Nadcházející summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem má mimořádný význam nejenom geopolitický, ale může být rozhodující i pro pozice Boeingu na čínském trhu. Setkání, které je nyní plánováno na 14. a 15. května, bylo dvakrát odloženo kvůli válce s Íránem. Generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg by měl na summitu doprovázet prezidenta Donalda Trumpa.
Velká zakázka pro Boeing by se stala jedním z nepřehlédnutelných symbolů ekonomické normalizace vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Do Číny Trump naposledy zavítal v roce 2017 za svého prvního funkčního období. Zároveň je na letošní rok plánována také návštěva Si Ťin-pchinga v Bílém domě.
Pro Boeing je Čína strategicky důležitý trh. Ještě před eskalací obchodní války tvořily čínské aerolinky přibližně čtvrtinu globální poptávky po nových letadlech. Prognózy Boeingu i Airbusu vidí čínský trh jako největší odbytiště letadel v následujících dvaceti letech.
Vztahy mezi USA a Čínou se výrazně zhoršily během prvního funkčního období prezidenta Trumpa, což vedlo k tomu, že zakázky pro Boeing prakticky vymizely. Výsledek minulých let je pro Boeing mimořádně bolestivý. Zatímco Airbus v posledních letech v Číně výrazně posílil a získal několik obřích kontraktů včetně objednávek stovek letadel rodiny A320neo, Boeing zůstával prakticky odstřižený od největšího leteckého trhu světa. Tomu odpovídá i aktuální stav nevyřízených objednávek. Ke konci března eviduje Boeing u čínských zákazníků pouze přibližně 134 objednaných letadel, a to bez započtení kontraktů vedených pod kategorií „neidentifikovaný zákazník“. Airbus si v posledních letech na čínském trhu udržuje stabilní a silnou pozici.
Čínské aerolinky sice s několikaletým zpožděním postupně začaly znovu přebírat dříve vyrobené Boeingy 737 MAX, nové strategické objednávky však nepřicházejí. To není problém jenom pro Boeing, ale i pro Čínu, která se v minulosti starala udržovat paritu mezi dodávkami Airbusů a Boeingů.
Motivace je oboustranná. Pro Peking by objednávka Boeingů byla relativně levným gestem dobré vůle vůči Washingtonu bez zásadních ústupků v citlivějších oblastech, jako jsou polovodiče, cla nebo technologie. Čínské aerolinky nutně potřebují nové kapacity pro pokrytí rychle rostoucí domácí i mezinárodní poptávky. Airbus sám o sobě nemůže z kapacitních důvodů potřeby čínského trhu obsloužit, a to i pokud by si to nakrásně přál.
Čínské aerolinky podle zpravodajství Bloomberg údajně zvažují objednat až 500 letadel typu 737 MAX. Ve hře je rovněž kontrakt na přibližně 100 širokotrupých letadel, konkrétně typů 787 Dreamliner a 777X. Objednávka by pravděpodobně nebyla určena jediné aerolince, ale byla by rozdělena mezi více čínských dopravců prostřednictvím státních nákupních struktur, což odpovídá tradičnímu čínskému modelu velkých leteckých kontraktů.
Čínské aerolinky dnes provozují poměrně širokou flotilu Boeingů 737 MAX. Podle čínských státních médií létá v zemi 97 těchto letadel u třinácti dopravců. Mezi největší provozovatele patří China Southern Airlines, Air China a Hainan Airlines. MAXe provozují také Shanghai Airlines, Xiamen Airlines a Shandong Airlines.
Peking může využít potenciální objednávky rovněž pro zajištění dlouhodobého přístupu k americkým technologiím a rozvoj vlastního leteckého průmyslu.
Boeing stále potřebuje stabilizovat výrobu a po několika krizových letech obnovit dlouhodobou důvěru investorů. Čínské objednávky mají mimořádnou váhu i pro finanční trhy, neboť signalizují nejen obchodní úspěch, ale také stabilizaci vztahů dvou největších ekonomik světa.
Pro Trumpa by dohoda představovala snadno komunikovatelný důkaz, že jeho tvrdší přístup vůči Číně vede k „návratu pracovních míst“ a podpoře amerického průmyslu.
Bez ohledu na politiku je realita taková, že Čína se neobejde bez Boeingu a Boeing potřebuje čínské zakázky. (Foto: The Seattle Times, NDTV, Reuters, news.cz, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
