Devětapadesátiletá Lainaultová pracovala pro Air France v letech 1989 až 2019, nejprve jako letuška a později jako vedoucí kabiny na dálkových linkách. Za třicetiletou kariéru nalétala více než 12 600 hodin, z toho přes 6 500 hodin v noci. V současnosti je po léčbě v remisi.
Sociální senát soudu v Bayonne rozhodl o profesním původu onemocnění začátkem července. Rozsudek již nabyl právní moci, protože proti němu nebylo podáno odvolání. Dvě regionální komise posuzující nemoci z povolání přitom předtím dospěly k opačnému závěru a souvislost mezi zaměstnáním a rakovinou nepovažovaly za prokázanou.
Soud při posuzování případu vzal v úvahu kombinaci několika faktorů. Vedle více než 6 500 hodin nočního létání šlo o dlouhodobou expozici kosmickému ionizujícímu záření a také pasivní kouření. Kouření bylo na palubách Air France povoleno až do roku 2000. Podle rozhodnutí zároveň nebyly zjištěny jiné genetické faktory nebo okolnosti související se životním stylem, které by vznik rakoviny vysvětlovaly.
Rozhodnutí soudu neznamená, že by byla rakovina prsu automaticky považována za nemoc z povolání všech členek palubního personálu. Ve francouzském systému není rakovina prsu uvedena v oficiálních tabulkách nemocí z povolání. U onemocnění mimo tento seznam musí být v individuálním řízení prokázáno, že nemoc byla zásadním a přímým důsledkem výkonu povolání.
Právě proto je verdikt z Bayonne významný. Podle právní zástupkyně Lainaultové a odborového svazu CFDT může ovlivnit posuzování dalších obdobných žádostí pracovníků v letectví. Nejde však o precedens v anglosaském smyslu, který by další soudy automaticky zavazoval.
Otázka zdravotních dopadů dlouhodobého létání není nijak nová. Americký institut NIOSH upozorňuje, že studie u ženského palubního personálu ukazují vyšší výskyt rakoviny prsu než v běžné populaci. Jako možné faktory uvádí právě zvýšenou expozici kosmickému ionizujícímu záření a narušování cirkadiánních rytmů při práci v noci a při častém překračování časových pásem. Současně upozorňuje, že není s jistotou stanoveno, nakolik jednotlivé faktory pozorovaný rozdíl vysvětlují.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC řadí práci v nočních směnách do skupiny 2A, tedy mezi faktory „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“. Do této kategorie zahrnuje také práci leteckých posádek a transmeridiánní létání. U lidí jsou důkazy podle IARC omezené, mimo jiné právě u rakoviny prsu.
Palubní personál je navíc profesně vystaven ionizujícímu kosmickému záření, jehož intenzita s rostoucí letovou hladinou narůstá. Dávka závisí mimo jiné na výšce letu, zeměpisné šířce a délce pobytu ve vzduchu. U posádek dálkových letů proto představuje expozice kosmickému záření dlouhodobě sledovaný faktor pracovního prostředí.
Lainaultová usilovala o uznání nemoci z povolání přibližně dva a půl roku. Výsledek jí může přinést nejen vyšší sociální ochranu související s nemocí z povolání, ale za splnění příslušných podmínek také možnost dřívějšího odchodu do důchodu. Francouzský systém umožňuje pracovníkům s trvalými následky pracovního úrazu či nemoci z povolání požádat při určitém stupni pracovní neschopnosti o předčasný důchod.
Air France nebyla stranou soudního řízení a uvedla, že neměla k dispozici odůvodnění rozhodnutí.
Francouzská média označují případ za první uznání rakoviny prsu jako nemoci z povolání v tamním leteckém sektoru. Není ale prvním takovým případem ve Francii obecně. V roce 2023 byla nemoc z povolání uznána také zdravotní sestře, která 28 let pracovala v nočních směnách a byla vystavena záření. (Foto: BBC, Daily Express, ALPA, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
