Skupina Smartwings podala u amerického soudu v Illinois žalobu na výrobce letadel Boeing. Uvedly to dnes Lidové noviny. Firma chce vysoudit náhradu škod za nucenou odstávku sedmi letadel 737 MAX. Dlouhodobá jednání s Boeingem o kompenzaci nevedla k výsledku, který by společnost považovala za spravedlivý. V březnu Smartwings odhadovaly škody způsobené uzemněním letadel na 2 miliardy Kč. Od té doby se kalkulace pravděpodobně příliš nezvýšila, neboť letadla byla tak jako tak odstavena v důsledku pandemie. V červnu uváděl Jiří Šimáně, že přímé škody odhadují na 2,5 miliardy Kč. Podle Šimáněho tyto škody nezahrnují ztrátu významných trhů, jako jsou např. Španělsko a Francie.
U 59 leteckých společností je 387 Boeingů 737 MAX, které jsou globálně uzemněny od 13. března 2019. Smartwings nemohou používat sedm MAXů a patnáct MAXů nedostaly.
Boeing vyčlenil na kompenzace dopravcům 8 miliard dolarů
Počátkem roku zvýšil Boeing svůj odhad nákladů spojených s odstavením modelu 737 MAX na 18,6 miliardy dolarů. Tato částka zahrnuje náklady na uzavření a restart závodu na výrobu MAXů, náklady na požadované úpravy letadel a recertifikaci, a také kompenzace leteckým dopravcům. Podle odhadů výrobce by kompenzace leteckým společnostem mohly dosáhnout 8,3 miliardy dolarů, což je výrazný nárůst proti loňskému odhadu 5,6 miliardy dolarů. Nárůst je dán odklady v recertifikaci, která se nyní předpokládá ve 4. čtvrtletí. Uvedené částky však zahrnují nejenom kompenzaci v penězích, ale rovněž v podobě slevy na budoucí kontrakty. Pro Boeing je samozřejmě poskytnutí slevy na nově objednaná letadla preferovanou formou kompenzace. Lednový odhad ještě nezahrnoval vliv pandemie na výši kompenzací. Pandemie dramaticky snižuje potřebu letadel, a tím snižuje výši kompenzací.
Investory firma informovala, že základním vodítkem pro výpočet výše kompenzací je ušlý zisk vycházející z průměrného využití sedačkové kapacity. Je pochopitelné, že v době, kdy je využití kapacit leteckých společností mimořádně nízké, dosahuje Boeing významných úspor. Jak již bylo zmíněno, preferovanou volbou je přesunout kompenzace od hotovosti ke slevám na budoucích objednávkách. Boeing zároveň zdůrazňuje, že nekomunikuje obsah jednání a dohod se svými zákazníky a dohody o kompenzacích jsou předmětem obchodního tajemství.
Boeing uvádí, že aerolinky kompenzuje na individuální bázi, neboť jednotlivé případy jsou individuální. Je zřejmé, že různí zákazníci mají různý profil, a tedy různou vyjednávací pozici. Přirozeně nejlépe jsou na tom velcí (či strategičtí) zákazníci s vysokým počtem objednávek (nebo dalšího potenciálního obchodu). Kapitálově silné společnosti mohou proto dosáhnout při vyjednáváních mimořádně atraktivních slev na již objednaná letadla nebo své budoucí objednávky, příp. dohodnout odklad výplaty kompenzací. To samozřejmě dohodu pro obě strany „osladí“. Naopak společnosti, které jsou ve složité hospodářské situaci, budou mít ztížené postavení, neboť Boeing velmi dobře chápe, že na řešení spěchají.
Řada aerolinek kompenzací již dosáhla
Je nepochybné, že dosáhnout férové dohody s Boeingem nemusí být jednoduché, neboť Boeing se přirozeně snaží minimalizovat své škody. Přesto je jen málo zákazníků, kteří se domáhají kompenzací žalobou. Řada dopravců se na kompenzacích s Boeingem již dohodla. Pro ilustraci uvádíme některé příklady z různých trhů:
Společnost Aeromexico oznámila 6. ledna, že dosáhla dohody o kompenzacích, výše kompenzace nebyla komunikována.
Téhož dne oznámily American Airlines, že bylo dosaženo dohody o kompenzacích, která je předmětem obchodního tajemství. Kompenzace mají být vypláceny po splátkách a jsou rozložené na období několika let. Z kompenzací bude 30 milionů dolarů rozděleno mezi zaměstnance společnosti. American mají uzemněno 24 letadel 737 MAX a dalších 76 objednáno.
