8. ledna 2020 ráno se po startu z mezinárodního letiště v Teheránu (IKA) zřítil Boeing 737-800 společnosti Ukraine International Airlines letící na lince PS752 do Kyjeva.
Ke katastrofě došlo asi 2 min. po vzletu, asi 20 km západoseverozápadně od letiště (N35.52:E50.91). Podle záznamů služby FlightRadar24 zmizel Boeing z radarů po dosažení výšky 8000 stop. Podle informací z různých zdrojů došlo k zastavení jednoho z motorů, podle neautorizovaného videozáznamu stroj hořel již během pádu. Prozatím není známo, že by posádka stihla vyslat nouzový signál.
Ze 180 lidí na palubě podle prvních zpráv místních médií nikdo nepřežil. (Počet osob je během dopoledne upřesňován na 167 cestujících a 9 členů posádky).
Státní příslušnost cestujících na palubě letu PS752:
Boeing 737-800 s registrací UR-PSR byl společnosti dodán v červenci roku 2016 a Ukraine International Airlines byly jeho prvním provozovatelem. Poslední technickou prohlídkou prošel 6. ledna..
Ukrajinské velvyslanectví v Teheránu uvádí, že příčinou katastrofy byl požár motoru. Vychází přitom zřejmě z informace představitele letiště. Byla ustavena vyšetřovací komise, která skutečné příčiny katastrofy vyjasní. Černé skříňky byly zajištěny.
Iránské úřady informovaly, že ke katastrofě došlo „z čistě technických příčin“. To je některými médii mylně interpretováno jako potvrzení, že příčinou katastrofy byly technické problémy letadla. Íránská strana tím však měla na mysli, že katastrofa nesouvisí se stávajícím napětím mezi USA a Íránem a případnými vojenskými operacemi.
Ke katastrofě dochází v době vyhrocené krize mezi USA a Íránem. V noci vypálila íránská armáda v odvetě za zabití generála Sulejmáního 15 raket na americké vojenské cíle v Iráku. Pentagon potvrdil, že terčem útoku se staly letecká základna Ajn al-Asad a základna v kurdském Irbílu. Leteckou základnu Ajn al-Asad zasáhlo deset raket, jedna zasáhla základnu v Irbílu.
Ukraine International Airlines s okamžitou platností ruší všechny lety do Teheránu. Ruský regulátor Rossaviacija doporučil ruským leteckým společnostem vyhnout se letům ve vzdušném prostoru Iráku a Íránu. V úterý v noci po raketovém útoku proti americkým vojenským cílům v Iráku zakázal americký regulator US Federal Aviation Agency (FAA) lety amerických civilních letadel ve vzdušném prostoru Iráku, Iránu a nad Perským a Ománským zálivem.
Kromě ukrajinských a ruských společností ruší lety do Teheránu řada leteckých společností, např. Air France, Air Canada, Finnair, Lufthansa, Malaysia Airlines, Qantas, Singapore Airlines. Řada ze jmenovaných společností zrušila také přelety území Iráku a Iránu. Non stop let společnosti Qantasu Perth – Londýn bude z důvodu prodloužení letové trasy doplňovat palivo v Singapuru. Jak potvrzuje snímek ze serveru Flightradar24, lety mezi zeměmi v Perském zálivu a Evropou/USA jsou odkloněny na jiné trasy.
Boeing 737-800 UR-PSR byl před rokem zachycen na fotografii z letiště Praha zde.
Ještě v 10 hod., tj. asi 6 hodin od katastrofy, webové stránky společnosti Ukraine International žádnou zmínku o katastrofě neuvádí.
Iránský regulátor AIB předal Ukrajině, Kanadě a Švédsku první předběžnou zprávu o katastrofě letu PS-752 dne 8. ledna. Výňatek z této zprávy byl uvolněn pro veřejnost. Ze zprávy vyplývá, že radarový kontakt s letadlem byl ztracen v okamžiku, kdy letoun dosáhl ve stoupání výšky 8000 stop. Ještě předtím se však letoun pravou zatáčkou začal obracet zpět k letišti. Posádka přitom nijak nekomunikovala. Oba záznamníky se podařilo zajistit, ale jeví známky poškození včetně záznamových médií.
K iránské vyšetřovací komisi se připojí 45 odborníků z Ukrajiny, a to jak představitelů úřadů pro letectví, tak odborníků Ministerstva obrany. Ti se také zapojí do dekódování záznamníků. Irán odmítl poslat záznamníky na dekódování do USA, neboť se obává, že by to vyšetřování zpolitizovalo a americkým úřadům nedůvěřuje. Komise však o prvních zjištěních informovala státy majitele a provozovatele (Ukrajina), výrobce (USA) a cestujících (Švédsko, Kanada) a přizvala zástupce příslušných států podle chicagské úmluvy.
UIA uvedla, že posádka byla velmi zkušená, kapitán měl nalétáno 12 tisíc hodin. Do Teheránu dorazilo letadlo načas, ale odletělo se zpožděním 57 minut. Není známo, zda toto zpoždění bylo způsobeno technickými problémy letadla nebo jinými okolnostmi. Technický ředitel UIA však uvedl, že posádka po přistání v Teheránu ani před odletem z Teheránu nehlásila žádné problémy s letadlem.
Ukrajinský úřad pro národní bezpečnost (SNBO) určil čtyři možné příčiny katastrofy: i) sestřelení letounu raketou Tor, ii) terorismus, iii) exploze motoru vyvolaná technickými příčinami a iv) srážka s dronem nebo jiným létajícím objektem.
Zpravodajství Reuters včera ohlásilo, že západní zpravodajské služby vyloučily, že by letadlo sestřelila raketa. Na dotaz serveru Aviation Herald sdělil předseda vyšetřovací komise Hassan Razaeifar, že mezi troskami nebyly prozatím nalezeny žádné předměty svědčící o zásahu rakety.
