Přišla maturita roku 1978 a po ní mě dostihly následky mého podpisu být brancem. Přišla mně pozvánka na zkoušky do VVLŠ Košice. Běžím s tím za náčelníkem, co teď, že nechci na vojnu, že jsem mu to říkal a že slíbil, že se to nějak vyřeší...
Více
- 26.02.2014 09:30
- stalo_se
Práce mne zavála do Thajska, konkrétně na letiště Don Muang Airport International (DMK) v Bangkoku. Nepatřím mezi ty, kteří při vyslovení jména nějakého tropického ráje přivřou slastně oči a představují si exotické krásky a šumění moře a rajský život. Já si zcela nepoeticky představuji vedro, dusno, komáry a všude přítomné obchodníky, kteří neustále prudí a snaží se vám vnutit nějaký drek.
Více
„Každej navijákař je především strojník. Mezi starty, kdy jsou lana transportována od navijáku zpátky na start, obchází naviják s olejničkou a vercajkem a maže a utahuje a opravuje. A ne že tam chrápe!! Kdo je po službě na navijáku čistej, není navijákař. Každej správnej navijákař je špinavej jako prase!!“
Více
V té době, už nevím kdo, zřejmě nějaký aktivnější sportovec, dohodl v AK Chrudim seskoky padákem pro dobrovolníky. Hlásili se všichni, tak já taky, nikdy jsem netrhal partu, i kdyby se vymyslela ta největší kravina. Říkal jsem si, že třeba budu z toho eroplánu muset jednou vystoupit za letu, tak ať se nebojím...
Více
Než jsem si poprvé sedl do Blaníka, uplynulo několik měsíců. Nejdřív jsem samozřejmě musel absolvovat spoustu školení, učení atd. Také nasbírat brigádnické hodiny na údržbě letadel, letiště a ubytoven. Kdo je neměl, ten prostě nelétal. Obešel jsem letiště snad čtyřikrát s kbelíkem barvy a štětkou při natírání pásových značek apod. Ale ten pocit, když se odpoutal od země a ten pohled z výšky, to byl pocit k nezaplacení. No a pak to začalo.
Více
- 30.12.2013 18:05
- stalo_se
Jako důchodce jsem prováděl na letišti. I když jen za okny autobusu, přeci jen u letadel. Byla to zábava. Kde jsou lidé, je vždy zábava, protože kolik je lidí, tolik je různých povah a zájmů. Tolik je i různých osobních projevů. Celý život jsem trávil v pánské společnosti, protože ženské- mechanici (nebo mechaničky?) nejsou nebo jich je žalostně málo. Pouze na začátku mé kariéry v hangáru B bylo několik ženských, které dělaly na generálkách letadel Avia 14. Ale pak jsem už žádnou nepotkal.
Více
Kde to všechno začalo? To si pamatuju docela přesně. Byl jsem u svého nejlepšího kamaráda z dětství, Zdendy Hovorky, jehož táta lítal v aeroklubu Podhořany a byl veliký fanda do lítání. Já v té době byl hrozně náruživý čtenář, hltal jsem vše, co mi přišlo pod ruku.
Více
- 30.11.2013 18:03
- stalo_se
Za ta léta strávená na letišti jsem potkal mnoho podivných lidí. A je celkem jedno, jestli to byl zahradník, který vymýšlel zpátečku pro ponorky či ověřoval v kolečku za bouřky Archimédův zákon, nebo vedoucí čalounické dílny, který ve vzduchu, ve kterém převládal celon, vypínací acetonový lak, chodil se zapáleným doutníkem a nikdy dílna kupodivu nevybuchla. Až po letce. Jak říkal můj někdejší kolega: „Na letišti by si každý psychiatr udělal disertační práci!“
Více
- 30.10.2013 18:05
- stalo_se
Když jsem ještě prováděl po letišti, uvědomil jsem si, jak dlouho vlastně tam již jsem a co se za tu dobu změnilo. Začínal jsem na starém letišti. Vedle odbavovací haly byly přízemní dřevěné prozatímní domky, které tvořily celý komplex včetně hezkého atria se zahrádkou. Vedle stála budova zahraniční výpravny, která byla změněná po otevření Nového letiště (1968) na catering. Původní výzdoba, včetně reklamy „Celý svět již řekl své ano cigaretám Henson and Bedgess“, jediné západní reklamy na letišti, zůstala zachována.
Více
- 25.06.2013 09:35
- stalo_se
Když chodíte rádi do práce, která vás baví, nemáte problém ráno vstát a dokonce se do práce i těšíte. A nejednou jste v důchodu a nemusíte vstávat, takže by mělo být zdánlivě všechno fajn. Ale já měl dojem, že mě něco chybí, měl jsem pocit, jako, když vám v puse najednou chybí zub.
Více