Shadows (Airlift and Airwar in Biafra and Nigeria 1967-1970)

Podtitul knihy, kterou jsem vybral pro dnešní recenzi, se může zdát velmi vzdálený problematice civilního letectví, kterým se webové stránky PLANES.CZ zabývají nejvíce. Opak je však pravdou. Není snad zájemce o historii letectví, který by neznal Berlínský letecký most, největší akci vojenského transportního letectva USAF a RAF, která udržela při životě berlínské západní sektory, odříznuté od světa Sovětským svazem. Byla však nějaká podobná akce organizována civilisty? Ano, byla, a právě jí se zabývá popisovaná kniha. Kolik českých čtenářů však ví, kde ležela Biafra a oč v tomto konfliktu šlo?

Biafra byla původně východní provincií Nigérie a v roce 1967 se od Nigerijské federace odtrhla a vyhlásila nezávislost. O co šlo? O moc a samozřejmě peníze, protože oblast je bohatá na ropu. Téměř okamžitě po vyhlášení nezávislosti došlo k válce, spíše však občanské, jednomu z nejdelších a nejkrvavějších konfliktů v historii Afriky (a tam nikdy nebyly a nejsou občanské války zvláštností). Byl to podivný konflikt, kdy různé země podporovaly různé strany podle naprosto nevypočitatelného schématu. Francie a hlavně Portugalsko stálo na straně nezávislé Biafry (byť neoficiálně), Velká Británie naopak na straně své bývalé kolonie Nigérie. Socialistický blok v čele se Sovětským svazem dodával stíhací Migy a dokonce i české Delfíny také do Nigérie. Do jejich kabin však sedali piloti-žoldnéři z Jihoafrické republiky, Velké Británie a USA. Na straně Biafry bojovala také svérázná směsice pilotů-žoldnéřů, jedním z nich byl i jistý Jean Zumbach. Pokud jméno někomu připadá povědomé, nemýlí se. Jednalo se o Poláka, W/Cdr Jana Zumbacha, velitele slavné 303. polské stíhací perutě RAF, eso s sedmnácti potvrzenými a pěti pravděpodobnými sestřely z 2. světové války. K tomu všemu se jako supi na mršinu slétali obchodníci se zbraněmi ze všech koutů světa. Obchodníci však Biafře prodávali i velká dopravní letadla. Zbraně, ale i potraviny bylo třeba do obklíčené Biafry nějak dopravit. Stroje přitom nosily fiktivní registrace, často docházelo i k přeregistrování (tj. pouhému přepsání) registrace. Jako každá válka, i tento konflikt přinesl nesmírné utrpení především civilnímu obyvatelstvu, celkový počet civilních obětí hladomoru a nemocí, způsobenými válkou, nikdo nikdy přesně nevyčíslil. Tím se již dostáváme k onomu leteckému mostu. Organizace Mezinárodního červeného kříže a různé církevní charity začaly organizovat humanitární pomoc, bohužel ji však často zkonfiskovali vojáci. Čtyři roky trvajícího leteckého mostu se postupně zúčastnilo velké množství dopravních letadel, převážně Constellationů a Douglasů DC-6, koupených i pronajatých od nejrůznějších leteckých společností, do jejichž kabin sedali dopravní piloti z mnoha západních zemí. Konflikt skončil tak jak musel, rozdrcením Biafry, nesmírné úsilí posádek dopravních letadel mohlo jen zmírnit utrpení civilistů.

Michael I.Draper zpracoval dané téma do neskutečných detailů, ale přitom nesmírně čtivě. Procestoval svět křížem krážem, jen aby mohl osobně hovořit s přímými účastníky konfliktu, a to z obou stran. Nestavěl rozhodně na písku, opíral se také o své osobní zkušenosti pilota, který do Biafry létal. Není snad letoun a pilot, který by se konfliktu zúčastnil, aniž by o něm v knize nebyla zmínka. Jedná se o příběhy, které by nevymysleli hollywoodští scénáristé. Ať se jedná o "obyčejné" transportní lety, bojové akce, ale i o akce logistické a politické (kdy mezi sebou soupeřily různé charitativní organizace). Popisy leteckých akcí jdou občas tak do hloubky, že chybí snad jen informace o tom, jaký jedli piloti za letu sendvič. Pravděpodobně nejfantastičtější je však příběh, kdy se parta pilotů, bojujících v žoldu Biafry, rozhodla z nudy po několika drincích v baru bombardovat Lagos. Jako nejvhodnější jim k tomu připadal krátce předtím unesený Fokker F.27 společnosti Nigeria Airways. Do podlahy vyřízli díru, připravili sudy s výbušninou (tj. pumy) a vyrazili. Jeden z pilotů si s sebou vzal i svoji milenku, stevardku Nigeria Airways. Akce však skončila tragicky. Jeden z vojáků nigerijské armády údajně z pušky (!!!) Fokker trefil a ten ve vzduchu explodoval, za což byl onen dobrý muž vyznamenán a povýšen. Draper však slyšel i jinou verzi. Akce se na palubě Fokkeru zúčastnil také jeden z evropských obchodníků se zbraněmi. Protože to však "hrál na obě strany", chtěl unesený Fokker vrátit do Nigérie. Situaci řešil s pistolí v ruce tak nešikovně, že Fokker explodoval...

Pro českého čtenáře by kromě již zmíněných nigerijských Delfínů mohl být zajímavý i fakt, že některé lety do Biafry byly směrovány přes Prahu, kde se nakládalo něco, co mělo k potravinám velmi, velmi daleko.

Kniha je však také doslova nabitá množstvím fotografií, včetně barevných, milovník pístových dopravních letadel si rozhodně přijde na své. Některé stroje létaly v barvách původních majitelů, různých leteckých společností, jen jméno bylo zamalováno. Draper rozebírá téměř na minutu jednotlivé letové plány, otiskuje faksimile důležitých telexů. Velmi zajímavé jsou také barevné bokorysy jednotlivých letadel. Protože naprostá většina čtenářů určitě nevlastní mapu Nigérie, považuji za užitečné také tři stránky map popisované oblasti. Ve dvanácti tabulkových přílohách jsou detaily snad o všem, co se letadel v konfliktu týká. To vše na vysoce kvalitním, lesklém křídovém papíře, což jen zvyšuje kvalitu knihy.

Cena sice není nejnižší, ale o daném (a u nás téměř neznámém) tématu je to jediný dostupný zdroj informací a tak jsem příliš dlouho neváhal.

Stíny (Letecký most a letecká válka v Biafře a Nigérii 1967-1970), Michael I.Draper, Hikoki Books, Velká Británie, 1999, 288 stran, 29.95GBP

Autor: MN



Související kategorie

Komentáře



Nebyly vloženy žádné komentáře.

Partneři


Reklama
Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s tím, že využívá pro analýzy a přizpůsobení obsahu soubory cookie. Další informace