Nehody

• 29.07.2006 02:00
• stalo_se

Při pohledu do galerie planes.cz lze v archivu najít kromě celé řady unikátních fotografií i záběry letadel, která byla zničena a dnes již neexistují, nebo byla vážně poškozena během svého provozu při nejrůznějších nehodách a kolizích.Ty nejznámější nehody, mezi něž jistě patří tzv. "pád cigaretového tůčka" nebo nedávná havárie Boeingu 737-300 spol. Helios na lince do Prahy, či méně známá havárie IL-18 ČSA v Bratislavě již byly na stránkách planes.cz popsány. Zkusme si však přiblížit osudy i některých dalších letounů z galerie planes.

Boeing 707-308 9G-ROX spol. Aviastar

Na letišti Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě (BTS/LZIB) se nachází torzo Boeingu 707-328C reg. 9G-ROX výr.č. 19521/584, který byl vyroben v roce 1967 a v červnu téhož roku dodán společnosti Air France jako F-BLCG (později též SU-DAB, ST-AKR, XT-BBF, HB-IEI, P4-BEK, 5B-DAZ). Letoun byl vybaven 4 motory Pratt & Whitney JT3D-3B (HK), každý o tahu 80,10 kN. V době nehody byl letoun provozován společností Avistar jako nákladní. V osudný den 7.února 1999 měl letoun letět na lince Bratislava - N'Djamena.

Boeing 707-308 reg. 9G-ROX, foto Olivier Geopfert

Vlastník letounu pronajal letoun belgické zprostředkovatelské společnosti, zabývající se nákladní přepravou, okolo června 1998 pro provoz letecké přepravy nákladu ryb mezi Mwanzou a Vídní. Ve skutečnosti byl letoun viděn na mnoha dalších letištích a to nejen v Evropě, například v Bratislavě, Ostravě, ale i třeba na letišti v Lumumbaši. Je potvrzeno, že v době nehody měl letoun dlouhý seznam 32 závad, které vyžadovaly urgentní opravu. Technické potíže se týkaly limitu teploty výstupních plynů na motorech č. 1 a 4, motor č.3 měl obrovskou spotřebu oleje, na motoru č.1 scházel generátor CSD (constant speed drive), na motoru č.2 se musely zapínat bleedy (odběr vzduchu od motoru) při vzletu a nad letovou hladinou 330, náběžná hrana levého křídla byla poškozena a unikala z ní hydraulická kapalina, palivoměr v nádrži č.4 byl nefunkční, atd.

Boeing 707-308 reg. 9G-ROX, foto Olivier Geopfert

7. února 1999 měl letoun letět do N'Djameny v Čadu. Během vzletu v průběhu rozjezdu na dráze došlo k vysazení motorů č.2 a 3. Posádka přerušila vzlet, ale letoun se již nacházel za rychlostí rozhodnutí V1 a již se nepodařilo letoun ubrzdit. Letoun přejel dráhu a skončil v předpolí asi 200 metrů za dráhou.

Pilotní kabina Boeingu 707, foto Daniel Štuksa

Na palubě byl údajně náklad zbraní, který tak měl být nelegálně vyvezen, a posádka prý po nehodě zmizela z letiště jak pára nad hrncem. Během vyšetřování si vyšetřovatelé povšimli polohy stabilizátoru, jehož nastavení neodpovídalo deklarované skutečnosti, že letoun je prázdný. Naopak, nastavení stabilizátoru odpovídalo plně naloženému letounu. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, ale letoun byl odepsán.

Vlastník letounu po nehodě o svůj stroj nejevil zájem zřejmě z důvodu eventuálních velkých investic, které by si případné opravy vyžádaly a možná by i překročily hodnotu letadla samotného. Svou roli v tom možná sehrál i tajemný náklad. Každopádně letoun zůstal opuštěn a odstaven na letišti dodnes. Z letounu byla odříznuta pilotní kabina, která slouží snad někde v Trenčíně jako učební pomůcka.

Trup s odříznutou pilotní kabinou B707-308 9G-ROX, foto Werner Horvarth

TL-96 Star OK-EUU35 LŠ Alpin Air

V galerii planes se objevila i fotografie ultralehkého letounu TL-96 Star OK-EUU35, který se v době svého vzniku zařadil do pomyslné kategorie jakéhosi Ferrari mezi ultralighty. Nová kompozitová konstrukce, stavitelná vrtule, motor Rotax 912S s výkonem 100 HPS, odpovídač sekundárního radaru, vysoká cestovní rychlost, pohodlná kabina... Tento letoun byl provozován v letecké škole Alpin Air na letišti Kladno a jeho majitel ho údajně používal i k letům po celé Evropě. Letoun byl velmi nadstandardně vybaven a to například zástavbou audio zařízení pro poslech hudby během letu, záchranným padákovým systémem nebo zvětšenými nádržemi s možností přečerpávání paliva za letu. Právě tato zástavba palivové soustavy však nebyla schválena od výrobce a letounu se stala osudnou.

