Stejně jako ostatní letiště v České republice se i letiště Brno-Tuřany a jeho okolí v posledních letech významně stavebně rozvíjí.
První významnou stavbou, dokončenou v novém tisíciletí, se stala budova Střediska letových navigačních služeb podniku Řízení letového provozu (A). Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. Úhledná stavba s přirozenými proporcemi a elegantním tvarovým řešením řídící věže byla dokončena v roce 2001 nákladem kolem 80 mil. Kč. Stejní architekti také navrhli, snad i v lehce odvážnějším duchu, obdobné pracoviště pro letiště v Karlových Varech.
Stavební rozvoj na letišti LKTB
V roce 2004 letiště přebírá Jihomoravský kraj a začíná neodkladně budovat nový terminál (B). Podle návrhu architekta Petra Parolka pak za 250 mil. Kč a 364 dnů vyrostla unikátní stavba, která svým hladkým, aerodynamickým tvarem vyvolala rozruch mezi laickou i odbornou veřejností. Pro svůj oblý tvar a šupinatý povrch z titanzinkového plechu bývá stavba často počítána k organické architektuře, jindy, s ohledem na použité materiály i konstrukce zase k high-tech stylu. Zatímco exteriér stavby je velmi osobitý, futuristický a snad i lehce provokativní, její interiér s přiznanými příhradovými oblouky, neutrálním zabarvením ploch a hrou světel vyhlíží elegantně, čistě a přátelsky.
Terminál byl odbornou porotou ohodnocen, spolu se čtyřmi dalšími stavbami, prestižním titulem Stavba roku 2007, přičemž ve veřejném hlasování obdržel 18 192 hlasů a daleko tím předčil své soupeře, kteří dohromady získali hlasů 1 355. Za zmínku ještě stojí, že je to první větší stavba tohoto nadějného architekta, že představuje razantní odklon od Brňany téměř uctívaného dědictví funkcionalismu, a že v příbuzném duchu Parolek navrhl i menší halu pro karlovarské letiště.
Původní odbavovací hala (C) dnes slouží už pouze jako příletová a působí vedle své elegantní sousedky poněkud chudě a zanedbaně. Nedávno však i na ní byla zahájena netrpělivě očekávaná rekonstrukce, kdy jedním z hlavních cílů je právě sladit její vzhled se stylem nového terminálu. První etapu, která změní jižní fasádu a částečně upraví vnitřní dispozici, by letiště chtělo dokončit do půlky června. Na severní, vnější fasádu by pak stavaři měli nastoupit až po hlavní sezóně a vše dokončit začátkem příštího roku. Architektonický návrh je opět z dílny Petra Parolka, plášť budovy by měl být kovový, jižní fasádu by měl dotvořit nový přístřešek a budova by si měla zachovat své hranaté tvary. Na tuto rekonstrukci Letiště a.s. počítá s částkou 25 mil. Kč.
Nový vzhled příletové haly (autor: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D., FA PAROLLI, s.r.o.)
Zdá se však, že nyní po zavedení schengenského režimu, začíná být už poněkud těsno i v nedávno dostavěné, odletové hale. Letiště už nyní připravuje varianty dalšího postupného budování odbavovacích kapacit. Pro rozšiřování kapacit odbavovacích hal a ploch je určeno území směrem na východ od současných staveb (D, E). Případná další přístavba budovy by měla navazovat krčkem z východní stěny. Tento příklad myslím dobře vystihuje postupnou a v jistém slova smyslu i opatrnou investiční strategii kraje a vedení letiště, odstraňující krok za krokem nejslabší místa s respektováním koncepce dlouhodobého rozvoje.
Celkový pohled na příletovou a odletovou halu (autor: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D., FA PAROLLI, s.r.o.)
Jestliže se tyto plány uskuteční, ocitne se současná odletová hala v centru vizuálně sladěných staveb, čímž by snad měla pominout nejčastěji slýchaná výhrada vůči novému terminálu. Je pochopitelné, že východní přístavbě bude obětováno dnešní provizorní mávadlo. Věřme, že letiště zbuduje důstojnou náhradu, že nepodcení tento důležitý článek v prezentaci směrem k veřejnosti.