Southwest je s 34 uzemněnými letadly nejvíce postiženou společností a zároveň největším zákazníkem modelu 737. Southwest vyčíslil svůj ušlý zisk způsobený výpadkem MAXů za období do 31. prosince 2019 na 828 milionu dolarů. Dopravce v dubnu oznámil, že od Boeingu obdržel „počáteční“ finanční kompenzaci ve výši 428 milionů za uzemnění letadel. Z této kompenzace Southwest rozdělí 128 milionů dolarů mezi zaměstnance. Principiální dohody o kompenzaci bylo dosaženo už v prosinci 2019.
Dopravce zároveň upozornil investory, že kompenzace za rok 2020 budou sníženy podle toho, jakou měrou bude letecký park (ne)využíván v důsledku koronaviru. Propad poptávky činí letadla nadbytečnými, takže nelze argumentovat ušlým ziskem. Jakožto tradiční a největší zákazník 737 má Southwest velmi silnou vyjednávací pozici. Tím spíše, že firma chce pořídit další letadla, takže pro obě strany je výhodné dohodnout se na slevách.
Jeden z klíčových zákazníků 737 MAX, indický SpiceJet, oznámil ještě vloni největší očekávaný kvartální zisk (37 milionů dolarů), a to právě na základě kompenzací od Boeingu za uzemněná a nedodaná letadla. SpiceJet byl po Norwegianu hned druhou společností, která iniciovala jednání o kompenzacích. SpiceJet má uzemněno 13 MAXů a celkem objednal 205 letadel 737 MAX.
Turkish Airlines informovaly 31. prosince, že bylo dosaženo dohody o kompenzacích za uzemněná a nedodaná letadla. Turecký deník Hurriyet tvrdí, že kompenzace činí 225 milionu dolarů. V polovině prosince přitom ještě společnost varovala, že připravuje žalobu na Boeing. Firma nemůže používat svých 24 MAXů a objednávku má na 75 letadel tohoto typu.
Ryanair chce jednat o kompenzacích za nedodaná letadla teprve v době, kdy budou objednaná letadla 737-8200 dodána. Firma má zájem rozšířit objednávku Boeingů 737-8200 a případně objednat i model 737 MAX 10, takže zde bude oboustranný zájem dosáhnout dohody o slevách pro již uzavřené i nové objednávky. V atraktivních cenách letadel a jejich vysoké efektivnosti vidí Ryanair svou hlavní konkurenční výhodu na trhu, kde bude řada konkurentů oslabena dopady pandemie.
TUI v červnu ohlásila, že se dohodla na kompenzacích za uzemněná letadla a zpožděné objednávky. Součástí kompenzací je dohoda, že TUI nebude svých 61 objednávek Boeingů 737 MAX rušit, ale přenese je na pozdější období. Dodávky na následující dva roky budou přitom sníženy na polovinu původně plánovaného množství. Společnost má uzemněno 15 letadel MAX. Podrobnosti dohody nejsou komunikovány, generální ředitel pouze uvedl, že kompenzace spravedlivě pokrývají „velkou část“ nákladů spojených s uzemněním letadel a odklad přejímek poskytuje společnosti flexibilitu.
Brazilský GOL oznámil v dubnu, že se dohodl na finanční kompenzaci za uzemněná letadla a nových cenách již objednaných a zatím nedodaných letadel, a to včetně změny platebního kalendáře.
Ethiopian Airlines oznámily v polovině května, že během června očekávají dohodu o kompenzacích za uzemněná letadla. Firma uvedla, že dává přednost vyjednávání před podáním žaloby.
Jihoafrický Comair, který má objednáno celkem osm MAXů, převzal první a zatím poslední (viz foto) v únoru 2019, tj. krátce před uzemněním. Firma otevřela jednání s Boeingem o kompenzacích v březnu 2020. Comair požaduje kromě kompenzace vrátit zálohu na další letadla ve výši 45 milionů dolarů, neboť letadla nebyla dodána a není jasné, kdy a zda dodána budou.
Boeing čekají první soudy se zákazníky
Seznam firem, které dosáhly kompenzací dohodou, není vyčerpávající. Je známo zatím jen několik případů, kdy zákazníci Boeing žalují.
Pro soudní řešení se rozhodl Norwegian. CEO Norwegian Bjørn Kjos přitom zahájil jednání o kompenzacích s Boeingem jako vůbec první, a to již 13. března 2019. O více než rok později, v červnu 2020, Norwegian zrušil objednávky na 97 letadel (92x 737 MAX a 5x 787-9) a servisní dohodu GoldCare. Zároveň podal žalobu na Boeing, kterou se domáhá kompenzací za uzemněná a nedodaná letadla 737 MAX a nízkou kvalitu letadel 787. Firma odmítla poskytnout detaily s tím, že nekomunikuje obsah svých komerčních jednání s dodavatelem letadel. Společnost k žalobě přistoupila poté, kdy dlouhodobá vyjednávání nevedla (podle názoru Norwegianu) ke spravedlivému vyrovnání.
