Prototypy 3 - Francie I

• 17.01.2021 09:00
• stalo_se

Museum v Le Bourget je podle mne jedna z mála věcí, které musí člověk v Paříži vidět. Teď slyším ctitele umění, historie a francouzské kuchyně, jak řvou. Ale pro člověka leteckého je to něco jako Lourdy, nebo jiné důležité poutní místo. Když mně v Beauvais vzali mého skvělého italského kolegu a dali mě místo něj Francouze, vůbec nebyl skvělý, ba naopak. Díky jeho nesrozumitelnému arabskému jménu jsem ho překřtil na Alibabu. Kupodivu, jeho přezdívka se ujala i u vedení. Když jsme byli spolu na večeři, začal se vytahovat, jak je dobrý a jak mně bude dělat šéfa, protože mu je padesát (což je patrně dostatečná kvalifikace). Řekl jsem mu, že mně je sedmdesát a co tam má dál. „Ale já jsem dělal mechanika na letadlové lodi!“ „A na které? Francie měla v té době dvě.“ To nějak nevěděl. „Prostě, na letadlové lodi.“ Pak pokračoval v mém vzdělávání: „Jsi tady skoro rok, kolikrát jsi byl v Paříži?“ On z Paříže pocházel, rodiče přišli z Alžíru. „Jak se ti tam líbilo?“ Rozhodl jsem se nasadit „šrapnel“. „Nelíbilo se mi tam, nejkrásnější místo v Paříži je muzeum na letišti v Le Bourget a tam jsem byl několikrát.“ „Tam jsem zase já nikdy nebyl!“

Musée de l air et l espace je nádherné muzeum. Poprvé jsem ho navštívil v roce 1983. To byla stará odbavovací hala z třicátých let zpustlá a vybydlená, dnes je to součást expozice a je nádherně zrenovovaná, viz jedno pokračování Hercula Poirota. Zato na ploše před halou stála letadla, která dnes jsou kdesi na šrotišti, nebo (aspoň doufám) - v depositáři na druhé straně letiště.

Douglas DC 7C AMOR

Letadlo bylo vyrobeno původně pro Swissair (HB-IBK, 17.11.56). U této společnosti létala décé sedma do dubna 62. Pak bylo letadlo krátce u skandinávských SAS jako LN-MOG. Tentýž rok bylo letadlo prodáno francouzskému letectvu. Ve Francii dostalo civilní registraci F-ZBCA. Letadlo spolu s dalšími DC 7C F-ZBCB a F-ZBCC operovalo z Le Bourget, kde letadla udržovala společnost UTC. AMOR je zkratka Avion De Mesures et d Observations av Receptacle. Letadla byla určená na výzkum jaderných pokusů, dostala nad a pod trup radarové antény. Posádku tvořilo 14 lidí. 25. října 1979 bylo letadlo přelétnuto do muzea, kde je dodnes. Letadla ZBCB a ZBCC byla sešrotována. Původně letadlo stálo před starou halou, kde jsem ho v roce 1983 fotografoval. Dnes je v zuboženém stavu na druhé straně dráhy v depositáři. Škoda!

DC-7C F-ZBCA France Air Force, Le Bourget 83

Douglas DC 7C F-ZBCA

LOCKHEED L-749A CONSTELLATION

Lockheed L-749A Constellation F-ZVMV stál také v roce 1983 na ploše Le Bourget před odbavovací halou. Nad trupem měl namontovaný zkušební stand s motorem Turbomeca Astazou, před kterým byl rošt na rostřik vody, aby se ověřila schopnost motorové instalace pracovat i za námrazových podmínek. Letadlo bylo vyrobeno v roce 1947 pro PanAm jako NC86520 „Clipper America“. Poté bylo krátce zapůjčeno Aerovias Guest XA-GOQ. Od listopadu 1948 bylo zpět u PAA. V lednu bylo prodáno do Francie, kde u Air France jako F-BAZR létalo až do října 1960. Pak bylo prodáno firmě Turbomeca, kde sloužilo jako zkušebna motorů. Registrace byla F-ZVMV. V lednu 1966 letadlo převzal zkušební úřad CEV, kde létalo až do prosince 1974. Následující rok v červnu bylo darováno muzeu. Letadlo stálo na ploše a chátralo. V květnu 2002 byla demontována zkušební konstrukce nad trupem a letadlo mělo být zrekonstruováno do podoby, v jaké létalo u Air France (F-BAZR). Slibně se rozbíhající rekonstrukce byla pozastavená pro nedostatek peněz. V roce 2006 bylo letadlo namalováno pro film o Edith Piaf (Chybná registrace F-JAZ). V současnosti stojí a chátrá v depozitáři na druhé straně dráhy.

