S Korean Air mezi Prahou a Sydney

• 23.10.2007 18:00
• na_cestach

Momentálně nejlepší a nejrychlejší spojení mezi Prahou a Sydney je letecký spoj Korean Air KE936 Praha - Soul a KE811 Soul - Sydney. Proto jsem se při cestě do Sydney rozhodl využít právě této letecké společnosti.

Asi dva měsíce po zaplacení letenky, která je samozřejmě pouze v elektronické podobě, jsem se ocitl jednoho sobotního červencového odpoledne na pražském ruzyňském letišti. Po nutném zabalení kufru stahovací fólií jsem přešel k jedné z odbavovacích přepážek Korean Air, kde jsem absolvoval klasické odbavení a kontroly australských viz. Místo k sezení jsem měl zaknihováno, když jsem si letenku pořizoval. Při tomto leteckém spojení z Prahy do Sydney zajišťuje Korean Air na mezipřistání v Soulu VIP salónek zdarma na čekání letadla ze Soulu do Sydney. Po zaplacení letenky mi ale bylo sděleno, že VIP salónek v Soulu je na můj termín příletu již bohužel zaplněn a nemohu této příjemné záležitosti využít. Po pár nemilých emailech s touto společností mi byla nabídnuta náhrada plus 10 kg na zavazadla nad povolený limit 20 kg. Této nabídky jsem samozřejmě využil a při vážení mého kufru svítila číslovka dokonce 30,9 kg. U odbavovacích přepážek byli zástupci z Čech i Koreje. Po další kontrole cestovního pasu jsem se odebral k východům B8 a B9, které jako jedna ze dvou stojánek na pražském letišti nabízí propojení jednoho letadla dvěma vstupy. Oba byly napojené na Airbus A330-323X. Po krátkém čekání a další rentgenové kontrole jsem vstoupil mezi posledními do letadla přes východ B8.

Příprava A330-323X v Praze na let do Seoulu

Letadlo bylo do posledního místa zaplněné, převažovali velkou většinou cestující z Asie. Tento letecký spoj do Soulu využívá i hodně vietnamských spoluobčanů na cestě do Vietnamu. Měl jsem zaknihována místa u okna z levé strany letadla ve směru letu 51A, kde jsem měl na sedadle připravenou zabalenou fialovou deku Korean Air, šusťákový pytlík s kartáčkem na zuby, zubní pastou a světle zelenými ponožkami. Nechyběla ani malá plastová láhev s vodou a samozřejmě různé časopisy včetně bezpečnostního manuálu, zasunutého v sedadle přede mnou. Chyběla bohužel obrazovka v sedadlech, u jiných takovýchto dálkových letů věc standardní. Obrazovky byly pouze výklopné nad sedadly cca po pěti až šesti řadách sedadel a velké promítací plátno na oddělovací stěně uprostřed. Po uvítání v anglickém, korejském a českém jazyce bylo naše letadlo s registraci HL7585 vytlačeno od východu B8 a B9 v 19.40 hod. Po rolování na dráhu 24 jsme odlétli v 19.45 hod. a po určitém vzestupu jsme se začali otáčet vpravo směrem na východ.

Nezapadající slunce nad severní částí zeměkoule

Jasné počasí nad Českou republikou dovolilo pořídit pěkné snímky přelétaného území. Po dvacetiminutovém letu jsme všichni dostali sluchátka na poslech televize nebo různých hudebních programu, které let nabízel. Tento let probíhal přes polskou Varšavu, Bělorusko, Moskvu, Mongolsko a Čínu do Soulu. Asi po 40 minutách začala velice příjemná fáze letu, když letušky začaly rozvážet jídlo a nabízet české nebo korejské jídlo. Korejskými aeroliniemi nelétám každý den, tak jsem se rozhodl zkusit jídlo korejské. K tomuto menu jsem dostal papír s návodem na přípravu celého jídla. Na tácu bylo mleté maso s nějakou zeleninou, rýže, voda, moučník a cosi v plastové pastě. Podle návodu jsem vytlačil pastu na maso, vysypal na to rýži a po smíchání jsem získal korejské rizoto. Jako drink jsem si dal pivo, ale k mému zklamání jsem dostal americký Budweiser, který má oproti českým pivům pro mně dost nepříjemnou chuť a když jsem si ho chtěl vyměnit za české pivo v plechovce, tak mi bylo od letušky sděleno, že české pivo se podává pouze k českému jídlu. Zajímavá zkušenost pro cestující, kteří se chystají letět s Korean Air a nevěděli by, co si mají dát dobrého k snědku :). Veškeré jídlo bylo podáváno s kovovými příbory.

