Globální polohovací systémy GPS (Global Positioning System) umožňují pomocí dedikované sítě satelitů a pozemních stanic určit na přijímači s vysokou přesností polohu a pomáhat v navigaci.
Zkratka GPS se dnes vžila i jako obecné označení systémů GNSS (Global Navigation Satellite System) jako jsou např. Galileo, Glonass či Beidu.
Původní systém GPS nese označení NAVSTAR GPS (Navigation Signal Timing and Ranging Global Positioning System), který pracoval se stejnojmennou sítí družic. Vývoj NAVSTAR GPS byl zahájen v roce 1973 sloučením systému System 621B vojenského letectva US Air Force pro určování polohy a systému vojenského námořnictva Timation pro přesné určení času. Vypouštění družic začalo koncem 70. let.
Civilní použití GPS v letectví umožnil prezident Reagan po sestřelení letu Korean Air Lines 007 (KAL007), který v důsledku navigační chyby zabloudil do uzavřených vojenských vzdušných prostorů v Sovětském svazu. Počáteční operační dostupnost GPS byla vyhlášena 8. prosince 1993, plná od roku 1994, kdy v provozu bylo již všech 24 družic.
Dne 1. května 2000 byla zrušena tzv. selektivní dostupnost (SA), což dovolilo zvýšit přesnost systému pro civilní použití kdekoliv na Zemi (či ve vzduchu), a to s přesností na asi 5 m. Postupem času se přesnost zvýšila na desítky centimetrů.
V letectví systémy prostorové navigace RNAV umožňují mj. nezávislost na pozemních radiových navigačních prostředcích a zjednodušují tak systém řízení letového provozu. (Foto: Quora, Airline Ratings, obr.: This is your captain speaking, PBN Portal, planes.cz)
Celkem 1 záznam
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
1. prototyp družice startoval v roce 1978. 9 plně operačních družic Block 2 bylo vypuštěno v roce 1989 a 1990, takže už v operaci Pouštní bouře byl částečně použitelný systém GPS (cca 15 satelitů) využíván vojáky Spojenců (např. slavná mise SAS Bravo Two Zero)