Výzkumnému centru ruské leteckého výboru MAK se podařilo rekonstruovat informace zapisovačů letadla SuperJet 100, které havarovalo 5. května na letišti Šeremetěvo. Při katastrofě letu SU-1492 z Moskvy do Murmansku zahynulo 41 osob. Záznam zapisovačů byl nyní předán Rossaviacii, která vede vyšetřování.
Ministr dopravy Ruské Federace odhaduje, že šetření katastrofy bude uzavřeno do dvou až tří měsíců. K vyšetřování byl rovněž přizván francouzský Úřad pro vyšetřování leteckých nehod (BEA). Mimochodem, tento úřad nyní také šetří katastrofu 737 MAX Ethiopian Airlines.
Podle předběžných informací se vyšetřování soustředí na chybu pilotáže. Podle údajů Rossaviacije letoun přistával s hmotností převyšující o 1,5 tuny maximální povolenou přistávací hmotnost a posádka při přistání nevysunula rušiče vztlaku. Po doběhu nevypnula motory, což přispělo k rozvoji ohně.
Bylo přitom zjištěno, že letoun dosedl na přistávací dráhu při rychlosti 293 km/h a vlivem tvrdého přistání třikrát odskočil. To nevydržela hlavní podvozková noha, prorazila křídlo v místě palivových nádrží, přičemž vytékající palivo se vznítilo ještě během dojezdu letadla. Během přistání dosáhlo přetížení až 5,85 G a ke třetímu, kritickému, odskoku došlo při rychlosti 258 km/h a přetížení 5 G. Letoun se vracel k nouzovému přistání na letiště Šeremetěvo poté, co byl při odletu zasažen bleskem, který způsobil rozsáhlý výpadek elektronických navigačních a komunikačních přístrojů.
Na obranu svých pilotů vystoupil Aeroflot. Podle předpisů se rušiče vztlaku vysunují za podmínky, že letadlo dosedlo bezpečně na přistávací dráhu, což v tomto případě nenastalo. Názor, že letadlo mělo vyčkávat a před přistáním vylétat palivo odporuje manuálu k letadlu. Ten výslovně uvádí, že v případě přechodu na řízení v přímém módu musí piloti přistát na nejbližším vhodném letišti. Několik bývalých i stávajících pilotů SuperJetu potvrdilo, že let v přímém módu (Direct Mode) je z pilotážního hlediska obtížný. Přímý mód snižuje citlivost řízení, a tím i ovladatelnost stroje. To mohlo přispět k nestabilizovanému přistání. SuperJet letěl na přiblížení příliš rychle a klesal nad sestupovým paprskem. Vyšetřovatelé však ještě musí ustanovit, co všechno vlastně měli piloti při přistání k dispozici.
Vyšetřování také vyloučilo úvahy, že evakuaci zdrželi cestující, kteří opouštěli letoun s kabinovým zavazadlem. To popírají svědectví zachráněných cestujících ze střední části letadla, kteří se při evakuaci nesetkali s žádnou překážkou. Největším překážkou byl neproniknutelný černý kouř, který je donutil plazit se k nouzovému východu uličkou. Vyšetřování také ukázalo, že většina cestujících v zadních řadách si ani nestačila rozepnout bezpečnostní pásy, a to vzhledem k žáru a jedovatým zplodinám hoření.
Další nevyjasněnou otázkou je činnost řídících a záchranných složek letiště. Prokázalo se, že první dva hasičské vozy dorazily k letadlu během dvou minut od vyhlášení poplachu a o minutu později přibyly další čtyři další hasičské vozy. Požár byl uhašen za 18 min. Limit na výjezd je přitom 3 min., takže výkon hasičů se zdá podle předpisů. Vyšetřování však zkoumá, proč poplach k výjezdu hasičů nebyl vyhlášen již v okamžiku, kdy byl z letadla přijat kód transpondéru 7700 (nouze), což bylo asi 5 min. před přistáním. V takovém případě měla být vozidla v pohotovosti poblíž dráhy. Tím spíše v situaci, kdy bylo jasné, na jakou dráhu bude letadlo přistávat. (Foto: RIA Novosti, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
