Souboj o převzetí společnosti easyJet není pouze otázkou, zda akcionáři dostanou 6,90 nebo 7,15 libry za akcii. To uvidíme, až potencionální zájemci odevzdají své závazné nabídky.
Další zajímavou otázkou je, co bude převzetí znamenat pro easyJet a pro evropské letectví. Tedy co by jednotliví investoři s jedním z největších evropských nízkonákladových dopravců pravděpodobně udělali. A tady je v přístupu společností Apollo a Castlelake veliký rozdíl.
Zatímco Apollo veřejně podporuje pokračování dosavadní strategie a další růst easyJetu, u Castlelake analytici upozorňují na možnost, že hodnotu vidí především v letadlech, objednávkách, slotech a samostatně prodejných částech skupiny. Jakkoliv to může vypadat zvláštně, takový přístup by z hlediska hodnoty pro akcionáře mohl být atraktivnější.
Ještě 5. července se zdálo, že easyJet skončí v rukou Castlelake. Představenstvo aerolinky se tehdy přiklonilo k pátému návrhu, který počítal s platbou 6,90 libry za akcii a oceňoval plně zředěný akciový kapitál společnosti přibližně na 5,5 miliardy liber. Castlelake předtím postupně nabízel 5,60, 6,00, 6,25 a 6,50 libry, přičemž všechny tyto návrhy easyJet odmítl.
Situaci však změnil vstup společnosti Apollo. Ta 8. července nabídla 7,15 libry za akcii, tedy o 25 pencí neboli přibližně 3,6 procenta více než Castlelake. Nabídka oceňuje easyJet na zhruba 5,7 miliardy liber a proti ceně akcií před zahájením nabídkového období představuje prémii 81 procent. Představenstvo easyJetu se 10. července jednomyslně přiklonilo k Apollu a uvedlo, že nabídku Castlelake již doporučit nehodlá. Podrobně jsme o tom informovali zde.
Ani jedna nabídka zatím není závazná. Castlelake musí do 3. srpna oznámit formální nabídku, nebo od záměru odstoupit. Apollo má stejnou povinnost do 7. srpna. Castlelake po zveřejnění konkurenčního návrhu pouze uvedl, že zvažuje další možnosti, takže nelze vyloučit další zvýšení nabídky.
Castlelake: hodnota ukrytá v jednotlivých aktivech
Oficiálně Castlelake sliboval podporu budoucího růstu easyJetu, jeho transformaci a modernizaci flotily. Modernější letadla označil za klíčová pro konkurenceschopnost, provozní efektivitu a ekologické cíle společnosti. Ve zveřejněných materiálech však nenabídl podrobnější plán pro zachování značky, vedení, sítě linek nebo rozvoj pobočky easyJet Holidays.
Právě nedostatek konkrétních provozních závazků vedl analytiky Bernstein k závěru, že Castlelake může k easyJetu přistupovat především jako k souboru hodnotných leteckých aktiv. Castlelake se specializuje na financování založené na aktivech, leasingu letadel a úvěrech leteckým společnostem. Není strategickým investorem, který by potřeboval dlouhodobě zachovat síť a obchodní model easyJetu v současné podobě.
Podle Bernstein by případná akvizice Castlelake mohla vést k rozdělení společnosti. Flotila v provozu, nejbližší dodávky, letištní sloty a easyJet Holidays by mohly být prodány velkým evropským síťovým skupinám. Část pozdějších objednávek letadel by mohla zamířit také k dopravcům mimo Evropu. Nejde o plán, který by Castlelake veřejně potvrdil, ale o analytický scénář vycházející z investičního profilu společnosti a hodnoty jednotlivých částí easyJetu. Scénář rozprodat easyJet po částech má ekonomický smysl, a to zejména v situaci, kdy jsou nová letadla řady Airbus A320neo obtížně dostupná. Atraktivitu větších A321neo podporuje nedostatek slotů na hlavních letištích i rychle rostoucí poptávka. Samostatně prodané části společnosti by mohly mít vyšší hodnotu než easyJet jako celek, zvláště pokud by se našli různí kupci pro flotilu, sloty a Holidays. Každá z těchto částí může na trhu najít své zájemce.
Důsledkem by byl konec easyJetu v jeho současné podobě. Část letadel a linek by pravděpodobně pokračovala pod jinými značkami, některé kapacity by ale mohly být omezeny nebo přesunuty. Bernstein očekává, že by výsledné snížení nebo narušení nabídky na evropském trhu pomohlo zejména Ryanairu, Wizz Airu a Jet2, které by získaly více prostoru pro růst a zvyšování výnosů.
Castlelake má v Evropě rozsáhlé zkušenosti s financováním aktiv. Nejdůležitějším příkladem je úspěšná restrukturalizace SAS.
V roce 2023 se Castlelake stal vedoucím finančním investorem konsorcia, které poskytlo kapitál skandinávské společnosti SAS během jejího řízení podle americké kapitoly 11. Po dokončení restrukturalizace v srpnu 2024 získal Castlelake 32% podíl a stal se největším jednotlivým akcionářem SAS. Dánský stát držel 25,8 %, Air France-KLM 19,9 % a Lind Invest 8,6 %. Restrukturalizace umožnila SAS opustit insolvenční ochranu, snížit zadlužení a pokračovat v provozu.
Castlelake však SAS neřídil jako strategický letecký investor. Provozní a obchodní transformaci vedl management aerolinky a strategický směr postupně převzala Air France-KLM. Castlelake zde působil především jako poskytovatel záchranného kapitálu a dočasný finanční vlastník.
