Od sedmého listopadu do sedmého prosince jsme si za dob vlády jedné strany užívali „měsíc zostřeného přátelství“. To, že vše, co pocházelo z Ruska bylo skvělé, ba co dím nejlepší, na to jsem si zvykl. Vyrůstal jsem v padesátých létech. Ale ten měsíc byl k nepřečkání. Na druhou stranu se člověk dočetl a slyšel něco nečekaně (nechtěně) vtipného.
Fotografie jsou ilustrační
Protože jsem téměř polovinu života pracoval na ruské technice, mám na ní trochu jiný názor, než ti, kteří ji viděli pouze na pohlednicích, nebo v lepším případě přes plot letiště, či jako cestující. Napsal jsem kdysi, že Jak 40, Jak 42 a IL 86 byly výtlemy do tmy, prostě nepovedená letadla. Byl jsem za to silně kritizován, zejména těmi, kteří tato letadla neznají. Když nám Aeroflot půjčil první dva Jaky 40, všichni nad tím kroutili hlavou. Pominu-li ekonomii provozu, která byla příšerná, ještě daleko horší bylo zpracování draku. Odtoková hrana vztlakových klapek byla zaklepána kladivem a zabroušená rašplí a to velmi hrubou rašplí. Půlkulaté hlavy nýtů byly tzv. nakopnuty, jeden do prava, druhý doleva. Na nové mašině byla lupavka na křídle, které připomínalo prošívanou deku. AZSy (jističe) byly u každé mašiny jinde, jak se podařilo děvočce ufiknout drát…
Povrch letadel připomínal pomeranč, či struhadlo. Očití svědci tvrdili, že letadla Jak stříkaly děvočky po širým nebem bez ohledu na počasí. Ostatně lak na všech letadlech (kromě TU 154M) zmatovatěl za pár týdnů. Pamatuji si, když přiletěl do Prahy první Jak 40 OK-EEA a OK-EEB (9.10.92) kroužila kolem nich svita lampasáků a potentátů z ministerstva dopravy a ČSA. My jsme na ty křápy koukali jak na zjevení. Po té, co u nás létala dvojice Jaků půjčených od Aeroflotu, jsme si byli jisti, že takovou blbost nemůže nikdo koupit. A koupili! Skvělé L 410 dali pryč a místo nich létaly „sazomety“ (přezdívka pro hustý černý kouř, který se valil z motorů AI-25). U podniku se tradovala anekdota: „zabudování třetího motoru se eliminovala aerodynamická ztráta vzniklá zabudováním třetího motoru. Po první ropné krizi byly Jaky odstaveny na starém letišti a podnik netušil, co s nimi. V roce 1992 zmizel poslední Jak 40 ČSA.
Jak 42 bylo také neuvěřitelné letadlo. Během vývoje dostalo letadlo tři různá křídla o různé šípovitosti, tři různé podvozky a dvě odlišné kabiny cestujících. Přestože v době vzniku této podivnosti, byla letadla běžně vybavená motory s reverzy, Jak 42 je nemá. Po předvádění letadla pro ČSA někdo dostal rozum a letadlo neobjednal. Přeci jen TU 134A byl dobrý a v mnoha ohledech modernější aeroplán.
O monstru IL 86 jsem již psal, netřeba opakovat.
Krom skutečných letadel na která jsem si sáhnul, jsem odebíral časopis Letectví a tam se také někdy našly perly. Kdysi napsal kolega Hornát seriál o vítězné Rudé armádě „V čem měli převahu“ proč německá letadla lépe hořela, než sovětská: protože byla plechová a Rusové stavěli letadla ze dřeva a dřevo jak známo hoří daleko hůř, než slitiny hliníku. Ovšem mistrem v hovadinách v Letectví byla Libuše Kavanová. Napsala mimo jiné i článek o tom, že v SSSR postavili neviditelná letadla o čtyřicet let dříve, než v USA objevili a ověřili technologii stealth. Postavili letadlo potažené celofánem. Skutečně takovou kravinu v roce 1935 postavili. Jmenovala se Kozlov PS. Kdyby ta věc fungovala, představa, že vidím letět motor a za ním na židli sedí chrabrý letec a jinak, kde nic tu nic, mě uchvátila. Kam se hrabe F-117! Jenže Libuška, která neměla tušení, jak to letadlo mohlo vypadat, napsala nezapomenutelnou větu: „Když nahodili motor, letadlo zmizelo!“ My jsme to v práci komentovali, že jim asi malinko tekl olej do válců…
Podle knihy Soviet X planes, postavili Rusové takových hovadin víc. Po internetu kolují obrázky letadel Kalinin, která měla na sobě namontováné dělové věže z křižníku, nebo z tanků. Taková hovadnost samozřejmě nikdy nelétala. Jediný Kalinin, který létal byl Kalinin K-7, čtyř motorový, později šestimotorový bombardér. Toto monstrum létalo nízko a pomalu, nakonec konstruktéra zavřeli a bylo po žížalkách.
Z poválečné experimentální tvorby mimo jiné vynikal Jakovlev Jak 1000. I když byl Jakovlev známý svými úzkými kontakty na všemocného Beriju, nedonutil po několika skocích na dráze zkušebního pilota, aby s tím letěl.