Nejvýznamnější investiční akcí, která se zřejmě kvůli turbulencím na finančních trzích odsune až do roku 2009, je zahájení výstavby BALP (Brno Airport Logistic Park) (F). Po dokončení by park měl být tvořen skupinou hal o celkové podlahové ploše 100 000 m2, která by měla být pronajímána pro skladování, případně drobnou výrobu. Na BALP už bylo koncem loňského roku vydáno stavební povolení.
Doufejme, že se v příštím roce také najdou finance na rozšíření veřejného parkoviště (G), letos se ovšem budeme muset smířit s tím, že v okamžicích největšího náporu budou automobily stávat i mimo vyhrazená stání.
Na letišti působí i řada dalších subjektů. V roce 2002 si při jižní hranici letiště vybudovala vlastní hangáry s provozní budovou společnost Herbst Aero (H), zabývající se výcvikem pilotů, provozováním vyhlídkových letů a dalšími činnostmi. V roce 2006 bylo uvedeno do provozu středisko letecké záchranné služby s hangárem a provozní budovou (I). V současnosti probíhají práce na budování areálu brněnského aeroklubu (J), který by měl být i s novou příjezdovou komunikací otevřen v příštím roce a má zároveň představovat i vstupní bránu pro oblast všeobecného letectví. Další plánovanou investicí je přístavba loni dokončeného hangáru společnosti Aeroservis (K), kde se provádí údržba, opravy a modifikace letadel L-410, Zlín a Cessna. Pro takové menší letouny by už brzy měla sloužit nová stojánka (L).
Nedávno o sobě opět dala vědět společnost Euro Cargo Air, když její zástupce podepsal v Pákistánu smlouvu o spolupráci se zástupcem společnosti Air Transport Management. Na svých webových stránkách ECA uvádí, že má v plánu v Brně postavit cargo terminál a s B744 přepravovat zboží z a do destinací v Africe, Asii i Americe. Přesto, že ve společnosti figuruje řada známých osob, mnoho lidí považuje tento projekt za málo reálný. V případě jeho uskutečnění by ale mohlo dojít i na prodloužení VPD (M) – v územním plánu je uvažováno s celkovou délkou 3 100 m.
Ale nejen uvnitř areálu letiště se staví. V sousedství už začal vyrůstat obrovský průmyslový CTPark (1), takže zanedlouho už na letiště uprostřed polí budeme moci jen vzpomínat. Město zase připravuje vybudování silničního obchvatu Tuřan (2), stavební práce by měly začít za dva roky a auta by po obchvatu mohla začít jezdit někdy v letech 2011/12. Podél jižní hranice letiště, při silnici do obce Dvorska, by zase měla vzniknout nová cyklostezka (3). Na rozšíření dálnice D1 je vázána výstavba nové křižovatky (4), která by přinesla i novou příjezdovou komunikaci (5) s přímým připojením na nedávno postavenou silnici na Černovické terase. Jinou dopravní stavbou, která se bezprostředně dotýká letiště, je přestavba „zapomenutého“ železničního koridoru Brno – Přerov na traťovou rychlost 160 km/h.Trať by se měla širokým obloukem přiblížit k letišti, se zastávkou vzdálenou několik set metrů od terminálu (6). V podobné trase by pak někdy v budoucnu měla vést i vysokorychlostní železnice (VRT).
Nová stavba odletového terminálu v Brně je jedna velká, drahá a nefunkční křeč. Budova ve tvaru plechové nafukovací sportovní haly je toho jasným důkazem. Terminál je uzavřená špatně dispozičně řešená stavba bez podchycení základních funkčních vazeb na budoucí rozvoj letecké dopravy v Brně.