V červenci 2025 Air France-KLM oznámila, že koupí celý 32% podíl Castlelake i 8,6% podíl Lind Invest a zvýší svůj podíl v SAS na 60,5 %. Dokončení transakce se očekává ve druhé polovině roku 2026 a ke 12. červenci 2026 ještě nebylo oznámeno. Cena bude záviset na finančních výsledcích SAS při uzavření transakce.
Role Castlelake v záchraně SAS byla jednoznačně pozitivní. Společnost vstoupila do aerolinky v kritické situaci, pomohla financovat její ozdravení a následně si zajistila prodej podílu strategickému investorovi. Model je jasný: vložit kapitál do podniku krytého hodnotnými aktivy, stabilizovat jej a následně předat strategickému vlastníkovi.
Další evropské aktivity Castlelake v letectví mají převážně podobu financování a leasingu. V lednu 2025 například poskytlo financování Virgin Atlantic, přičemž jako zajištění sloužila letecká aktiva. Globálně společnost Castlelake od roku 2005 investovala do letectví přes 21 miliard dolarů, získala více než 650 letadel a spolupracovala přibližně s 200 aerolinkami.
Apollo: pokračování dosavadního easyJetu
Apollo naproti tomu představilo výrazně podrobnější a relativně konzervativní provozní vizi. Výslovně podpořilo současnou strategii easyJetu a tvrdí, že ji chce s pomocí dodatečného kapitálu urychlit. Základem má zůstat nízkonákladový model, modernizace a zvětšování průměrné kapacity letadel, růst příjmů z doplňkových služeb a věrnostních produktů a další rozvoj easyJet Holidays. Na druhou stranu taková vize nezahrnuje nic, co by easyJet již nedělal. V takovém případě se však vnucuje otázka, jak chce Apollo odůvodnit cenu 7,15 libry za akcii, která je asi 70% prémií proti hodnotě akcií easyJetu. Jedinou možností by zřejmě bylo drastické škrtání nákladů, což by model easyJetu mohlo posunout více směrem k Ryanairu a Wizz Airu. Ale stačilo by to?
Apollo tedy alespoň podle zveřejněného záměru nechce hodnotu flotily realizovat jejím rozprodejem, ale jejím dalším využíváním v rámci easyJetu.
Apollo se zároveň zavázalo zachovat značku easyJet a beze změny ponechat licenční smlouvu s easyGroup zakladatele Steliose Haji-Ioannoua. Zdůraznilo také potřebu udržet klíčové manažery a zaměstnance. Představenstvo proto nabídku nehodnotí pouze jako finančně vyšší, ale také jako lépe sladěnou se strategií společnosti a její dlouhodobou správou.
Apollo má navíc zkušenosti s vlastnickými investicemi do leteckých společností a dalších částí leteckého průmyslu. V minulosti investovalo například do Sun Country Airlines, Aeromexica, Atlas Air a Swissportu. Jeho přístup je proto bližší klasickému private-equity modelu, v němž investor převezme celý podnik, zvýší jeho výkonnost a po několika letech jej prodá nebo znovu uvede na burzu.
Ani scénář Apolla neznamená, že by easyJet pokračoval zcela beze změn. Nabídka má být financována kombinací kapitálu fondů Apollo a dluhu. Nový vlastník tak bude potřebovat výrazně zlepšit ziskovost a tvorbu hotovosti. Bernstein upozornil, že k ospravedlnění ceny 7,15 libry za akcii by byla potřebná velmi ambiciózní nákladová restrukturalizace a růst výsledků výrazně nad současné prognózy. Vyloučit proto nelze snižování nákladů, vyšší využití letadel, prodej a zpětný leasing části flotily nebo dílčí odprodej některých aktiv.
Rozdíl spočívá především v pořadí priorit. U Apolla má být výchozím bodem zachování a rozvoj celé letecké skupiny. U Castlelake analytici předpokládají, že hlavním investičním argumentem může být možnost jednotlivá aktiva oddělit a postupně monetizovat.
Překážkou zůstává evropské vlastnictví
Oba američtí investoři budou muset vyřešit evropská pravidla vlastnictví a kontroly. Aerolinky s provozní licencí Evropské unie musejí být většinově vlastněny a fakticky kontrolovány občany EU, Švýcarska, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Pro easyJet je tato podmínka zásadní kvůli rakouské společnosti easyJet Europe, která zajišťuje lety uvnitř Evropské unie.
Castlelake navrhovaly, že budou držet 49 procent akvizičního prostředku, zatímco většinu budou kontrolovat irští letečtí manažeři Peter Bellew a Mark Breen. Trh však pochyboval, zda by takové uspořádání splňovalo nejen formální vlastnictví, ale také požadavek skutečné evropské kontroly.
Apollo zatím přesnou vlastnickou strukturu nezveřejnilo, zavázalo se však podniknout všechny nezbytné kroky k získání povolení v oblasti hospodářské soutěže a evropské regulace zahraničních subvencí.
O easyJetu nerozhodne jen 25 pencí rozdílu za akcii
Pro akcionáře je nabídka Apolla jednoduše vyšší. Pro zaměstnance, cestující a evropský letecký trh je však významnější její strategická část. Apollo alespoň veřejně nabízí zachování značky, sítě, managementu a růstové strategie. Castlelake sice hovoří o modernizaci a růstu, ale specializace na letecká aktiva vyvolala obavy, že by easyJet mohl být po převzetí hodnotnější po částech než jako jeden dopravce.
Cenové vedení Apolla však není jisté. Bude nutno počkat, kolik společnosti nabídnou v rámci závazné nabídky. Kromě ceny a podnikatelského záměru bude hrát roli také způsob financování a způsob vyřešení evropských vlastnických pravidel.
Více napoví závazné nabídky, které easyJet očekává 3., resp. 7. srpna. (Foto: Trading Key, Yahoo Finance UK, The Times, planes.cz)
No comments added.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS
