Skupinu držely nad vodou především Lufthansa Cargo a Lufthansa Technik. V osobní dopravě Lufthansa reagovala na drahé palivo omezením kapacity a výrazným růstem cen. Ani to však nestačilo. Výhled na zbytek roku navíc stojí na předpokladu, že cestující budou i nadále přijímat vyšší ceny a rezervovat drahé letenky krátce před odletem.
Akcie společnosti po zveřejnění výsledků oslabily o více než deset procent. Investoři tak rekordní tržby vyhodnotili spíše jako výsledek zdražování než jako důkaz skutečného růstu podnikání.
Tržby Lufthansa Group ve druhém čtvrtletí vzrostly meziročně o osm procent z 10,3 na 11,14 miliardy eur. Upravený údaj EBIT ale klesl z 870 na 383 milionů eur a provozní marže se propadla z 8,4 na 3,4 procenta. Čistý zisk dosáhl pouze 123 milionů eur, zatímco před rokem činil 1,01 miliardy eur.
Rekordní tržby nevznikly díky většímu počtu cestujících nebo letů. Lufthansa ve druhém čtvrtletí přepravila 35,6 milionu cestujících, meziročně o čtyři procenta méně. Počet letů klesl o šest procent a nabízená kapacita vyjádřená v sedačkových kilometrech se snížila o čtyři procenta.
Průměrné výnosy z každé nabízené sedačky naopak výrazně vzrostly. Jinými slovy: Lufthansa provozovala méně letů a přepravila méně lidí, ale vybírala za přepravu podstatně více peněz. Obsazenost se zvýšila jen mírně, o 0,6 procentního bodu na 82,5 procenta.
Samotný růst tržeb není důkazem silnějšího výkonu. Důležitější je schopnost proměnit tyto tržby v zisk. A právě ta se ve druhém čtvrtletí prudce zhoršila.
Největší negativní položkou bylo palivo. Výdaje na letecké palivo vzrostly meziročně z 1,86 na 2,61 miliardy eur, tedy přibližně o 750 milionů eur neboli 40 procent. Samotný cenový efekt u síťových aerolinií snížil výsledek přibližně o 658 milionů eur.
Vyšší jednotkové výnosy dokázaly kompenzovat asi 60 procent tohoto negativního dopadu. To znamená, že značnou část zdražení Lufthansa přenesla na zákazníky, ale ani výrazně dražší letenky nestačily k zachování loňské ziskovosti.
Celoroční účet za palivo má dosáhnout přibližně 8,66 miliardy eur, o 1,5 miliardy eur více než v roce 2025. Z toho asi 200 milionů eur připadá na náklady spojené s povinným využíváním udržitelných leteckých paliv. Přibližně 81 procent celoroční spotřeby skupiny a 86 procent spotřeby osobních aerolinií je zajištěno. Přesto zůstává palivo hlavním rizikem výsledku.
Hedging dokáže cenový šok zmírnit nebo posunout v čase, nikoliv jej odstranit. Lufthansa nyní spoléhá především na další zvyšování výnosů z letenek.
Dalších nejméně 150 milionů eur stály skupinu stávky pilotů a palubního personálu. Ve druhém čtvrtletí proběhlo šest stávkových dnů, které zasáhly především hlavní značku Lufthansa, Lufthansa Cargo, CityLine a Eurowings.
Lufthansa urychlila ukončení provozu pobočky Lufthansa CityLine a vyřazení 23 letadel CRJ900. Podle vedení bude mít předčasné ukončení provozu této společnosti v celoročním výsledku negativní dopad přibližně 180 milionů eur. Úspory z jednodušší struktury a vyšší produktivity se tedy projeví až později.
Síťové aerolinie skupiny, tedy Lufthansa, SWISS, Austrian Airlines a Brussels Airlines spolu s dalšími přidruženými dopravci, dosáhly ve druhém čtvrtletí upraveného EBIT pouze 137 milionů eur. Před rokem to bylo 627 milionů eur. Marže segmentu se snížila z 8,5 na 1,8 procenta.
Nejslabší byl samotný německý dopravce Lufthansa: při tržbách 4,57 miliardy eur vykázal upravenou provozní ztrátu 37 milionů eur a zápornou marži 0,8 procenta.
Síťový segment zachraňovala především společnost SWISS, který vytvořil upravený EBIT 174 milionů eur při marži 9,3 procenta. Austrian Airlines vydělaly 19 milionů eur, zatímco Brussels Airlines skončily se ztrátou 15 milionů eur.
Výsledky tak znovu potvrzují dlouhodobý problém skupiny: její největší dopravce patří k nejméně výkonným. Ziskovost skupiny je závislá na švýcarské dceřiné společnosti, nákladní dopravě, údržbě a dalších aktivitách.
Celý segment point-to-point, zahrnující Eurowings, Eurowings Holidays a podíl v SunExpress, vykázal upravenou provozní ztrátu 37 milionů eur. Ve stejném období předchozího roku vytvořil zisk 65 milionů eur. Eurowings snížily ve druhém čtvrtletí kapacitu přibližně o šest procent.
