Letiště Benešov LKBE (část 2)

V současné době Aeroklub Benešov provozuje letouny L-40 Meta Sokol OK-NPK, Zlín Z-226MS OK-KMO, Zlín Z-142 OK-PNF, motorizovaný kluzák L-13SW Vivat OK-6110, kluzáky L-13 Blaník OK-4802 a OK-2814 a vysokovýkonné kluzáky VSO-10 Gradient OK-4510a OK-8511. V porovnání s objemem hodin nalétaných u sousedních komerčních provozovatelů se činnost aeroklubu Benešov jeví jako velice malá.

Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová

Provoz na letišti byl od roku 1970, kdy nastal rozvoj letecko-chemické činnosti, po léta spojen také s provozem zdejšího Slov-airu (dříve Agrolet), který zde měl základnu pro svoji letecko-chemickou činnost. Air Speciál, který pak vznikl po roce 1989 rozpadem Slov-airu, se pak zabýval i výcvikem soukromých pilotů, k čemuž používal letadla Zlín Z-43 a L-200D. S úpadkem letecko-chemické činnosti pak ve druhé polovině 90.let letiště opustil a později odprodal své bývalé prostory i s hangárem rozvíjející se společnosti F-AIR.

Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová

Letecká společnost F-AIR vznikla v roce 1990 s oprávněním číslo 001, tedy jako první soukromá letecká škola v ČR. U zrodu společnosti stál pan Fialka, který údajně investoval finanční prostředky získané v restituci. Škola začínala zprvu s jedním Blaníkem a instruktoři, povětšinou odchovanci zdejšího aeroklubu, se výuce létání věnovali pouze ve volném čase. Postupem času pak přibývala další letecká technika. Do provozu školy byly zařazeny dva zcela nové kluzáky L-23 Super Blaník a starší Cessna C-152 OK-IKF, která byla díky svému vybavení odpovídačem sekundárního radaru a VORem ještě v polovině 90. let stále cosi zvláštního.V roce 1993 byl do provozu školy uveden první UL letoun TL-32 Typhoon. Obrovský rozmach v oblasti UL létání pak znamenalo zařazení italského ultralehkého letounu P-92 Echo. Tento UL letoun, v některých zemích s certifikací VLA, znamenal velký kvalitativní skok kupředu.Pod úspěšným vedením pana Michala Markoviče se škola rozvíjela i nadále.  Škola se několikrát stěhovala do nových větších a lépe vyhovujících prostor. Ke konci 90. let nabyl na významu hlavně výcvik motorových pilotů. Škola zařadila do provozu několik zcela nových jedno i více motorových letounů značky Piper, které též posunuly létání u F-AIR dosti kupředu. V současné době letecká škola F-air provozuje především letadla typu Piper 28 Archer/Arrow, Piper 34 Seneca V, Piper 44 Seminole, Cessna 150/152, UL  letadla P-92 Echo, P-96 Golf, P-2002 Sierra, z kluzáků pak L-13A Blaník, VSO-10 Gradient,  Discus nebo historický dvoumístní kluzák se sedadly vedle sebe (!) LG-130 Kmotr OK-1260. Letecká škola F-AIR byla svého času i výhradním dovozcem letounů značky Piper. Prvním, zcela novým dovezeným letounem této značky byl letoun Piper 28 OK-AKA, jehož současným vlastníkem je jeden z porotců populární soutěže "Česko hledá superstar", pan Ondřej Soukup. V současné době je letecká škola F-air úspěšným dovozcem letadel značky TECNAM pro ČR a Polsko.

Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová

Letecká škola BEMOAIR má pořadové číslo 002 a je druhým velkým komerčním provozovatelem na letišti Benešov. Škola byla založena v roce 1991 jako středisko společnosti BEMO a.s., jejíž název byl odvozen podle kooperace města Benešov s polským městem Morszkow. Od svého vzniku v letech 1991-1993 škola využívala ke své činnosti pronajaté hangárové stání u spol. Air Speciál a stavařské buňky, až byla v roce 1992 zahájena výstavba zcela nového hangáru, který byl pak dokončen o rok později v roce 1993. Letecká škola Bemoair tak získala hezké a moderní zázemí, kde provozovala dva zcela nové letouny Zlín Z-43 OK-WOA a OK-WOH ze znovuobnovené sériové výroby těchto oblíbených letadel v Moravanu Otrokovice. V jejím letadlovém parku pak byla dále zařazena letadla Zlín Z-142 OK-LNB, zgenerálkovaný Zlín Z-126 OK-IFH, Cessna C-172 OK-IKQ a kluzák L-13 Blaník OK-1816, který však byl v majetku Aeroklubu Nesvačily. Jako velkou raritu nechala škola postavit repliku prvorepublikového letounku VBŠ-2 Kuňkadlo, které kdysi navrhli bratři Šimůnkové. Tento malý letounek je provozován v kategorii UL pod registrací OK-ZUU01 a je možné ho občas vidět na různých leteckých dnech. V průběhu let byla do provozu zařazena další letecká technika, např. kluzák L-23 Super Blaník OK-9200, Zlín Z-142 OK-ONR, L-200, TL-32 Typhoon, TL-132 Kondor, KP-2U Sova, L-40 Meta Sokol OK-NPS, který prošel generální opravou v letech 2001-2003, Cessna 152 OK-IKF, Maule M-210C OK-ESM. Letecká škola Bemoair se od svého vzniku orientovala hlavně na výcvik motorových pilotů, ačkoliv svého času byl plachtařský provoz v této škole nezanedbatelný. Po všeobecném úpadku zájmu o plachtění na letišti Benešov se škola plně soustředila na motorové a ultralehké létání. Roční nálet dosahuje v průměru až 3000 letových hodin. V roce 2002 se firma transformovala na BEMOAIR s.r.o., který pak od 1.1. 2003 provozuje letecké práce a FTO s tím, že zakládající společnost BEMOINVEST má v této letecké škole stále částečný podíl. Společnost Bemoair má od počátku i svoji pobočku na letišti Brno - Tuřany, kde se provádí výcvik IFR. V druhé polovině 90. let se pak také věnovala i velké dopravě. Letecká společnost Bemoair nejprve využívala z Ruska pronajatý Iljušin IL-62M RA-86552 od spol. Domodedovo Airlines. Ten byl později vystřídán od ČSA získanými Iljušiny IL-62M  OK-OBL a OK-JBJ.  Tyto letouny byly provozovány až do října 1997, kdy byl ukončen jejich provoz.

Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová

Letiště Benešov je sídlem i dalších organizací a provozovatelů jako např. Aeroklub Nesvačily, jež je tvořen zaměstnanci letecké školy Bemoair. Na letišti dále sídlí i letecká škola GAC - Glider Aerobatic Club, jenž se specializuje na plachtařský výcvik. Vedoucím klubu je mistr v bezmotorové letecké akrobacii pan Miloš Ramert. Nabídka klubu obsahuje možnost létání na akrobatických kluzácích L-13A, L-13AC či akrobatický speciál MDM-1 Fox či možnost výkonného létání na VSO-10 nebo rekreačního létání na historických kluzácích LF-107 Luňák, LG-125 Šohaj a VT-16 Orlík.

Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová

Letiště má status veřejného vnitrostátního a od roku 2000 také status neveřejného mezinárodního letiště, což znamená, že v provozní době může na letiště přiletět jakékoliv letadlo ve vnitrostátním provozu a na vyžádání v mezinárodním provozu. Doba vyžádání je krátká a poplatek asi 200 Kč. V minulém roce tak bylo zaznamenáno 124 pohybů v mezinárodním provozu.

Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová

Hustota provozu na zdejším letišti je velice silná. Je zcela běžným jevem, že na okruhu letí současně i 5 letadel a 2-3 čekají na vyčkávacím místě na start. V roce 2003 bylo zaznamenáno celkem více než 60 000 pohybů, což řadí zdejší letiště hned za pražskou Ruzyň. V devadesátých letech Benešov v počtu pohybů dokonce i ruzyňské letiště předběhl. Takováto situace klade zvýšené požadavky na dodržování leteckých předpisů a  radiokomunikační kázně. V minulosti byl při takovém provozu problém s komunikací právě kvůli přetížené sdílené frekvenci. To se změnilo přidělením nové frekvence 118,000 MHz, na které již korespondenci neruší provoz z jiných letišť. V letošním roce však byla oficiálně zavedena i druhá frekvence 134,825 MHz, kde se po zaklíčování automaticky přehrají důležité provozní informace pro odlety a přílety včetně letištního a oblastního tlaku QNH, které jinak musí dispečer AFIS vždy opakovat každému letadlu. Tyto informace se poskytují v provozní době letiště a aktualizují se vždy při nějaké význačné změně. V praxi pak pilot před navázáním spojení s "Benešov information" přijme tyto informace a pak pouze potvrdí jejich přijetí. Ve skutečnosti jde o ATIS, který  protože je však povolen pouze na letištích, kde se poskytuje služba řízení letového provozu, se zde nazývá "předběžná informace". Takovýto provoz je však plně v souladu s platnými předpisy. Dalším provozním problémem je hluk a hluková zátěž okolních obcí. Z těchto důvodů byly stanoveny určité provozní postupy, které mají vést ke snížení hlukové zátěže obyvatelstva v okolních obcích. Benešovské letiště je bohužel známé i nekompromisním vybíráním letištních poplatků. To je dáno tím, že provozovatelem je městečko Bystřice, které z vybraných peněz financuje provoz letiště. Díky tomu je tak na letišti každý den poskytována profesionální služba AFIS.

Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová

V loňském roce, 4.listopadu 2003, byla zkolaudována zrekonstruovaná benzínová pumpa, která tak již odpovídá všem evropským normám. K dispozici tak je 35 000 litrů leteckého paliva AVGAS 100 a 35 000 litrů bezolovnatého paliva NATURAL 95. Na letišti je k dispozici výborná restaurace, kde se kromě minutek vaří i hotová jídla a to 7 dní v týdnu. V současné době se staví další restaurace a fit centrum. K tomu se též nabízí i ubytovací kapacita či využití golfového hřiště v těsném sousedství letiště.

RWY 06/24, jež by měla být prodloužena a vyasfaltována (Foto : Daniel Štuksa a Iveta Šimlová)

Co se týká budoucnosti, tak v plánu je prodloužení (až na délku 1100 metrů) a vybudování asfaltového povrchu stávající dráhy 24/06 . Uvažuje se také o zřízení radionavigačního zařízení (např. VOR/DME), které by umožňovalo i přístrojové lety v horších meteorologických podmínkách (až MDH 250ft). V minulosti již byl na letišti nesměrový radiomaják NDB BNE, který byl někdy snad na počátku 80. let zrušen. Projekt na rozšíření počítá s náklady okolo 200 mil CZK, přičemž se uvažuje získání až 80 % nákladů z fondů EU a zbytek pak z vládních dotací. Je však otázkou, co vše a kdy se podaří realizovat.

Zdroj : ANS - AIP CR: AD 4 - LKBE -ADC, časopis Pilot magazín čísla 1 a 2. ročník 1, kniha Jan Hartman - "Činnost spojeneckého letectva nad Sedlčanskem v posledních týdnech 2. sv. války", internetové stránky www.modelarstvi.cz/benesov-info, ředitel letiště pan Jaromír Fatka, vedoucí letecké školy BEMOAIR pan Vítězslav Nováček, ředitel F-AIR pan Michal Markovič.

Author: DS



Related categories

Comments



No comments added.

Partners


Advertisement
This website uses cookies to ensure you get the best experience on our website. Further details