Lockheed L 749A F-ZVMH LeBourget v roce 1983, kdy sloužil ke zkouškám námrazy motoru. Dnes je ve zchátralém stavu v barvách Air France

BREGUET 941S

Stejný osud jako předchozí exponáty stihl i toto zvláštní letadlo připomínající zmenšený Hercules. V šedesátých létech se na celém světě pokoušeli vyrobit letadla s kolmým nebo aspoň s krátkým startem. Společnost Breguet postavila letadlo, které využívalo proud vzduchu od motorů, který ofukoval téměř celé rozpětí. Na odtokové hraně byly po celém rozpětí vztlakové štěrbinové klapky, které ohýbaly vrtulový proud a zvyšovaly vztlak při nízkých rychlostech. Všechny čtyři motory byly propojeny hřídelí, aby se všechny vrtule stejně točily, kdyby jeden motor vysadil. Technický prototyp Breguet 940 Integral byl zalétán 21. května 58. Skutečný prototyp byl poprvé ve vzduchu 1. června 1961. Poháněla ho čtveřice motorů Turbomeca Turmo IIID (1500 HP). První letadlo s nákladovou rampou bylo dodáno letectvu 19. dubna 67. Byly vyrobeny pouze čtyři vojenské kusy. V letectvu létaly do roku 74. Čtvrtý vyrobený stál na ploše muzea s označením 62-ND. Dnes chátrá v depositáři. První prototyp bez nákladové rampy se zkoušel v USA jako McDonnell 188 Demonstrator. Jeden čas byl také v barvách American Airlines. Předpokládaná licenční výroba se neuskutečnila. Letadlo létalo dobře a splňovalo všechny charakteristiky STOL. Ale trpělo nadměrnou hlučností v kabině způsobenou propojovací hřídelí a převody.

Breguet BR-941

POTEZ 842

Čtyřmotorový Potez 840/842 byl jedním z mnoha pokusů o náhradu starých DC 3. Dlužno podotknout, že neúspěšných. Potez 840/842 byl pro 18 cestujících a byl vyroben v osmi kusech. V muzeu je číslo 03 s motory Tubomeca Astazou XII. Potez 841 byl vybaven motory PT6A. Letadlo se poprvé dostalo do vzduchu 29. dubna 1961. Výroba probíhala v letech 1961-67. Letadlo v muzeu, F-BNAN, bylo také odtaženo do depozitáře. Společnost Potez se snažila s podporou Irské vlády vyrábět typ 842 v Baldonnel. Továrna byla skutečně postavena a v roce 1968 byla zavřena, aniž by vyrobila jediné letadlo. Trup skutečného letadla tam je dodnes. Letadlo se mělo vyrábět také v USA v Chicagu. Byl postaven jen jeden kus pro statické testy. Jeden letuschopný Potez 842 je údajně v Maroku v Rabatu (CN-ALL).

Potez 842 F-BNAN

CONCORDE 001

První prototyp Concorde F-WTSS jsem prvně viděl stát na ploše v dosti zuboženém stavu v roce 1983. Letadlo se prvně dostalo do vzduchu 2. 3. 1969. Po nalétání 812 hodin byl ukončen zkušební program a 19. 10. 1973 bylo přelétnuto do Le Bourget. Tam stálo a chátralo. Po vybudování nového hangáru prošlo revizí a je vystaveno v perfektním stavu. Vedle něj stojí sériový Concorde F-BTSD, který se dostal poprvé do vzduchu 26. 6. 1978. Po nalétání 12 974 hodin byl předán do muzea. Když stojí tato dvě letadla vedle sebe, je možné porovnat je a vidět rozdíly mezi prvním prototypem a sériovým strojem. Letadla si jsou na první pohled podobná. Ale jen na první pohled. Jiné jsou vstupní dveře, větší okna, kratší trup, jiné motory, brzdící padák, jiný tvar křídla. F-WTSS je prostě jiné letadlo. F-BTSD bylo vybráno pro re-inkarnaci létajícího Concorde. Vše kupodivu neskončilo s nedostatkem peněz, ale díky francouzskému nacionalismu. Společnost, která chtěla vrátit toto krásné letadlo na nebe, byla totiž britská. Žádný britský Concorde není ve stavu, že by mohl ještě létat. Jen tohoto by bylo možné po revizi dostat do vzduchu. Díky francouzskému nacionalismu Concorde skončily, protože Air France se jich snažila zbavit a Airbus byl dodavatelem náhradních dílů. Po nouzovém přistání na New Foundlandu 19. 02. 2003 si našla AF důvod ukončit provoz tohoto krásného, ale drahého letadla. British Airways udělaly z cestování Concordem něco exklusivního, od odbavení až po vybavení kabiny, ale AF marně bojovala s náklady na provoz, až se jich konečně zbavila. Airbus okamžitě ohlásil ukončení technické podpory tohoto letadla.

