Letecká doprava v Myanmaru (2. část)

• 31.12.2002 00:00
• na_cestach

V roce 1988 došlo k prvním masovým demonstracím odpůrců zkorumpované komunistické vlády. Došlo k dalšímu palácovému převratu, ale noví vojenští vládci slíbili demokratické volby. Kromě toho oficiálně opustili "socialistickou cestu" a změnili jméno země na Myanmarský svaz.Ve volbách v roce 1989 utrpěli vojáci těžkou porážku, ale odmítli ji akceptovat a v zemi nastolili tvrdou vojenskou diktaturu. Myanmar má sice tržní ekonomiku, ale billboardy s hesly jako "Tatmadaw (ozbrojené síly) nikdy nezradí jednotu strany a lidu" nahánějí husí kůži. Naštěstí pro cizího návštěvníka, neznalého místního písma, je hesel v angličtině málo. Po oficiální změně názvu země BAC také změnila své jméno, tentokrát na Myanma Airways. Nové ekonomické prostředí však přineslo také nové letecké společnosti. První a také nejmenší byla Myanmar Airways International, která byla založena v roce 1993 jako joint-venture státní Myanma Airways a singapurské společnosti Regionair Pte Ltd. Jak již název napovídá, společnost se soustředila na zahraniční linky. Nejprve provozovala dva B737-400 pronajaté od Malaysianu a jeden B757 od Royal Brunei. V současné době používá jeden pronajatý B737-300. Společnost létá do Bangkoku, Singapuru, Kuala Lumpuru a Hong Kongu. Na jeden Boeing je to celkem dost práce. Vítanou konkurenci na domácím trhu přinesla v roce 1994 společnost Air Mandalay, která je opět joint-venture, tentokrát mezi Myanma Airways a firmou Air Mandalay Holdings. Letadlový park tvoří dvě ATR-42 a jedno ATR-72. Kromě vnitrostátních destinací, kterých je v současné době osm, létají ATR Air Mandalay jednou týdně do thajského Chiang Mai a připravuje se otevření další linky do Thajska, na ostrov Phuket. Logo společnosti tvoří zlatý pták Hintha, který je v Myanmaru symbolem jistoty a štěstí. Posádky smíšené, piloti jsou Francouzi a Barmánci, stevardky jsou nádherné Barmánky. Servis na palubě je vynikající a např. během osmdesátiminutového letu z Mandalaje do Yangonu je podáváno teplé jídlo. Něco takového se v Evropě ani v Severní Americe na poměrně krátkém vnitrostátním letu již nevidí. Nejmladší leteckou společností je Yangon Airways, založená v roce 1996 jako joint-venture Myanma Airways a thajské společnosti Krong-Sombat. Thajci svůj podíl prodali společnosti MHE-Mayflower Co. a Yangon Airways je tím celá v barmských rukou. Tak jako konkurenční Air Mandalay vsadila společnost na letouny ATR-72. Síť linek tvoří 13 destinací a vytížení sedačkové kapacity letadel (load factor) dosahuje 70%. Logem společnosti je okřídlený bílý slon Sin Phyu Taw, který byl vysoce váženým zvířetem na královském dvoře. Křídla mají znamenat přenesení věrných služeb Sin Phyu Tawy na oblohu Myanmaru. V zemi platí dvojí ceny letenek. Jedny, relativně nízké, pro občany Myanmaru a druhé, několikanásobně vyšší pro všechny cizince. Ty musí být navíc placeny buď v dolarech, nebo myanmarské specialitě zvané FEC (Foreign Exchange Certificate, trochu připomínající "tuzexové bony" z éry reálného socialismu u nás), kterých v kursu 1:1 k dolaru musí každý cizinec okamžitě 200 vyměnit na hranicích. Vnitrostátní letenky nejsou pro cizince sice nejlacinější, ale ve srovnání s cenami vlaku to není zase tak špatná investice (expres z Yangonu do Mandalaje stojí 50 FECů a jede kolem 40 hodin. ATR Air Mandalay překoná tuto vzdálenost za již zmíněných 80 minut a letenka i s taxou stojí 101 FECů). Kladem nových soukromých společností je vysoká provozní spolehlivost a dobrý technický stav letadel.

Nejdůležitější letiště země je v Yangonu, které má také nejdelší dráhu. I ta však svojí současnou délkou omezuje velikost nasazených strojů na B767 a A330. Letiště v Mandalaji má nový velký terminál, ale délka dráhy opět omezuje velikost odbavovaných letadel. Vládnoucí vojenská diktatura se snaží přilákat do země zahraniční turisty, vzrůstá tím počet zahraničních společností, které do Myanmaru létají. Navíc cizinec nesmí překročit hranice po zemi, ale pouze letecky. Nejvíce linek do Myanmaru provozují Thai International Airways, dalšími společnostmi jsou SilkAir (Singapur), Malaysian, Indian Airlines, China Southern Airways, Mandarin Airlines (Tchaj-wan) a Bangladesh Biman. Z Evropy žádné přímé spojení s Myanmarem neexistuje, nejvýhodnější je cesta přes Bangkok (co se počtu spojů týče), nejlacinější je však přes Dhaku v Bangladéši.

V současnosti jsou vztahy České republiky s Myanmarem nulové, ale na začátku 60.let minulého století tomu bylo jinak. A tak 14.srpna 1960 odstartoval z Prahy do Jakarty Tupolev Tu-104A ČSA, který kromě Káhiry, Bombaje a Phnom Penhu přistál také v Yangonu. "Stočtyřky" a posléze i Iljušiny Il-18 ČSA se tak staly pravidelnými návštěvníky yangonského letiště. S nasazením letounů IL-62 na jihoasijskou linku v roce 1968 bylo směrování změněno, z Bombaje se letělo do Jakarty přes Singapur. Po osmi letech tak Yangon zmizel z letového řádu ČSA.

Tolik tedy o letecké dopravě v dalekém Myanmaru. Lze si jen přát, aby se vláda v zemi změnila. Obyvatelé Myanmaru by si to rozhodně zasloužili. Protože to nejdůležitější, co jsem si z Myanmaru přivezl, nebyly fotografie letadel, ale poznání, že obyčejní Barmánci jsou nesmírně poctiví a přátelští lidé dychtiví informací o okolním světě. A další otevření se světu by přineslo nejen ještě větší rozvoj letecké dopravy, ale i tolik žádané informace o okolním světě.

Od roku 1988 dochází ke změně starých - "koloniálních" názvů za nové. V levém sloupci jsou nové názvy tak, jak jsou použity v textu, v pravém sloupci je starý název používaný Brity a také na starších českých mapách.

Nový název	Starý název
Myanmar	Barma
Yangon	Rangún
Ayeyarwady	Irrawaddy
Dawei	Tavoy
Mawlamyaing	Moulwein

Související kategorie