Večeře mezi Prahou a Seoulem

Protože jsem seděl na levé straně letadla a měl jsem výhled směrem na sever, celou noc na této straně nezapadlo slunce. A protože jsme letěli proti času, začalo se asi za 4 hodiny plně rozednívat. Nad Mongolském jsme viděli klasické mongolské jurty, ale nad Čínou začalo být zataženo a nebylo vidět skoro nic. Dopoledne místního času jsme dostali snídani, která se skládala z vaječné omelety, opečených brambor se zeleninou, valašský ovocný jogurt, ananas, croissant, džem a samozřejmě čaj nebo káva.

Snídaně nad čínským územím

Po celou dobu letu byla pravidelně podávána pitná voda a celkově palubní servis probíhal velice dobře s pěknými a ochotnými letuškami. Motivující pro jiné letecké společnosti může být i to, že na toaletách byla pánská i dámská vůně jedné prestižní kosmetické firmy volně k použití. Zajímavým faktem bylo také to, že při přibližování k letišti v Soulu, které je velice blízko Severní Koreji, jsme udělali velký oblouk, abychom se nepřiblížili k jejich území od moře. Při přistávání v Soulu, které probíhalo podle časového plánu, byla vidět celá řada ostrůvku vykukujících z moře, které mělo zrovna velký odliv.

Přistávání na letišti Incheon

Při rolování na letišti Incheon byla vidět celá řada leteckých společnosti včetně japonských JAL, China Southern Airlines, Singapore Airlines, Cathay Pacific, velké zastoupení měly společnosti Asiana Airlines s letadly Boeing 777 a samozřejmě místní Korean Air.

Po vystoupení z letadla a následných kontrol při vstupu do letištní haly jsem se nejdříve zorientoval a zjistil jsem, z jakého odlétám východu. Protože letadlo mělo podle letového řadu odletět v 19.25 hod. místního času, měl jsem skoro 6,5 hodiny volno, které jsem strávil prohlídkou celého letiště a klasickým poleháváním na čalouněných sedadlech. Samozřejmě, že jsem se byl podívat aspoň na vstup do VIP salónku, kde jsem měl trávit celý volný čas při čekání na spoj do Sydney.

Pokus o uměleckou fotku na letišti Incheon

Kolem 17. hodiny jsem se pomalu přesunul k mému odletovému východu, abych sledoval příjezd a přípravu letadla Boeing B777-2B5/ER s registraci HL7526. Teprve v 19.10 hod. byl otevřen východ a z toho jasně vyplynulo, že odlet na čas už nestihneme. Při vstupu do letadla jsem zamířil ke svému sedadlu 52A, kde jsem měl připravenou deku, vodu a znovu již zmiňovaný šusťákový pytlík s kartáčkem na zuby a zubní pastou a nechyběly ani letecké ponožky. Bohužel opět chyběly obrazovky v sedadlech a tak jsem se musel spokojit pouze se starými obrazovkami nad uličkou. Let probíhal přes noc a za špatného počasí, takže nebylo skoro nic k focení. Asi po hodině letu jsme dostali večeři a ráno snídani. Celou dobu letu jsme byli velice dobře zásobováni letuškami džusem nebo vodou a výbornými medovými oříšky.

Večeře mezi Seoulem a Sydney

Před přistáním v Sydney se začalo rozednívat a protože jsme přistávali na dráhu 34L, udělalo s námi letadlo ještě přelet nad celou Sydney. Jasné počasí dovolilo vidět ještě svítící centrum včetně známé opery a nedaleko stojícího mostu Harbour Bridge. Let trval 10 hodin a stejně jako z Prahy do Soulu probíhal bez viditelných problémů za asistence ochotných letušek.

Na závěr bych chtěl ještě dodat, že náš let probíhal v půlce července 2007, tzn. v Čechách bylo léto a v Sydney zima. Kdo má představu, že zima v Sydney je daleko teplejší než v Čechách, je na omylu. Při raním přistání a výstupu z letištní haly pouze v tričku a v plátěných kalhotech mě porazila zima, která se pohybovala jen těsně nad bodem mrazu. Dva dny po mém příletu padl dokonce v Sydney teplotní rekord, kdy byla naměřena teplota -1 stupeň.

Související kategorie