Studie CDC prokázala významné šíření infekce během dálkového letu

• 25.09.2020 08:00

Jediný cestující vykazující symptomy onemocnění COVID-19 ( SARS-CoV-2) dokázal dne 2. března během letu linkou VN54 z Heathrow do Hanoje generovat významný infekční „cluster“ nakažených. Případ podrobně analyzuje studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci infekčních nemocí (CDC).

Jednalo se o případ z doby, kdy ještě nebylo zavedeno povinné používání roušek na palubě letadel a dobrovolné používání nebylo ještě rozšířeno. Cestující žena ve věku 27 let k letu nastupovala se symptomy nemoci (bolesti krku, kašel), které se u ní projevily již 29. února. Její sestra, se kterou trávila koncem února dovolenou v Itálii, byla koncem února pozitivně testována na COVID. Bolest v krku a kašel se u cestující projevovaly rovněž během inkriminovaného letu. Bylo prokázáno, že během desetihodinového letu nakazila tato symptomatická cestující 12 cestujících obchodní třídy, dva cestující ekonomické třídy a člena palubního personálu obsluhujícího ekonomickou třídu. V obchodní třídě infikovala 62 % spolucestujících. Na palubě bylo celkem 217 osob. Cestující po příletu do Hanoje vyhledala lékařskou pomoc 5. března a byla pozitivně testována 6. března.

CDC trasovala a testovala všech 217 cestujících. Cestující byli tázáni s cílem zjistit, jak se během letu přiblížili k jiným cestujícím či palubnímu personálu do vzdálenosti menší 2 m.

Sledovaný případ potvrdil silnou závislost nakažení se vzdáleností od infikované osoby. Čím větší vzdálenost, tím nižší pravděpodobnost nakažení. Nejpravděpodobnějším způsobem přenosu byly vydechované kapénky infikované cestující. CDC nenašla žádný přesvědčivý doklad jiného typu šíření infekce než právě prostřednictvím aerosolu.

Cestující, kteří se nakazili, byli ve věku od 30 do 74 let, 9 z nich muži. Nemoc nastoupila v průměru 8,8 dní po příletu. Vyšetřování neukázalo, že by infikovaní cestující byli před či po letu v kontaktu s jinými nemocnými, takže lze soudit, že k jejich nakažení došlo právě během zmíněného letu. Protože Vietnam Airlines odbavují a obsluhují cestující obchodní třídy ä cestující ekonomické třídy odděleně (během nástupu, výstupu a letu), k nakažení dvou cestujících ekonomické třídy mohlo dojít např. u výdeje zavazadel nebo během čekání u pasové kontroly.

Studie upozorňuje, že význam sledování teploty termokamerami a sebekázeň cestujících mají své limity. Tato konkrétní cestující při nástupu věděla, že má symptomy COVID-19, a přesto neohlásila, že může být nemocná. Dále byla vznesena hypotéza, že přítomnost viru SARS-CoV-2 během letu může prodloužit kombinace faktorů jako je vlhkost vzduchu, teplota a proudění vzduchu v kabině. Nebylo přitom zjištěno, že by klimatizace letu VN54 fungovala chybně.

Studie konstatuje, že o specifických podmínkách šíření viru v kabině letadla zatím víme jenom velmi málo a nepotvrdila tvrzení leteckých společností, že HEPA filtry v systému výměny vzduchu v letadle koronavirus spolehlivě zachytí. Uklidňující argument leteckých společností o HEPA filtrech má další slabinu v tom, že během nástupu, výstupu či pojíždění není klimatizace často v provozu a cestující mohou trávit desítky minut v prostředí, které má k operačnímu sálu daleko a kde je dodržení fyzického odstupu nemožné.

Studie nezkoumala, jak se může obraz situace změnit v případě použití roušek. Používání roušek na dálkových letech (po celou dobu letu) je problematické, neboť roušky jsou snímány při podávání občerstvení. Studii lze najít zde https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/26/11/20-3299_article.

Zpochybněno je doporučení mezinárodních organizací, které vychází z toho, že roušky zabezpečí dostatečnou ochranu, a nepředepisují tedy dodatečnou ochranu, například dodržování fzyického odstupu. V tomto konkrétním případě se jednalo o přenos nemoci v obchodní třídě, kde jsou rozteče mezi sedadly větší než ve třídě ekonomické, což jak případ ukazuje, přenosu choroby nijak nezbránilo. Šíření v ekonomické třídě by zřejmě bylo výrazně rychlejší.

Na souvislost mezi pravděpodobností nakažení a vzdáleností od nemocného upozornila již dříve studie profesora Arnolda Barnetta z Massachusetts Institute of Technology (MIT). Ta odhaduje, že riziko nakažení COVID-19 vzroste při dvouhodinovém letu a obsazení střední sedačky o 79 % proti případu, kdy střední sedačka obsazena není. Přitom pravděpodobnost smrti cestujícího v důsledku nakažení během letu je násobně vyšší než pravděpodobnost smrti v důsledku letecké katastrofy. (Foto: Health News Hub)

Fotografie k článku