Kanadský premiér požádal, aby se k vyšetřovací komisi připojili také odborníci z Kanady a vyzval, aby se přestalo o příčinách katastrofy spekulovat. Zejména pokud jde o spekulace týkající se možného sestřelení letadla.
Podle dnešní zprávy vyšetřovací komise předložio při odbavení 146 cestujících íránské pasy (mnoho z nich mělo více občanství), 10 afghánské, 5 kanadské, 4 švédské a 2 ukrajinské. Vydání předběžné úvodní zprávy v angličtině je očekáváno dnes.
Časopis Newsweek ve čtvrtek s odvoláním na nejmenovaného zpravodajského důstojníka z Pentagonu, dalšího důstojníka rozvědky a představitele iránské tajné služby uvedl, že letoun byl sestřelen raketou ruské výroby TOR-M1, kterou omylem vypálila iránská protivzdušná obrana. K tomu došlo v době, kdy iránská obrana očekávala americký útok. Podobně se i zpravodajství Reuters odvolává na tři vládní úředníky, kteří disponují informacemi nasvědčujícími vypálení raket.
Zpravodajství CBS s odvoláním na své zdroje uvádí, že americká rozvědka zachytila signál radaru, který pracoval v této oblasti. Záznam z družice údajně ukazuje dva záblesky, které mohou zachycovat moment vypálení dvou raket a následně výbuch.
Americké úřady odmítají tyto informace komentovat.
Informace Newsweeku dnes potvrdil kanadský premiér Trudeau, který uvedl, že letoun pravděpodobně sestřelila iránská raketa.
Rovněž president Trump řekl reportérům v Bílém domě, že „někdo mohl udělat chybu“. Neposkytl k tomu však žádné další detaily.
Deník The New York Times zveřejnil video, které údajně ukazuje sestřelení letadla raketou, ale pravost videa není ověřena.
Írán popírá, že by za katastrofou letadla byla raketa vypálena protivzdušnou obranou. K vyšetřování katastrofy nyní přizval rovněž zástupce Boeingu a amerického úřadu na vyšetřování nehod NTSB. Úřad souhlasí se zapojením do vyšetřování, pokud vyslání expertů do Íránu umožní stávající americké sankce. Írán zve k vyšetřování rovněž francouzské experty výrobce motorů CFM International.
Je nepochybné, že účast mezinárodních expertů zajistí objektivní vyšetření příčin katastrofy. Na místě jsou již experti z Ukrajiny. Jejich úkolem je kromě jiného zjistit přítomnost části raket. Někteří z ukrajinských expertů se účastnili vyšetřování katastrofy letu MH17, který byl sestřelen nad Donbasem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ráno připomněl, že verze s raketou nebyla zatím ani potvrzena, ani vyloučena a katastrofu je nutno důsledně vyšetřit. Zároveň se obrátil s žádostí k USA a Kanadě, aby předložila Ukrajině veškeré zpravodajské informace, které se katastrofy týkají. Volodymyr Zelenskyj bude dnes věc telefonicky diskutovat s americkým ministrem zahraničních věcí Mikem Pompeo.
Íránský ministr zahraničních věcí v sobotu ráno ve svém televizním vystoupení přiznal, že ukrajinský Boeing sestřelila omylem íránská protivzdušná obrana. Uvádí, že letoun letěl v blízkosti důležité vojenské základny Íránských revolučních gard. Podle něj se jednalo o selhání lidského činitele v době, kdy Spojené státy vystupňovaly napětí v oblasti. Slibuje, že viníci katastrofy budou potrestáni. Přiznání přichází tři dny po katastrofě.
Ministr zahraničních věcí a íránská armáda vyjadřují hlubokou soustrast a omluvu pozůstalým.
Íránský ministr zahraničních věcí v sobotu ráno ve svém televizním vystoupení přiznal, že ukrajinský Boeing sestřelila omylem íránská protivzdušná obrana. Uvádí, že letoun letěl v blízkosti důležité vojenské základny Íránských revolučních gard. Podle něj se jednalo o selhání lidského činitele v době, kdy Spojené státy vystupňovaly napětí v oblasti. Slibuje, že viníci katastrofy budou potrestáni. Přiznání přichází tři dny po katastrofě.
Ministr zahraničních věcí a íránská armáda vyjadřují hlubokou soustrast a omluvu pozůstalým.
Prezident Íránu Husan Rúhání prohlásil, že se jednalo o „neodpustitelnou chybu“ a slíbil, že vyšetřování bude pokračovat až do plného objasnění katastrofy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že očekává plné přiznání viny a zmínil pět ukrajinských požadavků:
i) dokončení plného a otevřeného vyšetřování,
ii) nalezení a potrestání viníků,
iii) vrácení těl obětí,
iv) vyplacení kompenzací a
v) získání oficiální omluvy Íránu diplomatickými kanály.
Prezident Íránu ujistil, že ukrajinskému vyšetřovacímu týmu nebudou činěny žádné překážky v dokončení vyšetřování.
Informace v článku budeme průběžně doplňovat podle postupujícího vyšetřování. Předběžná zpráva bývá k dispozici do jednoho měsíce od události, závěrečná do jednoho roku.
Odkazy na další zdroje
Záznam trasy letu na serveru Flightradar24
Informace o havárii (včetně obrázků z místa nehody) na serveru Aviation Herald
Twitter feed o letu PS752
(Foto: AP, AFP, FR24.com, planes.cz, UIA)
Celkem 1 záznam
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Seš jak sputnik Čupo! Zkopíruješ nesmysly a vydáváš to za zpravodajský názor... To tě naučili v Moskvě, viď?