Jen málokdo by se nadál, že jen pár dní po návštěvě impozantního AN 22 představí Antonov Design Bureau pražskému letišti další jedinečné letadlo ze své flotily - Antonov 225 Mrija. I toto letadlo je zastoupena ve flotile ADB pouze jediným kusem, který je zároveň jediným létajícím kusem na světě. AN 225 poutá pozornost především svoji velikostí - jedná se o největší letadlo na světě. Délka je 84; rozpětí 88,4 a výška 18,2 metrů. Stabilizátor má rozpětí 32,65 metrů! Rozměry vnitřního nákladového prostoru činí 43 x 6,4 x 4,4 metrů (což je ale téměř stejné jako u letadla Antonov 124 Ruslan, který má nákladový prostor pouze o 2 metry kratší), na trupu je pak možné vést náklad do rozměrů 10 x 70 metrů. Plocha křídla má 905 metrů čtverečních. Mrija váží 250 tun, stejnou váhu nákladu je pak také schopna pojmout. Do nádrží se vejde až 300 tun paliva. Maximální vzletová hmotnost činí neuvěřitelných 600 tun. Obra pohání šest motorů Progress (Lotarev) D-18T, každý s tahem 229,5 kN. S nimi dosahuje maximální rychlosti 850 km/h. Dolet plně naloženého letadla je 4500, se 100 tunami urazí 9600 a prázdné pak až 15 400 km.
První vzlet se uskutečnil 21.12.1988. Letadlo bylo vyrobeno v rekordně krátkém čase - 3,5 roku. Bylo to dáno především tím, že letoun v mnohém vychází ze svého předchůdce AN 124, z kterého bylo na Mriju využito mnoho komponentů. Zajímavostí je, že AN 225 nemá instalovanou zadní nákladovou rampu. Důvodem byl záměr snížit hmotnost letadla. Původní záměr využití byl pro služby sovětského kosmického průmyslu, především k transportům raketoplánu Buran a částí nosné rakety Energija. S raketoplánem Buran Mrija poprvé vzlétla 13.05.1989, kdy ho převážela z letiště Žukovskij na Bajkonur. O měsíc později se s ním také předvedla na aerosalónu v Paříži. AN 225 se ještě objevil v září 1990 ve Farnborough a v červnu 1991 opět v Paříži. S postupným úpadkem kosmického průmyslu v Rusku a ukončení programu využití raketoplánu Buran bylo letadlo v roce 1994 odstaveno v Gostomelu. Do té doby uskutečnilo 347 letů a nalétalo 200 letových hodin. V březnu 1989 AN 225 při jednom letu z Kyjeva s vzletovou hmotností přes 500 tun vytvořil celkem 106 světových rekordů.
I když se občas objevovaly snahy o znovuzprovoznění a využití AN225 v komerční přepravě nákladu, ten po dobu několika let jen chátral v Gostomelu. Nakonec však ADB a výrobce motorů Motor Sich vyčlenil finance (20 miliónů USD) a začalo se s modernizací, která mj. zahrnoval vybavení novou avionikou a zdokonalenými motory. Mrija se tak 07.05.2001 dostala opět do vzduchu. Ten den provedla 30ti minutový let okolo letiště Gostomel. V tomtéž roce se opět účastnila pařížského aerosalónu. Ve flotile ADB je nyní využívána k přepravě komerčních nákladů, aktivně se zapojila např. do přepravy techniky a nákladu do Afghanistánu v rámci operace "Trvalá svoboda".
Dnes se letadlo předvedlo i v Praze. Jak to už u nákladních letů bývá, nervózní čekání se prodlužovalo. Přílet byl původně naplánován na středu 16.07. odpoledne, posléze byl odložen na čtvrteční poledne. I tento datum však nebyl konečný a další očekávaný přílet se posunul na pátek, 18.07. v 12:00. Ten den jsme se dočkali, a to i načas. V 11:42 se na dráhu 24 snesl Antonov 225 registrace UR-82060 letící na lince ADB538F Gostomel - Praha, pilotovaný kapitánem Mojsejevem. V Praze pak pojmul 170 700 kilogramu nákladu, se kterým se vydal v 17:24 (čas startu z dráhy 06) s mezipřistáním v Gostomelu do cílové destinace - Taškentu. Na palubě byla zásilka tří bagrů, dvou buldozérů, radlic a táhel k radlicím, které do Uzbekistánu přepravoval Plynostav Pardubice (první zásilka odlétla 07.07. s AN 124). Nejtěžší z buldozérů vážil úctyhodných 37 tun. Technika bude použita pro zemní práce při výstavbě plynovodu v uzbeckém Taškentu, na které se Plynostav Pardubice podílí.
AN 225 nebyl v Praze poprvé. První návštěva se uskutečnila 19.06.1989, kdy se v Praze letoun (CCCP-82060) zastavil po cestě z pařížského aerosalónu. Praha se tím stala teprve druhým městem, které tento letoun navštívil. Na trupu nesl raketoplán Buran a v útrobách trosky letounu Mig 29, který se tenkrát v Paříži zřítil. Návštěva vzbudila velký rozruch. Zájemcům, kteří se o příletu dozvěděli, bylo umožněno si letoun prohlédnout i z větší blízkosti a cestička v trávě mezi "novým" letištěm a dráhou 22, kde letoun stál, byla pěkně vyšlapaná. Mrija tenkrát odstartovala z dráhy 31, otočila se o 360 stupňů a předvedla se ještě přeletem nad hlavami návštěvníků. Další návštěva se uskutečnila 05. - 07.09.1989. Letoun se předtím účastnil leteckého dne v Ostravě a Prahu navštívil v rámci cvičného letu. Poslední přistání na Ruzyni bylo z těch nejdramatičtějších. Kvůli technické závadě musela vracející se do Sovětského Svazu Mrija v Praze přistát nouzově. Naposledy zde tedy tento letoun pobýval 28. - 29.11.1991.
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém