Foto: WOM, planes.cz
Připomnělo mi to, jak za vlády jedné strany náš kolega Pepa Klimša čekal na přílet letadla. Protože letadlo po letu končilo a tahalo se do hangáru, tak se muselo zabalit, to znamená dát kryty na vstupní hrdla motorů a snímače statického a dynamického tlaku. Proto si vzal vysokozdvižný vozík. Čekal na letadlo dlouho a tak ho napadlo dát kola do plného rejdu, nohy si opřít o palubní desku a jezdit na volnoběh pomalu dokola. Když tak kroužil asi deset minut, přiřítil se k němu nepříčetný estébák v hraničářské uniformě a začal na nebohého Pepu řvát: „Co tady vyvádíš?“ „Jezdím dokola!“ To ho vytočilo ještě víc: „A proč jezdíš dokola?“ „Kdybych jezdil rovně,musel bych držet volant, ale takhle nemusím.“ To znělo logicky. Při tom Pepa stále kroužil a maličký major celý rudý za ním klusal. „Okamžitě přestaň kroužit, nebo ti z toho buldíku pomůžu!“ To už bylo na Pepu moc, jeho otáčkoměr se pomalu blížil k červenému poli, normálně se dokázal vytočit i sám a ještě si přidávat plyn, ale tento zmetek ho vytočil na první škrtnutí na doraz. Dal nohy na pedály a ruce na volant, přidal plyn a odjel k nám do prďárny. „Ten Frankfurt si chyťte sami, kašlu vám na to, dokud tam bude ten prťavej věčně ožralej major, já na plac nejdu, ten je schopnej člověka zastřelit, magor!“ Pak nám vylíčil, jak kroužil za jarního sluníčka na stojánce 17 a čekal na mašinu a jak se vyřítil z auta tento ochránce socialismu a začal na něj ječet. Čekali jsme, že za chvíli k nám ten cvok vletí a začne vyhrožovat, ale nejspíš a naštěstí jeho nadřízení pochopili, že to přehnal, tak to nechali plavat a když jsem Pepu vystřídal a přijel k mašině,byl tam úplně jiný ideologický ochránce a ten mne ignoroval, vzal z letadla západní noviny, protože abychom nebyli ideologicky nahlodáváni, ukradl pivo a džusy, projel zbylá jídla a odjel,což byl jejich koníček, prostě tehdejší klasika. O kroužení nepadlo ani slovo. Mezi těmito dvěma příběhy je víc než dvacet let, ale na druhou stranu je vidět, že v zelených mozcích se toho zase tolik nezměnilo, tehdy se nesmělo kroužit s destou v rámci ochrany socialismu, teď se nesmí po letišti couvat jako ochrana proti terorismu, když už jsme se se socialismem definitivně rozloučili. Bývalí estébáci, kteří nás tehdy srdnatě bránili, si užívají své „zasloužené“ výsluhy a důchody, ale dorostli nám zaplať pánbůh noví ochránci momentálně nevím čeho… Jednou na Starém letišti čekali na nějakou delegaci ze Sovětského Ruska. Pečlivě natáhli rudý koberec, plocha letiště byla pečlivě vymetená. Potřeboval jsem naplnit dvoustovku, kterou jsem měl zaparkovanou před hangárem A. Čekal jsem na cisternu. Po dráze z Nového letiště jela stará Tatra 111, cisterna, která tehdy rozvážela letecký benzin. Koukal jsem, jak se nezadržitelně blíží k nataženému rudému koberci. Za volantem seděl Standa, fajn kluk, který měl jednu vadu: měl brýle se skly jako dna od jogurtů. Koberec samozřejmě nevnímal a řítil se ke mně. Mne viděl, já jsem na něj mával, protože některé Moravy jsme měli na kruhu před hangárem C. Byla to heroická doba, mně bylo dvaadvacet, plniči Standovi o něco víc. Standa jezdil strašně rád rychle. Tatru si upravil, že běhala jak závoďák. A tak vzduchem chlazený dvanáctiválec pískal jak tryskáč. Policajt uskočil na poslední chvíli, po Tatře zbyly na rudém koberci dva černé pruhy od pneumatik, nasáklých ropnými produkty. Standa se ještě stačil vyklonit z okna a zařval na vyděšeného policajta: „Napiš si Ježíškovi, vole!“ Protože hned potom přiletěl čekávaný soudruh Brežněv. Stačili ještě koberec obrátit. Standa naplnil letadlo a rychle odjel za hangár C, kde se schoval. Protože policajti měli jiné starosti, prošlo mu to. To bylo několik zkazek o problémech mezi bezpečnostními orgány a zaměstnanci, které mnohdy mají groteskní nádech.
Pravda,pravda-také mě sebrali kamínek ve tvaru ostrova.Jaké však bylo mé překvapení,když v trafice již ZA security control prodávali náplně do plynových vařičů ,navíc v akci 2 kusy v ceně jednoho.Kupte si,do letadel sice vůbec nesmějí,ale to je nepodstatné,hlavně,že průchod check pointem jest bezchybný.I v tom bude kus té výše zmíněné geniality.
Příjemné čtení,přeji vše nej- nejen p.Čechovi
Dnes ráno jsem se vrátil z Athen a musím s Vámi jen souhlasit. Při všech výtkách k Praze, security v Athenách je neuvěřitelná: musel jsem vyndat všechny objektivy, sundat z nich krytky, foťáky důkladně prohlíželi a klasického Nikona na filmy asi nikdy neviděli. Vrcholem bylo, když zjistili, že v taštičce na doklady mám nějaké mince (naší měnu, aby se mi nepetla s Eurem). Musel jsem je všechny ukázat, pak taštička šla opět na rentgen, jestli jsem nějaké ještě neutajil!Ztrávil jsem ve čtyři hodiny ráno půl hodiny na security...
