Boeing má dlouhodobě uloženo na 138 letadel 737 MAX pro čínské zákazníky a je zřejmé, že Čína nijak nespěchá s jejich převzetím. A to ani poté, kdy po čtyřech letech se v lednu vrátily 737 MAX do komerčního provozu. Jejich faktické využití zůstává zlomkem možného.
Vloni Boeing pohrozil, že tato letadla začne nabízet jiným zájemcům, ale záhy se ukázalo, že je to jen prázdné plácání. S Čínou výhrůžka nepohnula a Boeing nakonec své hrozby nevyplnil.
V loňském roce prodal Boeing do Číny všeho všudy osm letadel.
Není těžké se dohadovat, že problémy Boeingu v Číně souvisí se zvýšeným geopolitickým napětím mezi Čínou a USA. Ani v tomto směru se situace nelepší, ale dále zhoršuje. Stávající napětí kvůli sestřelenému balonu nad USA napětí výrazně posílilo.
Daleko lépe si vede Airbus, který v červenci podepsal kontrakt na 292 letadel řady A320neo a dalších 19 prostřednictvím leasingových společností. Poté prodal 40 exemplářů Xiamen Airlines, čímž tato aerolinka zahájila přechod od letadel Boeing k Airbusu. Triumf Airbusu se však může ukázat pouze zdánlivým.
Cesta k suverenitě
Nyní vyšlo najevo, že problémy nemá jen Boeing s odběrem již vyrobených MAXů. Podle Leeham News odebere Čína se zpožděním asi stovku Airbusů a některé objednávky Airbusů u leasingových společností již byly zrušeny. Zatím stále nejde o masový jev, jedná se asi o desítku zrušených objednávek. Případný odklad přejímek asi stovky Airbusů by však cash flow Airbusu již zasáhl.
Také Leeham News spekulují, že jde o reakci na západní sankce proti čínskému leteckému průmyslu, která motivuje Čínu snížit závislost na západních dodávkách a urychlit přechod k domácí výrobě a soběstačnosti v letectví.
Z výroků výrobce COMAC vyplývá, že k roku 2030 se může stát Čína dodávkami letadel C919 a ARJ21 zcela soběstačnou v segmentu jednouličkových tryskových letadel. Čínská letadla přesto budou nadále závislá na dodávkách některých klíčových komponent, jako např. motorů CFM International Leap-1C. Do roku 2030 nelze realisticky předpokládat, že by Čína byla schopna nahradit tyto motory (a další komponenty) domácími. Čína však může spolupracovat s Ruskem, které již certifikovalo svůj motor PD-14 pro MC-21, a které svou technologickou nezávislost v letectví již několik let buduje.
V každém případě se jedná o špatnou zprávu pro Boeing a dost možná i Airbus. Situace na druhém největším trhu letadel se pro ně nemusí vyvíjet tak příznivě, jak to rýsují jejich prognózy poptávky na 20 let. K možným problémům v Číně se přidává výpadek ruského trhu.
Celkově se tedy zdá, že Boeing a v nějaké míře i Airbus budou postupně ztrácet svůj tržní podíl na velkém čínském trhu a je přitom jen málo, co mohou udělat pro nápravu situace. Jejich obchod zasáhlo rostoucí politické napětí mezi supervelmocemi. Najít náhradu za druhý největší trh na světě je nemožné.
Pro Airbus a Boeing bude proto těžké vrátit na objemy výroby roku 2018 a 2019. (Obr.: the Wall Street Journal, the Seattle Times, foto: planes.cz)
Cina predstavuje hrozbu, Nemuzeme s ni pocitat, takze se musime naucit zit a vyrabet bez ni. To je hlavni ukol dneska. Suroviny, tovarny atd. mit zajistene bez Ciny. USA uz na tom dela, EU by se mela rychle pridat.
Dost bylo arogantního duopolu a směšných západních výhrůžek pod tíhou jejich strachu ze ztráty sve hegemonie ve světě... Nechť zkrachují a poslední zhasne.
Fandíme těm, co se musí snažit vyrobit něco nového a možná i převratného, jelikož jsou nuceni vést vývoj svého vlastního. Odvaha do toho jít, to je naprosto skvělé! Těšíme se na stroje jakými jsou MC21 a C919 a snad i společný projekt obou výrobců na dálkové letadlo
Dost bylo arogantního duopolu a směšných západních výhrůžek pod tíhou jejich strachu ze ztráty sve hegemonie ve světě...
Rampa:
Číňani plánují dlouhodobě.
V ledaskterém segmentu průmyslu ještě nedávno jejich nabídka působila srandovně. A dneska z nich šéfy tradičních starých výrobců v Evropě a Americe bolí hlava.
Konkurenta se nevyplácí podceňovat. A u Číňanů to platí dvojnásobně.
Ono to nebude tak horké. C919 se dostává do provozu dost klopotně, s ARJ21 to bylo zrovna tak. Že by dokázaly během pár let nahradit dovoz Airbusu a Boeingu, není pravděpodobné. No a o širokotrupém CR929 skoro škoda mluvit.
Číňani jsou dobří pozorovatelé. Takže jim jistě neuniklo, že snad není den, kdy by USA neuvalila na někoho nějaké další sankce. Jak by řekl klasik "rozšířil se nám tady takový nešvar".
Asi by bylo dost naivní si myslet, že to bude Čína se stoickým klidem zvládat a nevymýšlí protitahy.
Když do Číny kope USA, tak ti si to asi celkem ještě můžou dovolit. Mají dost toho, čím je na nich Čína stále ještě závislá. Ale když do ní stejně hrdinsky kope Česká republika prostřednictvím svých nejvyšších zástupců (kteří si tak čechrají peří před svými progresivistickými voliči), tak je to hodně na pováženou.
Mít dobré vztahy se svými partnery stojí hodně úsilí a času. Ale rozdrbat dobré vztahy jen kvůli egu nějakého politika se dá celkem snadno a rychle.
Tohle jsme si mohli přečíst už několikráte, například s příchodem Suchoj SupoerJet 100.
Ano, s nástupem dalších výrobců letadel se bude tržní podíl Airbusu a Boeingu zmenšovat, ale jaké bude toto tempo zmenšování, je ve hvězdách.
Sebevědomý postoj Číny je dán především tím, že její úroveň frekvence letů je v post-covidovém období stále nižší, takže to stávající flotily zvládají. Až to zvládat přestanou, dojde k obnovení dodávek.
Celkem 8 záznamů
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Radek:
Proč s ní nemůžeme počítat? Jaké příkoří nám Čína činí? Vyhlašuje nám třeba nějaké sankce a podobně? Pokud si správně pamatuji, tak zatím veškerá omezení vždy vycházela z naší "demokratické" strany.
Jedinou překážkou může být, že nám náš vedoucí obchodování s ní zakáže.