Ve své žalobě podané u soudu ve státě Illinois Norwegian uvádí, že „namísto plnění demonstruje Boeing hrubou nedbalost a nekvalitní výrobu. Letadla v důsledku toho nemají hodnotu ani nepřinášejí užitek, což v případě letadel MAX mělo tragické a fatální následky“.
Podle informací Financial Times byla vůbec prvním zákazníkem, který podal žalobu na Boeing, ruská státní leasingová společnost Avia Capital Services. Ta svou žalobu registrovala u soudu v Illinois již 26. srpna 2019. Žádá kompenzaci ve výši 115 milionů dolarů a vrácení zálohy na 35 objednaných letadel ve výši 40 milionů dolarů. Obviňuje Boeing, že prodával letadlo s tím, že je správně certifikováno a nevyžaduje žádné vysoké náklady na přeškolení posádek. Dále že potíže letadla podkopávají důvěru cestujících a tím snižují hodnotu pro zákazníky Avia Capital. Žaloba uvádí, že dvě krátce po sobě následující katastrofy jsou důsledkem defektní konstrukce letadla a zamlčení důležitých informací americkému regulátoru FAA. Boeing podle Avia Capital po katastrofě letadla LionAir v říjnu 2019 „zlehčoval a záměrně nesprávně interpretoval“ vliv systému podporujícího řízení letadla na katastrofu.
Půjčka pro přežití
Výsledek soudu s Boeingem a zejména rychlost rozhodnutí je nejistá. Z hlediska přežití společnosti je kritickým faktorem půjčka v rámci programu COVID Plus.
Společnost však zatím nedostala ani slíbenou pomoc od čínského akcionáře ani bankovní úvěr na základě garancí státní pojišťovny EGAP.
Připomínáme, že Městský soud v Praze vyhověl koncem srpna žádosti Českých aerolinií a Smartwings a vyhlásil mimořádné moratorium, které odkládá splatnosti dluhů o tři měsíce. Moratorium lze za mimořádných okolností o čtvrt roku prodloužit.
Skupina má nyní v provozu 23 ze 49 letadel, přičemž v zimě má využívat asi jen desítku letadel. Firma podle zjištění Hospodářských novin nevrací zákazníkům peníze za zrušené lety, čímž nejen porušuje nařízení EC261/2004, ale posiluje nedůvěru cestujících v době, kdy získat cestující na palubu je objektivně obtížné. Mimořádně nepříznivý vývoj přírůstku nemocných oživení letecké dopravy dále komplikuje.
Pokud jde o Smartwings, skupina vysvětluje obtížnou hospodářskou situaci dopady pandemie a opakovaně argumentujte, že je „v obrovské konkurenční nevýhodě proti všem leteckým dopravcům, kterým jejich státy pomohly a kterých je v Evropě většina“, přičemž uvádí jako příklady Air France-KLM, Lufthansy, Brussels Airlines, EasyJet nebo air Baltic.
Nicméně v těchto případech nelze najít analogii se Smartwings. Konkrétně zmíněné Air France-KLM a airBaltic jsou společnosti se státním podílem. U airBaltic je podíl státu takřka 100 %. Lufthansa získala podporu německé vlády, přičemž jednou z klíčových podmínek byl vstup státu do společnosti. Ten si zajistil 20% vlastnický podíl, který se může zvýšit až na blokovací minoritu. Německo si tím také ohlídalo své akcionářské zájmy ve společnosti Airbus. easyJet žádnou specifickou státní pomoc leteckým dopravcům nedostal, protože v Británii neexistuje. easyJet využíval (stejně jako Ryanair, Wizz Air UK) pouze podpory z obecně dostupného mechanismu, který je obdobou našeho programu COVID.
Žádná z uvedených společností nemá 49,9 % vlastníka v zahraničí, který ještě k tomu odmítá na záchraně společnosti participovat. Možné je samozřejmě vše, ale je obtížné si představit, že český daňový poplatník bude podporovat čínského akcionáře. U ČSA a Smartwings je rovněž sporné vysledovat strategickou hodnotu pro Českou republiku.
Samozřejmě si lze jen přát, aby podaná žaloba pohnula Boeingem a Smartwings dosáhl férového vyrovnání dříve, než bude pozdě. Ostatně Turkish Airlines dosáhly dohody jen několik dní poté, kdy po vleklých a bezvýsledných jednáních zveřejnily své rozhodnutí Boeing žalovat. Nicméně Turkish Airlines jsou jedním z největších a zároveň strategických zákazníků Boeingu. (Foto: Boeing)
....přesně jak píšete,souhlas.
Obávám se, že skrz koronavirus nedostanou ani cent. A malá firma z Evropy už vůbec ne.
Celkem 3 záznamy
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
pan Michal si opět neodpustil kopnutí do SW a ČSA avšak už ne tolik jako v minulých článcích i když v tomto případě se aspoň držel nějakých faktů