Výroční zasedání organizace IATA v Riu de Janeiru se změnilo v jednu z nejostřejších bilancí Willieho Walshe ve funkci generálního ředitele asociace. Walsh se ostře opřel do dodavatelů i vlád a varoval, že letecké společnosti sice zůstávají ziskové, ale jejich marže znovu stlačuje kombinace drahého paliva, geopolitické nejistoty, problémů dodavatelského řetězce, rostoucích poplatků a špatně nastavené regulace.
IATA na zasedání představila výrazně zhoršený výhled hospodaření odvětví. Čistý zisk aerolinek má v roce 2026 dosáhnout 23 miliard dolarů, tedy zhruba poloviny proti předchozí prognóze. Důvodem jsou především vysoké ceny paliva a dopady narušení provozu na Blízkém východě. Náklady na palivo mají podle IATA vzrůst z 252 miliard dolarů v roce 2025 na 350 miliard dolarů letos, přičemž letecké palivo bude tvořit 31,4 procenta provozních nákladů aerolinek.
Nejtvrdší část Walshova vystoupení mířila na výrobce motorů. Bez jmenování konkrétních firem jim vytkl, že v posledních letech zvyšovali zisky, zatímco aerolinky jsou obětí technických problémů nových generací motorů, nedostatku náhradních dílů a omezené opravárenské kapacity. Problémy s pohonnými jednotkami přitom odstavují stovky letadel a nutí dopravce prodlužovat provoz starších, méně efektivních strojů. Walsh sklidil potlesk, když výrobcům motorů vzkázal, aby aerolinky přestali „ždímat“.
Druhou velkou frontou jsou podle Walshe vlády. IATA dlouhodobě tvrdí, že letecká doprava je stále častěji zneužívána jako snadný zdroj daňových příjmů. Walsh pochválil Švédsko za rozhodnutí snížit zátěž letectví, ale ostře kritizoval země, které zavádějí nové daně a poplatky.
Walsh se ostře vymezil vůči úpravám evropského nařízení EU261 o kompenzacích cestujícím. Podle něj je současná debata špatně postavená a bylo by lepší začít znovu. IATA tvrdí, že EU261 stojí aerolinky kolem osmi miliard eur ročně, a upozorňuje, že značná část provozních narušení vzniká mimo přímou kontrolu dopravců. Walsh argumentoval, že cestující často více ocení rychlé přesměrování do cílové destinace než automatickou finanční sankci pro aerolinku.
Podobně kritický byl Walsh i k evropské klimatické politice. Zopakoval, že cíl čistých nulových emisí do roku 2050 zůstává technicky dosažitelný, ale pouze tehdy, pokud se náklady a odpovědnost rozdělí mezi aerolinky, výrobce, energetické firmy a státy spravedlivěji. Podle IATA budou aerolinky v první fázi systému CORSIA potřebovat 170 až 236 milionů způsobilých emisních jednotek, zatímco zatím je k dispozici jen 38 milionů jednotek od deseti zemí. Žádná z nich není v Evropě.
Mimořádnou kritiku si vysloužila evropská politika udržitelného leteckého paliva SAF. Walsh dlouhodobě tvrdí, že povinné kvóty pro podíl SAF bez dostatečné nabídky pouze zvyšují ceny. IATA odhaduje, že v roce 2026 bude dostupných 2,4 milionu tun SAF, což odpovídá jen 0,8 procenta celkové spotřeby paliva v letectví. Dodatečné náklady aerolinek na SAF přitom mají dosáhnout 4,3 miliardy dolarů.
Podle Walshe by regulátoři měli místo povinných kvót podporovat investice a pobídky na straně nabídky. Jako varování uvedl rušení některých projektů SAF v Evropě a Asii. IATA už dříve upozornila, že povinné evropské kvóty vytvořily povinnou poptávku, ale samy o sobě nezajistily dostatečné navýšení výroby, což způsobilo výrazný růst cen.
Walsh dále připomněl, že aerolinky zůstávají páteří světové mobility, obchodu a turismu, ale jejich ekonomika je křehká. Pokud budou výrobci, dodavatelé paliv, regulátoři a vlády na dopravce dál přenášet nové náklady, promítne se to nakonec do cen letenek, dostupnosti spojení i tempa obnovy flotil. (Foto: Rio the Guide, IATA, planes.cz)
Celkem 1 záznam
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Prosím. Co je způsobilá emisní jednotka?