Dne 12.11.2000 pilot společně s další osobou na palubě vzlétl z letiště Kladno k letu v předpokládané délce 40 minut. Po 15 minutách došlo k vysazení motoru nad lesnatým terénem s příznaky vysazení z důvodu nedostatku paliva. Pilot zapnul záložní elektrické palivové čerpadlo a pokoušel se motor znovu nahodit. Motor se mu nahodit nepodařilo, proto se rozhodl nouzově přistát do terénu. Těsně před přistáním se rozhodl použít padákový systém. Záchranný systém pomohl letoun zbrzdit neobvyklým způsobem. Pilot se jej rozhodl použít až v malé výšce nad zemí a to ve chvíli, kdy letoun narazil přední částí do stromu nebo v jeho těsné blízkosti. Výtažné lanko padáku se zachytilo o strom a zapůsobilo "jako zadní roll-stop". Letoun se též zbrzdil samotným nárazem do koruny stromu. Letoun dopadl na zem velmi malou rychlostí cca 25 m od nárazu do koruny stromu. Ke zranění osob naštěstí nedošlo, ale drak letounu byl zcela zničen.

Ultralehký letoun TL-96 Star OK-EUU35 letecké školy Alpin Air,10.června 2000 Kladno,foto Daniel Štuksa

Při rozboru nehody bylo zjištěno, že letoun byl vybaven neschválenou zástavbou přídavných nádrží, přičemž systém plnění přídavných nádrží umožňoval při nesprávném postupu pilota za letu přečerpat palivo z hlavní nádrže do křídelních. Podrobným zkoumáním bylo jednoznačně prokázáno, že v okamžiku vysazení motoru byly sací koše hlavního i záložního palivového systému nad úrovní hladiny paliva v nádrži.To znamená, že hlavní nádrž v tu dobu obsahovala pouze zbytkové, nevyčerpatelné množství paliva. Zkoumáním byla vyloučena možnost netěsnosti palivové instalace od hlavní nádrže ke karburátorům. Jako hlavní příčina nehody bylo označeno vysazení motoru v důsledku nedostatku paliva v hlavní nádrži. Spolupůsobící příčinou nehody bylo rozhodnutí pilota nouzově přistát do terénu, který nebyl pro nouzové přistání vhodný. K tomuto rozhodnutí mohl být donucen skutečností, že se v době vysazení nacházel v prostoru a výšce, jenž neumožňovaly jiný výběr.

Tolik tedy zkráceně z oficiálního závěru nehody. Co dodat? Z letounu kompozitové konstrukce zbyla, jak se říká, jen "trsátka", neboť letoun byl při nehodě zcela zničen. Nehoda se udála u vodní nádrže Klíčava, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Kladno. Kdo to místo zná tak ví, že tam není snad žádné vhodné místo pro nouzové přistání. Neoficiálně se říkalo, že pilot prováděl nízké nálety na hladinu této vodní plochy. Pilot měl jednak velké štěstí, ale také zachoval chladnou hlavu a nouzové přistání vzhledem k situaci velice dobře zvládnul. Také se údajně říkalo, že tento letoun měl díky svému vybavení problém s dodržením limitu maximální vzletové hmotnosti povolené pro kategorii UL a snad měl po převážení od výrobce povolen provoz pouze v sólo obsazení.

Cessna 337 D-ICWS private

Dne 19.ledna 2005 došlo v Německu na letišti Straubing (EDMS) při přistání na dráhu 28 k poškození soukromého letounu Cessna 337 registrace D-ICWS. Během přistávacího manévru došlo po dotyku podvozku letounu na dráhu k náhlému kolapsu podvozku, zasunutí kol a dosednutí trupu letadla na dráhu. Během přiblížení na přistání pilot vysunul podvozek, přičemž nedošlo k signalizaci zajištění podvozku ve vysunuté poloze. Pilot na tento stav zareagoval zasunutím a opětovným vysunutím podvozku, avšak opět bez signalizace zajištění vysunutého podvozku. Pilot na tento stav dále nereagoval a pokračoval v přiblížení a přistání na dráhu 28. Podle slov pilota se na letounu krátce předtím vyskytla závada se signalizací vysunutí podvozku, kdy podvozek byl vysunut a zajištěn, přestože signalizace tento stav neindikovala. V této situaci předpokládal pilot, že se jedná o tutéž závadu a nepokusil se tedy o průlet následné řešení vzniklé situace podle letové příručky.

Po dosednutí na dráhu a následném kolapsu podvozku (tzv. push-pull efekt) došlo ke kontaktu vrtulí s povrchem vzletové a přistávací dráhy a k zastavení motorů. Díky tomu utrpěl letoun zejména poškození vrtulí a motorů, dále poškození ocasních ploch, spodní části trupu a podvozku.

Vyzvedávání a odstranění havarovaného letounu z RWY 28, foto Joerg Federlin

Letoun po této kolizi zablokoval jedinou dráhu na letišti Straubing a letiště tak muselo být dočasně uzavřeno pro letecký provoz. Jako problém se pak ukázalo, jak odstranit poškozený letoun z dráhy, neboť ve vybavení letiště není žádná těžká technika. Nakonec byl z nedaleké stavby povolán na pomoc autojeřáb, s jehož pomocí se podařilo poškozenou Cessnu 337 odstranit z dráhy. Na letišti byl tak asi po třech hodinách obnoven letový provoz.

