dlouhé letiště proti 5metrovému větru. Když má na palubě drobný problém na navigačním přístroji, tak hystericky křičí do éteru co má dělat a přitom je 5 minut od letiště. Ošetřit letadlo po letu a uložit ho do hangáru je neuvěřitelný rébus. Ale po večerech jsou kingové, létají po celé Evropě, ale zásadně jen podle FMC,GPS,ILS atd. To už se ale nedá poslouchat jako historky z létání, které nám vyprávěli jejich předchůdci:-(

Proč jen klimbat, utrhnu to z betonu,večeře už žádná není, zápínám plechovýho texasana a spím, než to bouchne zase o beton. Je to tak jednoduché. Ať žije Tu-134, škoda jen , že jsem neměl tu čest, ale přežiju to :-))

radial:Tak v tom s Vámi naprosto souhlasím, jen až se Vám to stane zčistajasna v letadle . když budete klimbat, nebo večeřet, tak bude situace poněkud jiná nežli na simu, kde jí čekáte, prostě technika dospěla do takového bodu spolehlivosti, že posádka není ve střehu:-)
Jinak naši odvážní letci s Tu134A v půlnoci nad prázdnou evropou létali z Londýna direct Hermsdorf na kulák.......ale to už je opravdu latina.....