Kanada zvažuje odstoupit od plánovaného nákupu stíhaček F-35. Spojené státy již varovaly před „vážnými důsledky“, pokud by Ottawa od dohody odstoupila.
Přezkum plánovaného nákupu stíhaček F-35 má být podle očekávání ukončen koncem září. Mluvčí ministerstva obrany Alex Tétreault v rozhovoru pro Ottawa Citizen potvrdil, že výsledky budou finalizovány „na konci kalendářního léta“ a poté předloženy premiérovi Marku Carneyovi k závěrečnému rozhodnutí.
Už v květnu 2025 varoval americký velvyslanec v Kanadě Pete Hoekstra, že kanadské odstoupení by mohlo ohrozit Velitelství protivzdušné obrany Severní Ameriky (NORAD), které podle něj vyžaduje, aby obě země provozovaly stejný typ stíhačky. NORAD je odpovědná za varování před hrozbami ve vzdušném prostoru Severní Ameriky, jeho kontrolu a obranu. Provozuje síť satelitů, radarů a stíhacích letounů k detekci a záchytu potenciálních hrozeb napříč Severní Amerikou.
Plány na nákup 65 stíhaček F-35A oznámila konzervativní vláda premiéra Stephena Harpera v červenci 2010 s odůvodněním, že tento typ je nezbytný pro obranu Kanady a její svrchovanost v Arktidě. Objem kontraktu se tehdy odhadoval na 9 miliard dolarů.
Pokusů vycouvat z tohoto závazku bylo již několik. Během federální volební kampaně v roce 2015 slíbil lídr liberálů Justin Trudeau zrušit plánovaný přímý nákup F-35 a obvinil konzervativce z obejití soutěže. Stíhačku označil za „zbytečnou a drahou“. Po nástupu do úřadu v listopadu 2015 Trudeauova vláda ujistila, že Kanada bude hledat alternativy.
V roce 2017 vláda spustila program Future Fighter Capability Project (FFCP), tedy otevřenou soutěž na náhradu stárnoucí flotily CF-18 Hornet. Zpočátku se zapojilo několik výrobců, včetně Boeingu s F/A-18 Super Hornet, Dassaultu s Rafale a Airbusu s Eurofighterem Typhoon. Dassault se v roce 2018 stáhl s odkazem na problémy s interoperabilitou a bezpečnostními omezeními vyplývající z členství Kanady v zpravodajské alianci Five Eyes. Airbus následoval v roce 2019 s tvrzením, že podmínky soutěže zvýhodňují Lockheed Martin. V roce 2021 byl Super Hornet od Boeingu diskvalifikován z neupřesněných důvodů.
Do března 2022 se výběr zúžil na F-35 od Lockheed Martin a Gripen od Saabu. Ottawa potvrdila volbu F-35 s odůvodněním, že jde o splnění závazků vůči NATO, interoperabilitu v rámci NORAD a potřebu potvrdit svrchovanost v Arktidě. Navíc objem závazku zvýšila na 88 letadel v hodnotě 19 miliard CAD. Výsledkem celého několikaletého snažení byl tedy návrat k F-35.
V roce 2023 obvinil prezident Saabu Canada Simon Carroll Ottawu z porušení pravidel tendru tím, že po uzávěrce nabídek vláda znovu vyjednávala s Lockheed Martin o ceně, dodávkách a průmyslových kompenzacích. Saab trval na tom, že tato jednání fakticky naklonila podmínky ve prospěch F-35, čímž zopakoval dřívější obavy vyjádřené společnostmi Dassault a Airbus, když ze soutěže odstoupily.
Tato obvinění trvají. Nástupu prezidenta Trumpa vedl ke zhoršení vzájemných vztahů mezi USA a Kanadou, což vede k tomu, že závazek k F-35 se znovu zpochybňuje.
Saab přitom obratně využívá nové situace a tlačí na pilu. V srpnu 2025 Ottawa a Stockholm oznámily nový rámec spolupráce v oblasti letectví a obrany se silným důrazem na bezpečnost v Arktidě.
Saab slíbil, že stíhačky Gripen by mohly být montovány a udržovány v Kanadě, což by zajistilo pracovní místa a větší průmyslovou nezávislost. Zastánci smíšené flotily tvrdí, že Gripen je lépe přizpůsoben strohým arktickým letištím a rozlehlé severní geografii Kanady než F-35. Tento průmyslový a strategický rozměr zajistil, že Gripen je stále ve hře, a to i přes oficiální výběr F-35 v roce 2022.
Pozice F-35 nejnověji oslabilo výrazné zvýšení cen F-35, které oznámil dne 3. září 2025 americký vládní kontrolní úřad GAO (Government Accountability Office). Modernizace Block 4 – verze, kterou má Kanada v úmyslu získat – je nyní o 6 miliard dolarů dražší a pět let ve skluzu. Dalším problémem F-35 je rostoucí skluz dodávek. Podle GAO Lockheed Martin v roce 2024 dodal 110 strojů F-35, přičemž průměrné zpoždění dodávek činilo 238 dní, oproti 61 dnům v roce 2023.
Kanadský přezkum závazku bude ukončen během několika týdnů. Ottawa se musí rozhodnout, zda potvrdí objednávku 88 strojů F-35, či závazek upraví a/nebo zváží zavedení druhého typu letounu. V každém případě se jedná o citlivou politickou otázku a Spojené státy tlačí na Kanadu, aby si zajistila prodej F-35 a tím i posílila své strategické zájmy v oblasti. (Foto: Aero-News Journal, AeroTime,
Celkem 1 záznam
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Božínku.., takže jestli amíci nakonec neprodají ty úděsně předražené křápy, co vlastně budou prodávat? 737 z šedesátek? Nebo auta na úrovni 1970? Nebo zvýší dovozní cla na 330%?
No, ještě by to nejspíš chtělo vyvolat nějakou tu válčičku (třeba s Islandem, to mají Cans blízko..) aby se i Kanaďani řádně připotento a přestali konečně váhat! Eh, kšeftem ku zdraví.