Celá stavba působí dojmem, že její tvůrci snad ani neletěli nikdy letadlem a ani jiné normální letiště neviděli. Budova je oproti původnímu terénu zbytečně utopená, neřeší případné budoucí připojení nástupních mostů a cestující honí zcela zbytečně při čekání na odlet do dvou výškových úrovní. Dále zde chybí výhled cestujících na plochu letiště a o výhledu ostatních ani nemluvím.Systém odbavování cestujících již dnes při náhodném odbavování více letů po sobě dokonale vázne. Rozptylová plocha před letištěm s následnou vazbou na parkoviště už nepůsobí bohužel ani provinčně, ale ještě daleko hůře. Závěrem lze dodat, že se bohužel podařilo zrealizovat a uvést do provozu špatnou studentskou práci studenta 2. ročníku za moc peněz. Pro příště by bylo alespoň dobré pro inspiraci shlédnout realizované funkční vzorky regionálních letišť třeba v bývalé NDR. Prognóza do budoucnosti : V případě že dojde v Brně k nárustu počtu odbavovaných cestujících od 750 000 po
1 000 000 bude třeba tento architektonický skvost odstranit a zrealizovat něco funkčního, ekonomického a estetického ( bohužel múžeme závidět Ostravě, Košicím a dalším ).
Držím létání v Brně všechny palce a doufám, že se tento gól do vlastní branky podaří v brzké době odstranit. Současně projevuji úpřímnou soustrast výstavbě nového terminálu na letišti v Karlových Varech.
Divím se, že to vytláčení letadel se v Brně nepoužívá už dávno. Dle mého názoru to zase není až tak velká finanční zátěž a předešlo by se takovým situacím, kdy musí letadla ostře točit s jedním zaflokovaným kolem a motorem na protější straně ve vysokých otáčkách. Přičemž hlavně v letní sezóně, kdy se tady točí jedna mašina s koupáky za druhou (presněji ne jedna za druhou, ale nejlépe tak pět naráz), o tyto situace není nouze:)
kromě toho, co jsem už psal o možném rozšíření stojánky M v odpovědi níže, je ve hře ještě pushback, tedy, že by aeroplány stály k terminálu nosem a vytláčely by je na pojížděčku tahače. Pokud vím, v této věci ještě není vedení LKTB rozhodnuto.
Bude majitel letiště řešit také malý apron atd.? Letiště nejsou jenom cestující a haly pro ně, ale také piloti, řídící a další personál. Systém otáčení letadel na minimálním prostoru je otřesný. Podobně je na tom Mošnov.
Asi bychom si docela dobře o letišti a jeho rozvoji popovídali osobně ( což nevylučuji ). Jsem tak trochu pamětník a pamatuji ještš stařičkou odbavovací místnost ( byla vpravo od příjezdové cesty, stejně jako posezení na terase před nyní příletovou halou, kde kolem nás chodili lidé k letadlům a uvnitř byl krásný dlouhý bar v "bruselském stylu" i následné přepažování výstavištními prvky a další prznění tohoto krásného prostoru. Proto je mi docela líto, že to co se dnes staví bude muset projít stejnou cestu jako předchozí prostory. Vždy už to budou neplánované přílepky s nimiž původní návrh nepočítal. Ale jinak jsem brněnský patriot a nedám na na ně dopustit, nožík v kapse se mi otvírá, když jedu po tzv. " černovické terase " a je mi líto krásného aeroklubového letiště, co pamatovalo akci MLL 1000 pilotů republice a kde létali skvělí piloti ( např. škpt. Liškutín ).
Jo tak moc díky no ZZ, tak bylo by to fajn, no kdyby se to v Brně rozšířilo trošku...Pře co vím, tak opravdu hodně lidí už nebaví pořád jezdit zacpanou d1 na Ruzyni....
Jaks říkal, tak ty smartwing o tom už jednou silně uvažovali, o té Paříži a nevím proč z toho nakonec sešlo....škoda
Máte pravdu Borisi, hromadná doprava z/na letiště by mohla být i lepší. Dálnice je odtud vzdálená asi 2 km, centrum 7 km, pokud se v budoucnu postaví J-V tangenta (spojnice D1-D2) měla by vést rovněž těsně kolem, ale zda by zde měl být sjezd, není jisté. Samostatnou otázkou je, jak se projeví dokončení dálnice do Vídně. Jízdní řád MHD je v rukou DPmB, potažmo tedy města. Na rekonstruované přerovce se projektuje u letiště zastávka (6). VRT by v budoucnu měla vést ještě blíže, ale pokud výrazněji nenaroste provoz, mám za to, že by se provozovateli nechtělo tam ani zastavovat. Technicky to možné samozřejmě je. Autobusy dnes k letišti zajíždí (například ke spojům z/do VKO), pokud projeví zájem nějaký další dopravce, letiště mu to jistě rádo umožní. Jestliže by časem zájem narostl, byla by určitě legitimní otázka rozšíření počtu autobusových stání.
