Jedna z posledních verzí stodesítky. Noční stíhací verze G-4 byla vybavena radiolokátorem FuG 212 Lichtenstein, čtyřmi kulomety a dvěma kanóny a mohla nést další kanóny střílející šikmo vzhůru (Schräge Musik). Tento vystavený letoun byl po konci války ukořistěn na dánském letišti v Grove.
Tento Beaufighter byl vyroben v roce 1943 a dodán australskému královskému letectvu RAAF. Zde prošel několika perutěmi a několika menšími haváriemi. Poté byl vyřazen ze stavu a postupně se dostal až do Duxfordu, kde je s použitím částí jiných Beaufighterů uváděn do letuschopného stavu.
