Povolená maximální startovní váha Tu-134A provozovaných ČSA byla 49 000 kg. Zadržet takovou hmotu při přerušeném vzletu v rychlosti pod V1 (zhruba do 260 km/hod ) na rozbředlém sněhu nebo sněhu s ledovými strupy pod sněhem (častý jev v podmínkách provozu v SSSR a občas i v zimní Evropě), vyžaduje dobrý, spolehlivý podvozek. Ten byl u Tu-134A skutečně dobrý a konstrukčně zdařilý. Pravda je, že trup mohl mít s ohledem na pohodlí cestujících větší průměr, ale na větší úkoly byl zkonstruován Tu-154, pro dálkové lety IL-62. Tůčko tak bylo od prodlužování trupu "osvobozeno". Letadla byla navrhována především podle požadavků Aeroflotu. B-727-100 i DC-9 měly peu hlav. podvozku pouze dvě, ale rozměrnější. U obou posledních typů se i kola musela přizpůsobovat zvyšující se hmotnosti nových modelů.

To je nádhera. Letadlo působí tak štíhle a kola má jak od náklaďáku :-) Moc hezké světlo i letadlo.

sa mi to zda, alebo ma take livery ako International Jet Management ???

krásny stroj,krásne livery .krásna fotka