Společnost airBaltic se snaží investorům i lotyšské veřejnosti prodat příběh o úspěchu a stabilizaci. Dopravce zdůrazňuje rekordní tržby, vyšší počet cestujících, lepší využití flotily a rostoucí výkony z pronájmů letadel. Jenže pozitivní provozní ukazatele nezakryjí kritickou finanční situaci. Plánovaný vstup na burzu, který měl zajistit čerstvý kapitál, se odsouvá na neurčito, a Lotyšsku dochází trpělivost (a peníze na prodloužení agónie), přičemž zadlužení společnosti raketově roste.
Krize dopravce se prohlubuje
Za první čtvrtletí roku 2026 vykázaly airBaltic rekordní tržby 149,1 milionu eur, meziročně o 12,3 procenta více. Současně však čistá ztráta vzrostla na 70,1 milionu eur, tedy přibližně 2,4krát více než ve stejném období roku 2025. Dopravce přepravil celkem 1,5 milionu cestujících, z toho 1,044 milionu ve vlastní síti, a provozoval 15 100 letů. To jsou solidní provozní výsledky jen na první pohled. Pro investory je podstatné, že rekordní tržby nestačí ani k tomu, aby se ztráta přinejmenším stabilizovala. airBaltic pro rok 2026 neposkytly žádný výhled, což samo o sobě vypovídá o míře nejistoty.
Vedení společnosti vysvětluje zhoršení výsledku nákladovou inflací, kurzovými vlivy, vyššími finančními náklady a externími šoky. Je ale těžké nevidět, že finanční situace dopravce je špatná dlouhodobě, a to zejména v důsledku megalomanských rozvojových plánů minulého vedení. K tomu se nyní přidává drahé palivo, zanedbané zajištění paliva, výpadky linek do rizikových oblastí a špatná hospodářská situace v Pobaltí.
airBaltic dlouhodobě stavěly svůj příběh na tom, že jsou moderní, efektivní a strategicky důležitou aerolinkou s unikátní flotilou A220. Z finančního hlediska je však model mnohem méně přesvědčivý. Pokud aerolinka potřebuje krátkodobý státní úvěr už v okamžiku, kdy sama hlásí rekordní tržby a zlepšený údaj EBITDAR, pak problém neleží jen v jednom špatném čtvrtletí. Problémem je celý podnikatelský model.
Lotyšský parlament v dubnu schválil další krátkodobý státní úvěr ve výši 30 milionů eur. Hlasování nebylo jednoznačné: pro bylo 49 poslanců, proti 23 a jeden se zdržel. Úvěr má být splacen do 31. srpna a vláda jej prezentuje jako překlenovací, nikoli jako dotaci nebo záchranný balík. Ekonomicky však nemění podstatu věci: bez této podpory by trh interpretoval neochotu státu pomoci jako signál, že takřka 90% akcionář definitivně ztratil trpělivost.
Hospodářská situace Lotyšska není dobrá a v takové situaci je další financování národního dopravce politicky výbušné. Vláda tvrdí, že airBaltic jsou pro Rigu strategicky důležité pro zajištění konektivity země. Jenomže o konektivitu se dostatečně postarají Ryanair, Wizz Air a další dopravci. Stát nemůže nahrazovat kapitálový trh donekonečna.
Na letišti v Rize zvýšily airBaltic v prvním čtvrtletí 2026 svůj tržní podíl na 58 procent, zatímco ve stejném období roku 2025 držely 53 procent a v roce 2024 dosahoval podíl 54 procent. V Tallinnu si dopravce udržel stabilní pozici s podílem 28 procent, tedy na úrovni prvního čtvrtletí 2025 a mírně nad 27 procenty z roku 2024. Slabší vývoj je patrný ve Vilniusu, kde podíl airBaltic klesl ze 17 na 15 procent.
Nijak zázračně nevypadá ani využití flotily, která nyní čítá 55 letadel A220-300. Během prvního čtvrtletí převzala aerolinka dva nové letouny. Využití flotily vzrostlo v prvním čtvrtletí na 6,6 hodiny na letadlo a den proti 6,0 hodiny v prvním čtvrtletí 2025. Využití aktivní flotily však meziročně kleslo, protože se do aktivní flotily vracely stroje, které byly dříve mimo provoz kvůli problémům motorů Pratt & Whitney. Jinými slovy, část zlepšení nepochází z vyšší intenzity provozu každého nasazeného letadla, ale z návratu odstavené kapacity zpět do systému.
Využití sedačkové kapacity dosáhlo 74,8 %.
Řešení se očekává od konzultantů
airBaltic najaly společnost Seabury, která má připravit transformační strategii a posoudit alternativy dalšího financování. Aerolinka potřebuje kromě finanční injekce novou strategickou vizi: buď rekapitalizaci, hlubší partnerství se silnějším dopravcem, restrukturalizaci nákladové báze, úpravu sítě, nejspíš však kombinaci všech těchto kroků.
Lufthansa Group drží v airBaltic desetiprocentní podíl, zatímco lotyšský stát ovládá 88,4 procenta společnosti. Podíl Lufthansy ještě automaticky neznamená ochotu převzít větší riziko za každou cenu.
Dopravce stojí před nepříjemnou volbou: potřebuje růst, aby snížil jednotkové náklady, ale přitom nemá bilanci, která by umožnila růst bez dalšího kapitálu.
Krátkodobý úvěr od Lotyšska umožní koupit si pár měsíců času, nikoliv však řešení. Do konce léta bude muset být jasnější, zda airBaltic najdou strategického investora, hlubší partnerství, nový kapitálový plán, nebo další formu státní podpory. (Foto: LSM, airBaltic, planes.cz)
Celkem 1 záznam
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Díky,fajn článek.