Podle neoficiálních zpráv byl letoun velice dobře pojištěn a přesto, že letoun utrpěl poměrně vážné poškození, a ačkoliv oprava byla vyčíslena na poměrně vysokou sumu, majitel si s tím prý hlavu příliš nelámal a letoun by snad měl být opět brzy letu schopný.

Boeing 737-800 OK-TVB Travel Service

Další poměrně "populární" událostí bylo poškození stojícího Boeingu 737-800 OK-TVB společnosti Travel Service, ke kterému došlo 10. října 2004 v Praze Ruzyni. K poškození letounu došlo zcela zbytečně v důsledku nedodržení bezpečnostních směrnic. Letoun byl v té době připravován pozemním personálem k odletu, když se jeden z nakladačů rozhodl vystrašit své kolegy, kteří seděli ve dveřích předního nákladového prostoru. Dotyčný nakladač se rozhodl rychle se rozjet se svým traktůrkem podél trupu letadla a těsně před nákladovým prostorem uhnout. Bohužel však při této razantní jízdě neodhadl vzdálenost a traktůrkem rozpáral trup letadla.

Detail poškození trupu B737-800 OK-TVB, foto Daniel Štuksa

Poškození bylo natolik rozsáhlé, že bylo nutné po prohlídce a částečné opravě letadlo přeletět v nízké letové hladině, kde ještě není potřeba přetlakování kabiny, do Německa ke kompletní opravě poškozeného trupu. Tato nehoda se stala "slavnou" díky své vzorovosti nekázně a v současné době je zářným příkladem na každém bezpečnostním školení.

Kolize pozemní techniky s Boeingem 737-800 OK-TVB, foto Daniel Štuksa

Fokker F-70 OE-LFO Austrian Airlines

Letoun Fokker 70 výr.č. 111559 registrace OE-LFO byl vyroben v roce 1995 a v osudný den 5.ledna 2004 letěl na lince OS-111 z Vídně do Mnichova (MUC/EDDM). Během klesání při průletu letovou FL120 kapitán ohlásil ztrátu tahu obou motorů. Současně se posádka pokusila o nouzové přistání na dráhu 26R, ale bohužel se již nepodařilo dosáhnout letiště v Mnichově. Kapitán tedy provedl přistání do pole přibližně 5 kilometrů před prahem dráhy. Po dotyku se zemí došlo ke kolapsu podvozku a letoun klouzal ještě asi dalších 500 metrů, než se zastavil. Posádka i cestující přežili, jen několik z 32 osob utrpělo různá zranění.

Později během vyšetřování se zjistilo, že příčinou vysazení motorů typu Rolls Royce Tay 620 byla námraza na lopatkách kompresoru, přestože piloti zapnuli systém odmrazování motorů. Důvodem toho byly scházející deflektory ve vstupním ústrojí motoru, jejichž instalace byla pouze doporučená, nikoliv nařízená.

Havarovaný Fokker 70 OE-LFO po opuštění cestujícími a posádkou, foto Markus Hopf

V den havárie panovalo v Mnichově velice špatné počasí se základnou oblačnosti pouhých 200 ft nad zemí, což znemožňovalo eventuální pokus o nouzové přistání na vojenském letišti Erding před Mnichovem. Posádka tak neměla možnost jiné volby než přistát do pole 5 km před dráhou. Vzhledem k tomu, že posádka problémy s motory ohlásila ihned, byly záchranné jednotky na místě nehody téměř v okamžiku přistání. Každopádně je určitě nutné ocenit pilotní dovednosti obou pilotů, když se jim podařilo takto bezpečně přistát do pole s letadlem tohoto typu. Co se jinak samotného letadla týče, tak ačkoliv na první pohled vypadal letoun jako nepříliš poškozený, opak byl pravdou a těžce poškozený letoun byl vyřazen.

Boeing 737-244 Advanced OB-1809 TANS Peru

Dne 23.srpna 2005 tragicky havaroval Boeing 737-244 registrace OB-1809 (ex ZS-SIA, PP-SNW) výrobního čísla 22580/87 společnosti TANS Peru. Tento letoun byl vyroben v roce 1981 a v osudný den letěl na vnitrostátní lince číslo 204 z Limy do Pucallpa. Okolo 15 hodiny místního času panovala v blízkosti letiště Pucallpa silná tropická bouřka s velmi silným větrem. V té době letoun prováděl přiblížení na přistání. Ve fázi konečného přiblížení se letadlo dostalo do velice silné turbulence a silného střihu větru. Posádka se v dané situaci pokusila o nouzové přistání se zasunutým podvozkem na neupravenou lesní cestu v džungli přibližně 3 km před prahem dráhy. Letoun se po dopadu na cestu v 15:06 místního času rozlomil a následně byl zachvácen požárem. Z 92 cestujících a 6 členů posádky zahynulo 40 cestujících a 4 členové posádky.

Boeing 737-244 OB-1809 TANS Peru při přistání, foto Alan Lebeda

Související kategorie