Celkem tři koncepty prvního bezemisního komerčního letadla, které by mělo zahájit provoz okolo roku 2035, představil Airbus. Všem konceptům je společný vodíkový pohon.
Airbus je přesvědčen, že vodíkový pohon je nejefektivnější, a dokonce možná jediný způsob, jak dosáhnout cíle nulových emisí u komerčních letadel. Koncepty mají společné označení ZEROe.
Prvním konceptem (obr. 1) je letoun pro až 200 cestujících s doletem přes 2000 mil, který je schopen transkontinentálních letů a je poháněn modifikovaným tryskovým motorem, který spaluje vodík.
Druhý je turboprop (obr. 2) pro až 100 cestujících, s doletem až 1000 mil. Také v tomto případě má být využito modifikovaného turbovrtulového motoru spalujícího vodík.
Třetí je modifikované létající křídlo „blended-wing body“ (obr. 3) pro 200 cestujících, kde křídlo volně přechází v trup. Široký trup poskytuje dostatek možností a prostoru pro umístění vodíku a uspořádání kabiny pro cestující.
Aby se tato představa mohla stát skutečností, budou se muset přechodu na vodíkové palivo přizpůsobit letiště a celá infrastruktura pro tankování letadel, což se podle Airbusu nepodaří bez rozsáhlé státní podpory a dodatečných investic do vývoje a výzkumu, digitalizace a pobídek pro letecké společnosti, aby se zbavily „starých“ letadel a přešly na letadla, která jsou více přátelská k životnímu prostředí.
Spalování vodíku je ekologické jen v raketových motorech a v palivových článcích - tam kde s espaluje s čistým kyslíkem. Pokud ho chce Airbus použít v obyčejných proudových motorech se vzduchem (78% dusíku), budou při spalování vznikat oxidy dusíku a v malém množství i kyselina dusičná a to moc ekologické není. Další problém jsou nádrže vodíku (rozměrné a těžké vzhledem k vezenému množství).
Hlavní problém ale je trvalý únik vodíku z nádrží - letouny s vodíkem v nádrži nemohou parkovat v hangárech a na dalších rizikových místech. Ztráty únikem vodíku při výrobě, přepravě a tankování jsou významné. Uvádí se na 4% denně, méně při použití drahých a provozně náročných záchytných a znovuukládacích zařízení. Zaparkujte cisternu na letišti a za týden máte čtvrtinu pryč.
Koncept je to určitě zajímavý, ale myslím si, že si svou cestu nenajde. Jednou z překážek bude nutnost obrovských investic, které se pravděpodobně nevyplatí. Nemluvě o tom, že nejsou vypracovány komplexní studie, jak ovlivní spalování vodíku klima. Vodík sice při spalování neprodukuje žádné vedlejší škodlivé produkty, ale za to velké množství vody. Podle některých odborníků může právě toto "umělé" dodávání vody do ovzduší mít za následek změnu klimatu, zejména u nás v mírném pásmu.
Celkem 3 záznamy
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Myslím, že voda ze spáleného vodíku nebude v atmosféře dělat o nic větší nepořádek, než spálený kerosin.