Na závěr v rámci vzpomínek na měsíc zostřeného přátelství, bych si dovolil připomenout neskutečnou knihu Vynalezeno v Rusku, kde krom jiného bylo i popisované první letadlo těžší vzduchu, které skutečně „letělo“, letadlo admirála Možajského. Letadlo bylo poháněno parním strojem, kde geniální konstruktér Možajskij použil kondenzátoru z dutých trubek(!) a tím výrazně odlehčil jeho kontrukci. To, že stroj skutečně letěl dokazují dobové rytiny! Profesor Ing. Krajina k tomu dodával: „Tak by letěla i lokomotiva!“
Neuštvete se před vánoci! A buďte veselé mysli i ducha, podívejte se třeba na stránkách Mariny Liscevy na poslední přelet Il-96 RA-96006 po deseti letech parkování na Domodědovu na letiště Žukovskij.
Foto: Marina Lisceva
Zanechte předvánočního šílenství a zajděte 3.12.2018 v 17:00 do Caffé Therapy, Školská 30, Praha 1 (stanice tram Vodičkova). Co Vám to udělá trochu kultury před svátky? A k tomu něco jídla a pití... Mě uděláte radost!
Honza Čech
Knihy můžete objednávat zde:
Dobrý den, Honzo. Prosincové čtení mi uteklo. Máte v plánu autogramiádu, či tak něco? Ježíšek naděloval knihy a já bych je měla ráda od Vás podepsané. Děkuji za odpověď na email eva.matlachova@gmail.com.
Pane Čechu, díky za tu osvětu o měsících přátelství s CCCP, dnes je doba že se vše zpochybňuje tak, jako by vůbec nebylo, či to byla legrace. Mladší generaci je potřeba stále opakovat a vysvětlovat jak naší starší generaci komunisté a rusové zkazili podstatnou část života. Kdo to neprožil, nemá vůbec co říkat.
K té ruské sofistikované technice 
přidám svou perličku. Pracoval jsem leta v tiskárnách a nakupovali se zastaralé knihtiskové rychlolisy, obšlehnuté německé stroje z roku knedlík. Jakýsi Voloďa který jej u nás tehdy montoval stavěl a zapojoval ten stroj výtáhl svazek jen bílých drátů a zkusmo je strkal do konektorů, až našel ten pravý. Ptali jsme se Volodi kde má schéma? upřel na nás bezelstně oči a ptal se : čto takoje schéma? O kvalitě tisku toho stroje raději pomlčím. Ovšem sovětský poraděnko který k nám jezdil radit jak to dělat lépe, suverenně tvrdil, že německé a švýcarské stroje zaostávají. Není to o letectví, ale jen potvrzuji slova pana Čecha z jiného soudku.
Táta na tomhle typu odešel do důchodu. Co se píše o provedení je úplná pravda, ale pochvaloval si letové vlastnosti (snad jen bylo potřeba dávat pozor při bočním větru). Je potřeba taky zohlednit k čemu byl určen (a tady srovnání s Challengerem kulhá, protože Jak nedoletí tak daleko a takovou rychlostí a na druhou stranu Challenger asi neodstartuje z podmáčené travnaté plochy).
A ještě měl jedno pojmenování a to "průtokový ohřívač kerosinu". Ekonomika provozu byla fakt strašná.
O tom třetím motoru je to jinak. Všimněte si totiž, že Jak-40 má strašně tlustý profil. To proto, aby se dovnitř do křídla vešlo víc paliva, které je potřebné pro ten třetí motor, aby překonal odpor vzduchu vzniklý tlustým profilem křídla…
chjo, tech chyb....
Vím že to úplně nesouvisí s letadly, ale ta ruská technika byla prostě vždycky originální
Když mi otec z montáže v SSSR přivezl kazetový magneťák Moskva, byl jsem nadšený...než jsem do něj dal kazetu, točil se totiž o něco pomaleji a nedalo se to poslouchat, ať už to byly originál české nebo i západní kazety...)
Pracoval jsem jako mechanik 1956-57 v Bechyni na MiG-15. Byly sovetske vyroby a nyty i barveni bylo na nich jak se pise zde v clanku - kam to vyslo tam se to vrazilo. Barva byla jako stribrenka na tehdejsich kamnech, lak na povrchu jakoby natren hrubou stetkou. Kdyz k nam r. 1957 prisly prvni letadla cs. vyroby ta byla jako ze zlatnictvi. Slysel jsem ze byly i o poznani rychlejsi. Pristroje v nich mi hodne pripominaly nemecke Askanie, s kteryma jsem prisel do styku na predeslych nemeckych letadlech, detaily si uz nepamatuju.
Chápu, budou vánoce, je třeba prodávat knížky. A o to víc, co se tehdy mlčelo, se teď statečně vyhranit. Vyřídit si staré účty s redaktory Letectví... ach ouvej, tenhle text je ze všeho nejvíc zpráva o autorovi samotném. A je to zpráva smutná.
Tu " neskutečnou knuhu" máme doma. Nevím jestli je to jiné vydání, ale jmenuje se "Velké vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích. Naprosto neskutečná snůška propagandistických blábolů o práci a objevech ruského národa ve všech možných oborech vědy a techniky. V kostce shrnuto- v této knize se člověk dozví, že nebýt rusů, tak svět je opožděn ve vývoji o stovky let a ještě dnes lezeme po stromech a žereme bobule 
Celkem 17 záznamů
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
rel casino games