Prototypy 2 - Kanada II

AVRO 102 JET LINER

Jet Liner je dalším důkazem toho, když vezmou do ruky vývoj a výzkum politici, je to téměř vždy malér. Nekompetentní rozhodnutí politických matadorů na celém světě plodí zmetky. Kanadské AVRO z Toronta se po válce dalo do vývoje dopravního letadla poháněného tehdy novinkou: reaktivními motory.

Společnost se začala zabývat vývojem a stavbou dopravního letadla poháněného čtveřicí reaktivních motorů. Původně to měly být Rolls Royce Tyne, ale jejich vývoj se protáhl, a tak byly použity motory Derwent, které byly k mání. Ty měly na rozdíl od Tynů radiální kompresor a větší průměr, takže bylo nutné předělat motorové gondoly.

Avro 102 Jet Liner

Do prostorného trupu letadla se vešlo 40 cestujících. I když letadlo mělo přímá křídla, dokázalo letět průměrnou rychlostí téměř 700 km/h. První let byl 10. srpna 1949, tři týdny po prvním vzletu letadla Comet ve Velké Británii.

Hlavním odběratelem tohoto typu měla být společnost TCA, předchůdce Air Canada. 16. dubna 1950 vezlo letadlo poštu z Toronta do New Yorku. 587 km uletělo za 59 minut. Největší rychlost byla 800 km/h ve výšce 12 131 m. Letadlo bylo po všech stránkách úspěšné. Druhý prototyp, který měl být již v sériové podobě, však nebyl dokončen. Byla válka v Koreji a veškerá letecká výroba se musela podřídit vojákům. Do konce roku 1950 nalétal Jet Liner 150 hodin.

Vojáci zadupali tento slibný projekt do země. Letadlo přesto létalo až do roku 1956. Pak bylo sešrotováno. Z celého projektu zbyla jen příď s kokpitem, která je vystavená v muzeu v Rockliffe.

CANADAIR CL-84-1

Dalším letadlem, které jsem fotografoval v Rockliffe, je Canadair CL-84-1. Letadlo s charakteristikou VTOL. Ke kolmému startu sloužilo překlopné křídlo. Vývoj tohoto druhu letadla s kolmým startem je velmi složitý. Kritická je zejména stabilita letadla při visení a při kolmém vzletu a hlavně v přechodových fázích letu. U tohoto letadla byla použitá vodorovná čtyřlistá vrtule, vlastně dvě protiběžné poháněné hřídelí od hlavních motorů přes převodovku. Systém byl také vybaven brzdou.

Canadair CL-84-1 Ruckliffe

Prototyp se poprvé dostal do vzduchu 7. 5. 65. Byly postaveny další tři kusy určené k bojovým zkouškám. Ty byly vyzbrojeny pevnými kulomety minigun. Typ byl určen jako frontový bitevník. Společnost Smith vyvinula průhledový displej (HUD). Letadlo mělo dva motory Lycoming T-53 o výkonu 2x1500 HP. V křídle byly čtyři nádrže. Zkoušky byly prováděny na palubě letadlové lodi USS Guam. Letadlo bylo schopné i couvat.

8.8.1973 došlo k fatální nehodě letadla CF-VTO-X. Ve výšce 910 metrů se rozsypala převodovka. Letadlo v té době pilotovali piloti US Marine a US Navy a úspěšně se katapultovali. Prototyp byl zničen.

Po skončení vietnamské války rozhodlo velení námořní pěchoty a námořnictva, že tento typ nepotřebují, a zkoušky byly v roce 1972 ukončeny. Patrně největším problémem byl to, že letadlo nebylo americké. Celkem bylo uskutečněno 700 letů.

V muzeu je vystaveno letadlo CX84-02 CF-VTO-X, které sice má civilní prototypovou registraci, tak ale nikdy neletělo.

DHC 7

De Havilland Canada byla společnost, která stavěla po válce robustní, téměř nerozbitné stroje pro drsné kanadské podmínky. V roce 1972 se firma rozhodla postavit dopravní letoun pro padesát cestujících s krátkým startem a přistáním. Pro pohon si vybrali vynikající motory UACL PT6A-50 o maximálním výkonu 835 kW. Kromě krátkého staru a přistání byl kladen důraz na vyzařovanou nízkou hladinu hluku při startu a přistání. První prototyp C-GNBX-X, který je muzeu, se poprvé dostal do vzduchu 27. 3. 1976.

První protoyp DHC 7 C-GMBX-X

Letadlo splnilo všechny požadavky a stalo se velmi žádaným. Mimo jiné je používalo i kanadské vojenské letectvo. V Praze byly jednou dva DHC 7 kanadského letectva najednou. Pravidelně s tímto strojem létal do Prahy také Tyrolean a Adria.

Bylo postaveno celkem 113 kusů a výroba byla ukončena v roce 1988. Společnost DHC koupil Boeing (1988)a později ji prodal společnosti Bombardier (1992-2019) a dnes je to opět De Havilland Canada. DHC 7 byl nahrazen dvoumotorovým modelem DHC 8, který se vyrábí dodnes.

Autor: Jan Čech



Související kategorie

Komentáře



Jan - nepřihlášený host (...101.20...)
13.01.2021 07:24
Avon

Honzo, máš samozřejmě pravdu, měly to být motory Rolls Royce Avon. Chybička se vloudila, Omlouvám se!

Jan Lehovec - nepřihlášený host (...178.101...)
11.01.2021 11:07

Ahoj Honzo, kamaráde. Nespletl jsi se v případě motorů pro Avro 102 s motory Tyne ? Vždyť to byly velké turbopropy , kterými byl mnohem později osazen třeba Vanguard. Neměly to být Avony? Ty by tomu odpovídaly , včetně axiálních kompresorů ? Ale jinak Tvé další "kanadské" vzpomínky super! Zejména stať o nádherné CF-105, která se mi vždy líbila a také vzpomínka na Cannuck. Moc hezké. Zdraví Tě a přeje, kromě zdraví, spoustu invence při tvorbě zajímavých příspěvků. Honza

Kalfa - nepřihlášený host (...115.9...)
10.01.2021 09:15
Díky pane Čechu,

jsem rád, že už zase píšete na Planes. NP jde totiž do kopru takovým způsobem, že je již nesledovatelný.

Celkem 3 záznamy

Partneři


Reklama
Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s tím, že využívá pro analýzy a přizpůsobení obsahu soubory cookie. Další informace