Největším privátem z Prahy

• 04.07.2005 02:00
• na_cestach

Na konec června 2005 naplánoval EL AL do Prahy let s Boeingem 747-400. Důvodem byla přeprava velké skupiny amerických židovských dětí na prázdniny do České republiky a posléze na Kypr (kam odlétly s Airbusem 330 Cyprus Airways). Boeing 747-400 již sice pravidelně do Prahy létá na nákladních linkách China Airlines Cargo, ale „číňan“ je již trochu okoukaný, a tak let vzbudil mezi fotografy a fanoušky velkou pozornost. Jumbo se vracelo z Prahy prázdné do Tel Avivu. Zasnil jsem se, jaké by to asi bylo letět prázdným Jumbem a najednou mě napadlo, že to není věc úplně nereálná. Slovo dalo slovo a za pomoci pražského zástupce EL ALu, který se sám o letadla zajímá a pro takovéto úlety má pochopení, se sen začal blížit skutečnosti. Okolnosti se jednu chvíli zkomplikovaly, neboť měl být let z Prahy veden jako nákladní, s vyloučením jakékoliv přepravy osob na palubě. Situace se však nakonec změnila v náš prospěch (let jsme naplánovali s kolegou) a volné letenky, které jsme od izraelské společnosti obdrželi, se začínaly rovnat poukázce na let v prázdném Boeingu 747-400.

Naším letadlem se stal letoun registrace 4X-ELB. Tento B747 byl vyroben v roce 1994 a v květnu téhož roku začal svoji službu pro EL AL. V neděli 26.06. se letadlo vydalo z Tel Avivu do New Yorku na pravidelné lince LY003 s odletem v 00:30. Mezi těmito městy pendluje každý den 4-5 letadel B747-400 nebo B777 spol. EL AL, takže i přesto, že zpáteční pravidelná linka vypadla, v objemu letů se předem plánovaný výpadek výrazněji neprojevil.

Linka LY3014 New York – Praha odstartovala z americké metropole krátce po 18. hodině místního času s 485 lidmi na palubě. V Praze přistála v 07:42 našeho času. Odbavení v Praze trvalo něco přes 2 hodiny.

Po „proklepnutí“ security jsme se dostali konečně na palubu. První dojem jsem neměl nejlepší, letadlo se totiž v Praze neuklízelo a v duchu jsem si říkal, jestli takový nepořádek bude vůbec uklízecí četa schopna někdy uklidit. B747 reg. 4X-ELB byl v konfiguraci pro 482 cestujících v ekonomické třídě. Horní paluba, která pojme 24 cestujících (6 řad po 4 sedačkách), a v které se nacházejí sedačky z obchodní třídy byla bohužel obsazena zaměstnanci EL ALu, kteří se vraceli z New Yorku, a tak jsme se museli spokojit s jedním z 458 míst na spodní palubě. Zamířili jsme do přídě letadla a po odhrnutí odpadků jsme se uvelebili v jedné z předních řad. Po zavření dveří okolo 09:50 kapitán oznámil nemilou skutečnost, že máme SLOT (časový úsek pro start v rozmezí 15 minut, který je letadlům přidělován v závislosti na přeplnění vzdušného prostoru) na 11:25. Překvapilo nás tedy nahazování motorů již před 10:00 hodinou. Dodnes nevím, jak je to možné, ale v 10:05 se naše Jumbo hnulo ze stojánky a začalo taxovat na start. Pilot se zřejmě rozhodl nevyužít celé délky pražské dráhy, a tak odbočil po pojezdové dráze B na dráhu 24, čímž jistě přivodil smutek mnoha fotografům, čekajícím na vhodný záběr na prahu dráhy 24.

V 10:14 se Jumbo odlepilo a nabralo kurs na 2637 km vzdálený Tel Aviv. Na monitorech bylo možné sledovat rychlost stoupaní, 8 minut po startu jsme byli ve výšce 21500 stop (1 metr = 3,281 stopy), 12 minut 30500 stop. Stoupání se zpomalilo na 33000 stop 16 minut, respektive 35000 stop 20 minut po startu. Do letové hladiny 39000 stop jsme se dostali 25 minut po vzletu přibližně nad městem Nitra. Trasa dále vedla přes Maďarsko (nad Budapeští), Rumunsko (nad Aradem podél hranice s Jugoslávií) a Turecko (přes Marmarské moře). Nad letoviskem Antalya jsme vletěli nad Středozemní moře a okolo jiho-západního cípu Kypru zamířili k izraelskému pobřeží.

Let prázdným Jumbem byl zážitek. Většina posádky si lehla v zadní části letadla na sedačky a celou dobu prospala, a my jsme mohli libovolně korzovat po opuštěném letadle, sledovat na monitorech průběh letu, promítané filmy z nabídky (kterou jsem bohužel přesně nepochopil) nebo poslouchat některý z 10 hudebních kanálů, které jsou v B747 EL AL cestujícím k dispozici. Dostalo se také na snění, jak by si člověk Jumbo zařídil, kdyby bylo opravdu jen jeho soukromé. Během letu nám byl nabídnut americký catering od Borenstein Caterers Inc, přinesený jedním ze stevardů. Servírována byla omeleta s brambory, losos, salát a preclík se sýrem. Všechno jídlo bylo samozřejmě košer, což potvrzovala cedulka podepsaná rabínem spol. EL AL.

Jumbo uhánělo na Svatou zemi rychlostí okolo 990 km/h a kola jeho podvozku se dotkla dráhy 12 v Tel Avivu přesně po 3 hodinách letu. Pro zajímavost, zpáteční let, který jsem absolvoval s B737-800 trval 3 hodiny 45 minut a Boeing letěl rychlostí pod 800 km/h. Po přistání se ozvala z reproduktorů tradiční píseň Hevenu Shalom Alejchem (Přinášíme vám mír), kterou EL AL pouští cestujícím vždy po přistání v Izraeli. Kapitán nám během pojíždění popřál ještě klidnou dovolenou a záhy letadlo zarolovalo na jednu ze stojánek letiště Ben Gurion.

Kýčovité, ale člověk tomuto záběru neodolá

Škoda, že jsme nemohli sledovat přistání na místním letišti z pilotní kabiny. Ač jsme se snažili, kapitán letadla nám řekl, že to bohužel není možné, neboť má všechna místa v kokpitu již obsazená. I přesto byl let s prázdným Boeingem 747-400 velký zážitek, na který budu rád vzpomínat.

Zajíždění na stojánku u východu D9

Skla potažená tečkovanou fólií znemožňují dobré fotografování

Související kategorie