Z jak dlouho by se mohla začít stavět východní přístavba haly můžeme opravdu jen spekulovat, níže uvedený rok můj nejlepší tip. O Římu (CIA) se hodně mluví od chvíle, kdy se nakrátko objevil v rezervačním systému Ryanairu, ale je pravděpodobné, že Italové nakonec přinutí FR omezit počet stávajících spojů o 30 %, takže na BRQ těžko dojde. Třeba se ale místo toho objeví něco jiného (nepočítám-li dvě letní relace navíc do STN). FR si obvykle nechává své plány do poslední chvíle pro sebe. Také snad přibudou pátky z VKO, a na podzim, po zrušení busů, by mohla přibýt další relace ČSA do PRG. Mohlo by také přijít něco dalšího z východu, příští léto by snad měl SlovakWings (SeagleJet +VIPAir) s ATRkem létat Zadar, spoje jako BRQ-PMI ani neuvádím. A Paříž…co soudíte o variantě, kdyby to létali SmartWings? Možností je mnoho, hlavní zárukou rozvoje letecké dopravy ale je, že ekonomický potenciál města poměrně prudce roste. Takže si v klidu počkejme.
K firmě ECA mohu navíc říci už jen to, že jsem jim při přípravě článku také napsal, žádnou odpověď jsem bohužel nedostal…
no tak vypadá to opravdu elegantně...Je pravda, že i v nové hale je už občas těsno, nevíte někdo kdy by se teda měla začít stavět?? Nějak přesněji? Pokud je to tedy reálné a není to jen nějaká studie.
Je pravda, že do nové haly by neškodili i nové linky, ta Paříž by byla asi nejlepší, ta by se podle mého názoru udržela na 100%, taky někam do Itálie by se mohlo létat. V této souvisloti někdo o něčem nevíte?? Já bohůžel ne...
Jinak...kéžby vyšlo to cargo..to by bylo hodně dobré!!
Co se týče dálnice, tak to je jediné, co z komunikačního systému kraje u letiště funguje.Sice se chystá přeložení dálniční křižovatky směrem k Brnu ( obyvatelé Slatiny se celkem logicky bouří proti předpokládanému nárustu nákladní dopravy do CTP). Co mě velmi chybí je napojení na železnici ( to, že se chystá nové nádraží v odsunuté poloze od centra nic neřeší ). Rovněž napojení na autobusovou dopravu není žádné. Vše totiž počítá s příjezdem do centra a teprve následně cestovat na letiště MHD, která v současné době je jedna linka s intervalem 30 min. Je pravda, že dopravní podnik ve středu posílil odpoledne dopravní kapacitu a místo obyčejného autobusu jede kloubový ale pro 2 B 737 ve stejnou dobu je to docela sranda. Jinak tam nejede nic. Moje námitka směřovala k jiné věci.
Brno má jedinečnou polohu letiště k centru města ( opravdu se tam dá dojet celkem rychle). Ale toho se dalo pro letiště využít mnohem lépe.Udělat centrální přestupní uzel v rámci areálu ( dálnice tam je, koleje vlaku také ) . Jedině tak se dá zvýšit atraktivita letiště pro let.společnosti, protože tím by se spádová oblast letiště z cca 0,5 mil. lv okolí Brna zvětšila na cca 2,5 mil.( vč.části přilehlých krajů ). Přímé napojení na VTR by třeba umožnilo propojit Brno s Vídní a Bratislavou Což by při přímém propojení letišť umožnilo snížit jízdní dobu na cca 0,5 hod.a protože Vídeň už má trochu problémy s kapacitou a zelení blokují možnost výstavby další RWY mohlo by to být zajímavé.
Proč tak radikální názory? Do dopravní infrastruktury Brna se díky nádraží má nalít cca 25-35 mld Kč. Myslím, že to co je v současnosti prezentováno jako nejlepší, bude do 10ti max. 20ti let překonané. Jenže pak nám nikdo další peníze na nápravu nedá. Mělo by se přemýšlet trošku velkoryseji s větším časovým předstihem.
Celkem 21 záznamů
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
belstaff jeans 1990s trivia