Concorde 001

Concorde F-BTSD

Concorde F-WTSS

AMD SUPER MIRAGE 400

Na ploše letiště stojí prototyp stíhacího bombardéru Mirage 4000, někdy také nazývané Super Mirage. Společnost Avions Marcel Dassault ve své režii postavila toto letadlo jako případnou náhradu za bombardér Mirage IV. Konstrukce vcházela ze stíhačky Mirage 2000. Letadlo je větší a dvoumotorové. Dva dvouproudové motory SNECMA M53-2 s přídavným spalováním (64,3 kN/95,1 kN) hnaly letadlo maximální rychlostí M=2,3 (2445 km/h). Poprvé se dostalo do vzduchu 9. 3. 1979. Letadlo mělo velmi dobré letové vlastnosti, ale francouzské letectvo o něj nemělo zájem. Vážným zájemcem byla Saúdská Arábie, ale ta se nakonec rozhodla pro Panavia Tornado. Tak byly v osmdesátých létech zkoušky ukončeny a v roce 1995 bylo letadlo předáno muzeu.

Mirage 4000

AMD RAFALE DEMONSTRATOR

Konkurence Mirage 4000 byla z vlastního domu: AMD Rafale. Francouzské letectvo a námořnictvo hledalo v osmdesátých létech minulého století náhradu za zastarávající Mirage 2000 a Super Etendardy. Evropa se jim snažila nabídnout projekt Eurofighter Typhoon, ale francouzské zbrojařské koncerny Thales a Safran se snažily uplatnit svůj projekt zbrojních a elektronických komplexů. Proto Marcell Dassault začal vyvíjet letadlo, které by vyhovovalo jak námořnictvu, tak letectvu. Vznikl projekt Rafale. První let Rafale A Demonstrator byl 1. 7. 86 s civilní registraci F-ZWRE.

Zajímavé je, že předchůdce Typhoona, technologický prototyp EAP, startoval ve stejném roce jako Rafale. Oba byly společně předváděny na aerosalónu v Paříži v roce 1988. Vedle krásného Rafale vypadal EAP jako škatule od bot. Obě letadla jsem tam fotografoval při předvádění. Rafale se přímo vyvíjel jako bojový stroj. Rafale C startoval poprvé 19. 5. 1991. Námořní i pozemní verze procházely tvrdými zkouškami a zařazeny do výzbroje byly až 18. 5. 2001 (pozemní verze). Do roku 2019 bylo vyrobeno celkem 201 kusů.

V muzeu je vystaven prototyp Rafale A demonstrator.

AMD Rafale 01, Le Bourget 1988

AMD Rafale A f.f.Dec 85

HUREL DUBOIS HD-34

Na začátku padesátých let začala společnost Hurel-Dubois vyvíjet letadlo s velmi štíhlým křídlem o velkém rozpětí. Letadlo mělo mít velmi krátký start a poměrně velký rozsah rychlostí. Společnost postavila prototyp dopravního letadla pro 44 cestujících. První let byl 20. 2. 53. byly postaveny tři prototypy. O letadlo nebyl zájem. Projekt byl postaven za státní peníze. Letadlo bylo přepracováno na letadlo pro mapování, kdy se dala využít malá minimální rychlost. Bylo označeno jako HD-34. Celkem vzniklo osm kusů pro Geographique National. První stroj byl zalétán v únoru 1957. Poslední byl postaven v roce 1958. Vytrvalost letadla byla 12-14 hodin. Zajímavé je, že hlavní podvozek byl pevný, zatímco příďový se zatahoval. V muzeu je letadlo F-BICR.

Hurel Dubois HD.34, F-BICR

(bude pokračováno)

Související kategorie