Hned několik evropských aerolinek je nyní v procesu konsolidace, privatizace nebo naopak nacionalizace. Plní se předpovědi, že po kovidové krizi se během několika let dočkáme značných změn struktury odvětví evropské letecké dopravy. Tu nyní charakterizuje vysoká fragmentace – příliš mnoho příliš malých společností. Připomeňme si proto některé zajímavé momenty.
Italská vláda pokračuje v jednání se zájemci o získání majoritního podílu v ITA Airways. O vítězství v privatizaci soutěží americký fond Certares podporovaný Air France-KLM a Delta Air Lines na straně jedné a kontejnerová skupina MSC podporovaná Lufthansou na straně druhé. Celý proces, který měl být završen v září, se sice protahuje, ale nezdá se, že by snaha privatizovat ITA Airways zkolabovala. K rozhodnutí může dojít ještě tento rok. Pokud italská vláda nestihne rozhodnout během asi tří měsíců, bude do společnosti nucena vložit dalších 400 milionů eur v rámci státní pomoci ve výši 1,35 miliardy, schválené Evropskou komisí v září 2021. Nová italská vláda má nyní jiné a urgentnější priority než vložit nový kapitál do ITA Airways.
Také portugalská vláda nechce dále pomáhat TAP Air Portugal a společnosti se chce zbavit. Zdá se, že má hned tři zájemce. Jedním je skupina IAG, druhým Air France–KLM a dalším Lufthansa.
IAG v mezidobí posílily svou již tak silnou pozici na španělském trhu, když konvertovaly půjčku pro Air Europa ve 20% majetkový podíl. Skupina se přitom nijak netají ambicí společnost pohltit, jakmile by se objevila šance získat souhlas regulátorů.
Pak tu jsou informace o prodeji Smartwings. Zájem o společnost projevují izraelské Israir a možná jsou ve hře ještě další zájemci. Israir za společnost nabízí přinejmenším 44 milionů eur. Israir údajně podepsala nezávaznou nabídku na převzetí. Pokud jsou správné předpoklady, že Israir chce prostřednictvím akvizice mimo jiné také posílit svou přítomnost na evropském trhu, pak musí zajistit majoritní podíl ve společnosti vlastníkovi ze zemí EU. Majoritními vlastníky Smartwings jsou nyní Jiří Šimáně a Roman Vik, zbývajících 49,92 % drží čínská CTIC.
Koncem října se spekulovalo, že IAG koupí easyJet nebo případně Wizz Air. Obojí by dávalo smysl, protože IAG chce diverzifikovat do segmentu volnočasových letů. Přednost by měla jistě akvizice easyJetu, protože by dále posílila postavení skupina IAG na klíčových trzích Francie, Itálie, Španělska a Portugalska. Skupina IAG by rovněž získala řadu slotů na zajímavých letištích.
Počátkem listopadu šéf skupiny Ryanair Michael O’Leary prohlásil, že jak easyJet, tak Wizz Air jsou možnými akvizičními cíli Ryanairu. Je přesvědčen, že skupina Ryanair se stane jediným velkým nízkonákladovým dopravcem v Evropě. Jak easyJet, tak Wizz Air reagovaly tím, že tato představa není realistická. Jenže nerealistická tato představa ve skutečnosti není.
Součástí konsolidačního provozu je také odchod společností z trhu. Za ohroženou společnost jsou považovány norské Flyr.
Počátkem září přerušily provoz rumunské Blue Air. Rumunská vláda v současné době zpracovává plán konverze státní pomoci z roku 2020 na 75% podíl ve společnosti. To by rumunské vládě umožnilo rozhodovat o dalším osudu aerolinky. Ta může buď zaniknout nebo být vystavena na prodej. (Foto: Les Echos, planes.cz)
Osobně si myslím, že Wizz je pro Ryanair vskutku nereálný. Ale EasyJet přesně naopak, ten reálný je a víc než moc. A ta doba, kdy se to stane skutečností není moc vzdálená. Nicméně v tom nevidím nějaký větší smysl, je to jen koupě toho, že si malinko někde omezím konkurenci. Ale nic víc.
Celkem 2 záznamy
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Gajda: vůbec není prabděpodobné, že by Ryanair mohl pohltit oba konkurenty, což neznamená, že se oba nebo jeden konkurent nestanou částí nějaké další skupiny. Případné spojení IAG a easyJet jistě dává smysl. Ostatně easyJet je hybridní provozovatel, není to čistokrevný lowcoster.