No vy ste tomu pomoh...
Rád čtu Vaše články, líbí se mi a většinou s Vámi upřímně souhlasím. Ale bezdůvodně couvat po letišti není projevem inteligence. Ten, kdo to dělá se dostává na úroveň těch, kterým se tento článek posmívá.
Príhoda s cúvaním ma oslovila. Pred cca 15 rokmi som bol zamestnaný v elektrárňach a išli sme s 2 kolegami čosi robiť na vodnú elektráreň Oravská priehrada. Ja som šoféroval. Elektráreň sa nachádza na druhej strane, než odkiaľ sme prišli a už ani neviem prečo, prešiel som po 300 m dlhej ceste na korune priehrady spiatočkou. Podnes, keď sa stretneme s kolegom (druhý bohužiaľ pred mesiacom zomrel) sa z toho z chuti zasmejeme. Napokon som v znamení Raka, takže "cúvaním vpred"!
To JGR: Opravdu to chtěli teroristé,nebo pár blbců,kteří chtějí kontrolovat a ovládat všechno na světě?
že přesně semhle nás chtěli teroristé dostat. Vedou nad náma 3:1 s tím nic nenaděláme :-(
Největší vopruz jsem zažil nedávno na letišti v Athénách. Nejdříve mně ta baba na security donutila vyhodit 2 dětská pití ačkoliv cestujeme často a všude jinde bohatě stačí že děti pití ochutnají. Ale prostě to v Řecku neprošlo. Potom šíleně prudila proto, že měla manželka v batohu plastovou lahvičku na roztok k čočkám a lahvička měla kapacitu 120ml a limit je 100ml. Že byla lahvička skoro prázdná, roztoku tam bylo jen na dně, jí bylo úplně jedno. Neustále opakovala, že pravidla EU jsou jasná a musí se dodržovat. Tomu jsem se doslova smál, když Řekyně mluví o dodržování pravidle EU. Nakonec mi její šéfová po půl hodině hádání (to už bylo z principu, ne z nutnosti) milostivě dovolila tu plastovou lahvičku na roztok vzít s sebou. Nicméně mým vrcholným zážitkem bylo, když v gate žena vyndala z batohu plnou 2l lahev vody a napila se. Koukal jsem jako blázen. Ona jí zapoměla v batohu a securiťáci si toho vůbec nevšimli, hlavně že prudili kvůli nějakým 10ml roztoku na čočky a dvěma dětským pitím. Prostě šaškárna...
To co se deje na LP to z bezpecnosti nema nic spolecneho. Aby po nekom chteli aby oteviral mobilni telefon to uz je moc. Dopadne to tak ze se na vratnicich budeme slikat. Co taky muzeme chtit od lidi co maji osm trid zakladky a jeden biograf, nebo leta praxe u bacharu. Znam jich vic co neumeji do peti pocitat a asi ani nevedi proc tam jsou. Jinak super clanek, a kluci drzte se a nenechte se od nich buzerovat....
Celkem 32 záznamů
Copyright © 1999-2024 planes.cz | Redakční systém
Nejdrive jako steward, ted jako pilot mam na securitaky po celem svete spousty vzpominek(nektere lepsi a nektere horsi), vetsina jich vsak spada do "musim ty otrapy holt pretrpet" protoze kdybych chtel unest(nebo nedej boze jeste neco horsiho) svoje letadlo, tak sebelepsi securitak vcetne prohlidky vsech telesnych otvoru mi v tom nezabrani.
Nicmene par extremu co se bezpecnosti tyce se najde - ten posledni pred par mesici v CCU(Kolkata, India), kdy mne od vystoupeni z taxi pred mezinarodnim terminalem az po nastup do letadla zkontrolovali 9x(poprve pri vystoupeni z taxi, podruhe pri vstupu do terminalu, potreti pri vstupu do check-in prostoru, poctvrte pri cekani v rade u prepazky, popate po projiti immigration, poseste pri vstupu do gatu a dale trikrat v airbridgi(ano, 3x - jednou letenku+ID, jednou prirucni zavazadlo a jendou kontrola toho, ze mi skutecne byla zkontrolovana letenka+ID a pak prirucni zavazadlo). Vetsina kontrol a prohlidek je tam vykonavana vojaky(temer v plne polni) a podle toho vypada i jejich pristup k cestujicim - katastrofa. Take jsem se zarekl, ze Indii, konkretne pak CCU se budu velkym obloukem vyhybat.
No a ted ta prijemnejsi zkusenost(i kdyz katastroficka z hlediska letistni ostrahy) pred mesicem ve VTE(Vientiane, Laos) jsem se rohodl vyrazit na letiste udelat par fotek - jen tak v triku a jeansech. Napadlo mne, ze bych se mohl zastavit na operacce Lao Airlines jen tak na par slov s piloty, ktere jsem potkal predesly vecer u piva. Nekolikrat jsem se zeptal na cestu zamestnancu letiste a securitaku, kteri mne komplikovanou cestu vysvetlovali rukama nohama a to budto spatne, nebo jsem to ja spatne pochopil - proste po par minutach jsem stal na plose vedle MA-60 Lao Airlines boardujici pasazery do Luang Prabangu. Bez jakekoli ID u sebe, bez projiti jakekoli kontroly. Byl jsem z toho tak "paf", ze tech par fotek, ktere jsem tam udelal, nestalo za moc:(