Jednotkové náklady bez paliva a emisních povolenek vzrostly o 10,9 procenta. Přispěla k tomu nižší kapacita, dražší údržba, letištní poplatky, catering a náklady na přípravu zavedení Boeingů 737 MAX 8.
Eurowings ukazují, že vyšší ceny samy o sobě nejsou řešením, pokud náklady rostou ještě rychleji. Lufthansa sice označuje Eurowings za úspěšně profilovaného „value carrier“, finanční výsledek však hovoří o opaku.
Nejlepší výsledek vykázala Lufthansa Cargo. Tržby nákladního segmentu vzrostly o 27 procent na 1,04 miliardy eur a upravený EBIT se zvýšil ze 73 na 116 milionů eur. Provozní marže dosáhla 11,1 procenta.
Cargo těžilo z omezených přepravních kapacit na Blízkém východě, změn globálních logistických tras a zvýšené poptávky po přepravě farmaceutických výrobků, polovodičů a drahého serverového vybavení pro datová centra.
Lufthansa Technik zvýšila čtvrtletní tržby o 11 procent na 2,17 miliardy eur a upravený EBIT ze 149 na 157 milionů eur. Její marže však mírně klesla ze 7,6 na 7,2 procenta. Krátkodobě ji zatěžuje nižší počet nalétaných hodin některých zákazníků a nedostatek motorů, náhradních dílů a dalšího materiálu.
Součet provozního zisku Cargo a Technik dosáhl 273 milionů eur, což odpovídá více než 70 procentům celkového upraveného EBIT skupiny. Bez těchto dvou segmentů by výsledek Lufthansa Group působil podstatně hůře.
Lufthansa nově očekává celoroční upravený EBIT mezi 1,7 a 2,2 miliardy eur. Předchozí formulace přitom hovořila o výsledku „výrazně vyšším“ než 1,96 miliardy eur dosažených v roce 2025.
Nové rozpětí tak fakticky připouští jak meziroční růst, tak pokles. Dolní hranice totiž znamená snížení zisku přibližně o 13 procent, zatímco horní představuje růst asi o 12 procent. Pouze horní část rozpětí se blíží původnímu příslibu výrazného zlepšení.
Za první pololetí přitom Lufthansa vykázala upravenou provozní ztrátu 229 milionů eur. Aby dosáhla celoročního cíle, musí ve druhém pololetí vytvořit upravený EBIT mezi 1,93 a 2,43 miliardy eur.
Nový plán vyžaduje meziroční zlepšení druhého pololetí o 7 až 34 procent, přestože náklady na palivo zůstávají vysoké, dodávky letadel se zpožďují a rezervace přicházejí stále později.
Provozní peněžní tok za první pololetí klesl o 20 procent z 2,83 na 2,26 miliardy eur. Upravený volný peněžní tok zůstal přibližně na jedné miliardě eur, ale především díky tomu, že čisté investice klesly z 1,61 miliardy na 994 milionů eur.
Nejde pouze o lepší finanční disciplínu. Lufthansa investovala méně zejména proto, že výrobci nedodali plánovaný počet letadel. Pro celý rok snížila očekávané čisté investice z 2,9 na 2,5 miliardy eur právě kvůli odkladům dodávek.
Ve druhém čtvrtletí skupina převzala pouze šest z plánovaných 11 letadel. Za celý rok nyní očekává 41 dodávek místo původně plánovaných 45. Odklady současně prodlužují provoz starších a palivově náročnějších typů, právě v době, kdy Lufthansa označuje vysokou spotřebu paliva za hlavní příčinu slabého výsledku.
Lufthansa plánuje odstavit Airbusy A340-600 a během zimy dočasně uzemnit dva Boeingy 747-400. Opatření má snížit spotřebu a omezit náklady na nezajištěnou část paliva.
Současně ale připravuje opačný scénář. Pokud Boeing nedodá první 777-9 v prvním čtvrtletí 2027, chce Lufthansa znovu reaktivovat odstavené A340-300, které si pro tento účel ponechala. V letovém řádu je podle Carstena Spohra zatím A340 dokonce považován za spolehlivější plán než včasné nasazení 777X.
Lufthansa navíc jedná s Boeingem o tom, které z prvních vyrobených 777-9 vůbec převezme pro komerční provoz, a které budou vyžadovat modernizaci s finančním příspěvkem výrobce.
Lufthansa potřebuje nová letadla, aby snížila náklady, ale termíny jejich dodávek nemá pod kontrolou. Náhradním řešením je další provoz technicky spolehlivých, ale ekonomicky nevýhodných čtyřmotorových typů.
Lufthansa bez ohledu na mizerné výsledky pokračuje v ambiciózní expanzi. Za dalších 325 milionů eur zvýší svůj podíl v ITA Airways ze 41 na 90 procent a od prvního čtvrtletí 2027 ji začne plně konsolidovat.
Vedení očekává do roku 2028 roční synergie 450 milionů eur. Dosavadní finanční příspěvek ITA je ale záporný. Za první pololetí činil podíl Lufthansa Group na výsledku ITA minus 58 milionů eur, zatímco o rok dříve byl kladných 84 milionů eur. Část propadu souvisela s měnovým přeceněním leasingových závazků.
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
