Záznam zapisovače letových údajů (FDR) SuperJetu, který havaroval na Šeremetěvu 5. května, je silně poškozen požárem a jeho dešifrování si vyžádá nějakou dobu. Probíhající vyšetřování katastrofy letu SU1492 na letišti Šeremetěvo však naznačuje, že katastrofu odstartoval úder blesku, který zřejmě vyřadil z činnosti část nebo celou avioniku.
Vyšetřovatelé označují za „dominantní“ verzi chyby posádky, která přistávala s letadlem, jehož hmotnost byla o 1 t vyšší než nejvyšší přípustná pro přistání. V nádržích letadla bylo přes 10 t paliva. Letoun byl na finálním přiblížení nad sestupovým paprskem, přistání probíhalo při rychlosti takřka 300 km/h místo obvyklých přibližně 250 km/h a za vysoké vertikální rychlosti. V důsledku tvrdého přistání došlo k opakovanému odskoku letadla. To se pilotům nepodařilo stabilizovat a odskoky se progresivně zvětšovaly (v tisku označeno jako „progresivní kozel“). Vlivem toho hlavní podvozková noha prorazila nádrže v levém křídle, což vedlo k rozlití paliva a rychlému šíření požáru. Prokuratura dále uvádí, že po přistání posádka nevypnula motory a otevřela boční okno kabiny, což údajně napomohlo šíření požáru. Zároveň se ověřují i další možné verze, včetně katastrofické závady letadla, nedostatečné kvalifikace pilotů a služeb řízení letového provozu a počasí.
Piloti, kteří jsou v nemocničním ošetřování, byli poprvé vyslechnuti 7. května.
Prokuratura podrobně šetří výcvikové procedury Aeroflotu a zejména to, zda byla posádka přeškolena na SuperJet v souladu s předpisy. Zároveň probíhá hloubková prověrka služeb řízení letiště Šeremetěvo, která má vyjasnit, zda nedošlo k porušení předpisů a postupů při nouzovém přistání letadla.
Aeroflot zopakoval, že kpt. letounu Denis Jevdokimov je zkušený pilot s náletem takřka 7000 hodin, z toho 1500 hodin na SuperJetu. Před letem měl dvoudenní odpočinek a pro svou práci byl řádně vyškolen.
Bývalý pilot Aeroflotu Vladimír Salnimikov, který létal u Aeroflotu 46 let (včetně SuperJetu), v interview pro deník Vedomosti přinesl zajímavý pohled na věc, když konstatoval, že piloti Aeroflotu (a ostatně i většiny světových společností) jsou vedeni k tomu, aby létali co nejvíce na autopilota. To vede k oslabení pilotních návyků. Manuálně létají piloti pouze jedenkrát za půl roku, a to na simulátorech, létání v ručním režimu je pro ně náročné. Vysokou rychlost při přistání přičítá tomu, že letadlo přistávalo přetížené palivem a zřejmě se zasunutými klapkami, což může či nemusí souviset s technickými problémy letadla.
Vasilij Krjuk, generální ředitel Yamal Airlines (druhý největší ruský provozovatel SuperJetů po Aeroflotu) a pilot se 40letou praxí včetně SuperJetu uvádí, že každý rok je v Rusku registrováno okolo 30 případů úderu blesku do letadla, což doposud nikdy nevedlo ke katastrofě. Konstrukce letadla s možností úderu blesku počítá a vše by mělo být bez problémů, pokud však ve výrobě při montáži těchto zařízení nedošlo k chybě. Pokračuje však, že kvalita montáže SuperJetů je horší, než by bylo žádoucí. Také on se zastává pilotů, kteří přistávali s hluboce automatizovaným letadlem bez automatizace. Yamal zrušil svou objednávku 10 SuperJetů a o budoucnosti 15 SuperJetů ve svém letadlovém parku rozhodne na základě výsledků vyšetřování katastrofy.
Největší letecká katastrofa, kterou způsobil blesk, postihla Boeing 707 v Marylandu v roce 1963. Při katastrofě zahynulo všech 81 osob na palubě.
Pokud jde o evakuaci, při které někteří cestující opouštěli letadlo s kabinovým zavazadlem, psychologové připomínají, že ve stavu paniky v extrémních situacích může cestující postupovat reflexivně. Opouštět letadlo s kabinovým zavazadlem je automatismus, který se může projevit zejména u lidí, kteří létají často. Osoby, které létají často, budou častěji na místech vpředu, což v případě této katastrofy znamenalo výrazně větší šanci na přežití. Poslední cestující, který se zachránil, byl z řady 12. Vypověděl, že v cestě neměl žádné překážky, ale dýmu bylo v kabině již tolik, že poslední úsek uličkou se musel plazit. Aeroflot připomíná, že evakuace proběhla za 55 sekund.
Aeroflot se rozhodl vyplatit pozůstalým palubního průvodčího jednorázově 5 mil. RUB a dále vyplácet jeho plat po dobu dalších 14 let, a to včetně valorizace. Po 5 mil. RUB Aeroflot vyplatí pozůstalým cestujících, kteří zahynuli. Po 1 mil. RUB dostanou všichni cestující inkriminovaného letu, kteří nebyli hospitalizováni, hospitalizovaní cestující dostanou po 2 mil. RUB.
Zatímco záznam zapisovače letových údajů FDR se ještě nepodařilo „přečíst“, na Internetu se objevil fragment komunikace posádky s dispečery. Zveřejněné záznamy se přitom od sebe liší, takže je třeba počkat na oficiální informaci. (Foto: SKR, FR24, RG.ru, planes.cz)
No comments added.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | CMS
