Madeira na vlastní kůži

• 24.11.2009 20:00
• na_cestach

Madeira je ostrov v Atlantském oceánu asi devět set kilometrů na jihozápad od Portugalska. Leží přibližně na stejné rovnoběžce jako Florida, od které ji ovšem dělí dalších šest tisíc kilometrů vodní hladiny. Díky svým příznivým klimatickým podmínkám je přezdívaná „ostrovem květů“ nebo také „ostrovem věčného jara“ a proto se může jevit jako ideální místo trávení dovolené. To byl také původní záměr, s kterým jsme sem přilétali. Nachytat v polovině ledna trochu slunečních paprsků, potěšit oko sytou zelení, poškádlit chuťovou buňku čerstvě vylovenou rybou. Ovšem naše příruční zavazadla skrývala tajemství, které pozornému oku pracovníka bezpečnostní kontroly muselo naznačit, že jen u toho nezůstane. V černých zavazadlech, normou IATA pevně daných rozměrů, se nacházely fotoaparáty, videokamery, objektivy s ohniskovou vzdáleností v tříciferných hodnotách a další výbava. V rámci utajení jsme našim drahým polovičkám radši oznámili, že se chceme „také“ podívat na letiště. Abychom nevzbudili pozornost, cestovali jsme zvlášť, jeden přímým letem z Norimberku a druhý přes Londýn. Konečně jsme se 16. ledna na letišti Santa Cruz potkali. Dost však konspirace, jdeme se podívat na místo činu.

Letiště Funchal (Santa Cruz) je v několika směrech doslova unikátní. Zajímavostí je už jeho samotné umístění. Místo pro runway je zčásti doslova vydlabáno ve svahu, zčásti umístěno na náspu, a asi jedna třetina je na vysokých pylonech nad vodou. Sama 2781 metrů dlouhá runway je dost impozantní, aby stála za to vyfotografovat. Další věcí, která přidává místu na atraktivitě je počasí, které se zde velmi rádo mění. Žádnou zvláštností není silný vítr a to spolu s nestandardním přiblížením k letišti, kdy letadlo letí proti kopcům a pak prudkou zatáčkou přes záliv jde na přistání, připravuje pilotům občas horké chvilky a spotterům pak nespočet příležitostí pro pořízení zajímavých záběrů.

Letiště vám nabízí hned několik možností jak ukojit svoji nezkrotnou touhu vyfotit si ty létající stroje, v kterých vám bylo při příletu drobet špatně. Prvním z nich je terasa, která se nachází na střeše terminálu a je z ní vidět na většinu runwaye a skoro všechny stojánky. Přes den máte sluníčko pěkně v zádech a součástí je i integrovaná restaurace, takže ani s pitným režimem by neměl být problém. Navíc je v ní umístěna televize s přehledem aktuálních příletů a odletů, což také není k zahození. Trochu problém zde představují jen bujně rostoucí květiny v květináčích, které lemují celou terasu a občas vadí výhledu.

Dalším pěkným místem je silnička, která spojuje parkoviště před terminálem s budovami cargo části letiště. Ty při pohledu z terasy přistávající letadlo na rwy 23 na finále zacloní. Takto je obejdete a vidíte prakticky celé přiblížení. Vznikne celkem pěkná kompozice letadla jen pár okamžiků před přistáním a úbočí kopců za ním.

Pro další zajímavá místa je už nutno objet letiště z druhé strany. Nebojte, není to daleko a dá se tam dojít i pěšky, ale u nás zvítězila lenost a tudíž i doprava autem. Po hraně kopce, která vznikla vytěžením zeminy, vede pěkná silnice, po jejíž délce je několik parkovišť. Odtud lze sledovat dění na ploše. V případě že chcete mít rozhled ještě o něco lepší, vybočuje do prudkého kopce několik slepých cest. Pokud zrovna nic neletí, můžete pozorovat při práci policajty, kteří zde inkasují od projíždějících řidičů pokuty. Problém zde může být ovšem se sluníčkem, takže možnost fotografování je hlavně ráno a navečer.

 

Naprosto unikátní pohled se vám naskytne, pokud se používá rwy 05. Hned vedle vyvýšené části runwaye (té na pylonech) je několik fantastických míst, kde lze sledovat z blízkosti starty a přistání vysoko nad hladinou moře. My to štěstí bohužel neměli, protože za celou dobu se létal směr opačný a až v den našeho odletu se dráha otočila.

Posledním zajímavým místem, které jsme navštívili, byl kopec naproti prahu rwy 23. Je na něm umístěna pěkná vyhlídka a přes silnici i restaurace. Na samotné sledování provozu na letišti je to už opravdu daleko, ale pokud je v provozu zmiňovaná rwy 23 tak letadla, která jdou na přistání, vám zatáčkou prolétnou kousek nad hlavou a klesají přes údolí k letišti Santa Cruz.

 

V blízkosti letiště je také několik pláží, takže pokud máte postávání u dráhy dost, můžete se letadly také kochat přímo z moře, nebo zde „odložit“ doprovod. Přiznejme si, že ne každý touží trávit dovolenou na letišti. My jsme zanechali naše krásnější polovičky, což bylo pozitivně přijato hlavně ze strany místních mačos.

Teď ještě z trochu jiné stánky. Madeiru nelze srovnávat hustotou provozu s velkými evropskými letišti, ale díky velmi malebnému prostředí, do kterého je letiště zasazeno, je každý start a přistání zajímavým zážitkem. Většinu letů v době naší návštěvy (leden 2009) tvořily Airbusy TAP Air Portugal a letadla B737/A320 Air Berlin. Ty pak doplňoval dvakrát týdně A330 stejné aerolinky. Mezi další zastoupené dopravce patří easyJet s A319 a SATA (nemyslím tím rozhraní pro připojení pevných disků). Ta má už strojový park o něco pestřejší. Na sousední ostrov Porto Santo zajišťuje pravidelnou linku s BAe ATP a mimo Airbusu A320 se zde objeví i jejich A310. Jinak je možno spatřit směsici charterových dopravců jako Thomas Cook, Thomson Airways atd.. Při psaní tohoto článku jsem koukal, že pravidelným návštěvníkem zde poslední dobou je i A330 TAP. V minulosti sem např. Austrian posílal B777 a vůbec největším letadlem, které zde přistálo, byl 6. října 2002 Boeing 747-200 Air Atlanta, který přilétl otestovat nově dostavěnou runway.

Madeira je prostě místo, kde se příjemně strávená dovolená dá spojit se zajímavým spotterským zážitkem. Z hlavního města jezdí na letiště pravidelně autobus a většina míst je krátkou procházkou dostupná z terminálu. Ostrov samotný pak nabízí nespočet jiných zajímavostí, takže jeho návštěvy rozhodně nebudete litovat.

Související kategorie