Z hlavní základny v Rize bude airBaltic příští léto létat do 57 destinací, zatímco letos jich nabízí 71. Síť se tak zmenší přibližně o pětinu. Redukce postihne také další dvě pobaltské metropole: v Tallinnu klesne počet přímých destinací zhruba ze dvou desítek na 13 a ve Vilniusu ze 14 na osm.
Riga zůstane jednoznačně hlavním uzlem společnosti. airBaltic současně nechce pouze rušit linky, ale přesunout kapacitu na trasy, které mají podle vedení nejvyšší poptávku a výnosový potenciál. Vyšší frekvence mají dostat Athény, Alicante, Barcelona, Düsseldorf, Hamburk, Londýn (Gatwick), Milán, Nice, Paříž, Řím, Split, a Vídeň. Společnost přestane létat do Aberdeenu, Batumi, Benátek, Bergenu, Dubaje, Dublinu, Dubrovníku, Göteborgu, Jerevanu, Kluže, na Maltu, do Olbie a Valencie. Prahy se redukce zatím netýká. airBaltic má lety mezi Rigou a Prahou v prodeji i pro celou letní sezonu 2027.
V případě Tallinnu už jsou známy i konkrétní škrty. airBaltic přestane příští léto létat například do Atén, Billundu, Burgasu, Hamburku, Kodaně, na Maltu, do Osla, Palmy de Mallorca, na Rhodos, do Splitu a Tirany. Zachová se spojení například s Amsterdamem, Barcelonou, Berlínem, Bruselem, Londýnem (Gatwick), Paříží, Mnichovem nebo Vídní.
Z Viliniusu přestane airBaltic příští léto létat do Berlína, Curychu, Heraklionu, Malagy, Palmy de Mallorca a Prahy. Zachováno bude například spojení s Amsterdamem, Düsseldorfem, Hamburkem, Lisabonem, Mnichovem, Paříží, Rigou a Tallinem.
Redukce sítě ukazuje rozsah obratu ve strategii airBaltic. Ještě před několika lety počítala společnost s rychlou expanzí a flotilou až 100 Airbusů A220-300. Nyní aerolinka počítá s menší flotilou A220, větším využitím dlouhodobých ACMI kontraktů a programem úspor a zvýšení výnosů, který má přinášet přibližně 45 milionů eur ročně. Současně airBaltic hledají až 225 milionů eur překlenovacího financování a následně chtějí svou kapitálovou strukturu posílit až 225 miliony eur nového dluhu a 100 miliony eur nového kapitálu.
Situace dopravce je napjatá. airBaltic vykázal za rok 2025 ztrátu 44,3 milionu eur a ztrátové bylo také první čtvrtletí 2026. Podle údajů zveřejněných v Lotyšsku společnost odhadovala potřebu dodatečných 100 až 150 milionů eur pro financování provozu během zimy.
Lotyšský parlament v srpnu schválil zvláštní rámec umožňující státu dále se podílet na finanční stabilizaci dopravce, včetně možnosti nákupu nových obligací až za 30 milionů eur. Lotyšský stát vlastní 88,37 % společnosti, Lufthansa 10 %.
Nový letní řád je prvním viditelným důsledkem změny strategie: místo dalšího rozšiřování sítě se airBaltic soustředí na menší počet linek, vyšší frekvence na nejsilnějších trzích a především na omezení finančních ztrát.
Otázkou ovšem zůstává, zda jsou oznámená opatření dostatečně razantní, aby na kritické finanční situaci airBaltic něco zásadně změnila. Redukce sítě a soustředění kapacity na výnosnější linky mohou zlepšit provozní ekonomiku, samy o sobě ale neřeší vysoké zadlužení, potřebu dalšího kapitálu ani dlouhodobou závislost společnosti na podpoře státu.
Nový plán tak zatím působí spíše jako snaha získat čas než jako definitivní řešení problémů, které se v airBaltic hromadí několik let. (Foto: LSM, airport.ee, The engine cowl, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
