Podle FlightGlobal se všech šest pomocných motorů na tuhé pohonné látky oddělilo zhruba minutu a 45 sekund po startu ve výšce 35 km. Asi po šesti minutách se ve výšce přibližně 153 km oddělil první stupeň a zažehl se horní stupeň Centaur V. Oddělil se také aerodynamický kryt družic. ULA potvrdila, že k anomálii došlo přibližně v desáté minutě letu. Příčina zatím zůstává neznámá.
Amazon začal budovat síť Leo, dříve známou jako Project Kuiper, v dubnu 2025. Před neúspěšným startem podle vlastních údajů vynesl při 14 misích téměř 400 družic. Plánovaná síť má čítat přes 3 000 družic. Další start je plánován na 23. listopad, kdy má evropská Ariane 6 vynést 36 družic. Pro tempo výstavby sítě bude důležité, kdy se Vulcan vrátí do provozu. Amazon s ním počítá pro podstatnou část dalších startů.
SpaceX při 15. zkušebním letu Starship, který odstartoval 13. listopadu z Texasu, vypustila na oběžnou dráhu 26 družic Starlink nové generace. Po přibližně 22 hodinách letu mechanická ramena startovací věže poprvé zachytila Starship po návratu z oběžné dráhy. Zachycení prvního stupně Super Heavy se při téže misi nezdařilo.
Podle Reuters má Starlink na oběžné dráze přes 11 000 družic, přičemž službu využívají miliony zákazníků. SpaceX tak dále rozšiřuje kapacitu fungující sítě, zatímco Amazon stále buduje jen základní konstelaci. Let Starship současně ukázal, že SpaceX může vedle Falconu 9 využít k vypouštění družic i nový nosič, čímž výrazně sníží náklady.
Soutěž probíhá také mezi leteckými společnostmi, které ve stále rostoucí míře budou bojovat o zákazníky také nabídkou širokopásmového internetu. Ze tří největších amerických síťových leteckých dopravců si United Airlines a American Airlines vybraly pro modernizaci palubního internetu Starlink. Starlink si vybraly také Southwest. Z velké čtyřky amerických dopravců tak pouze Delta Air Lines uzavřela dohodu s Amazon Leo. První etapa počítá s instalací na 500 letadel od roku 2028. Delta dnes nabízí bezplatný přístup na internet prostřednictvím služby Delta Sync. Pokud jde o rychlost a dobu odezvy, nemůže služba soutěžit se Starlinkem.
United měly k 15. listopadu Starlink už na 701 letadlech včetně regionální flotily a nabízely jej na 52 % denních spojů. V říjnu to bylo 47 %, přičemž do konce roku dopravce očekává téměř 64 %. Instalace chce dokončit do konce roku 2027. American Airlines mezitím rozšířily původní plán pro více než 500 Airbusů na celou hlavní flotilu čítající přes 1 000 letadel. S instalacemi chtějí začít počátkem roku 2027.
Starlink už zavádí také Southwest Airlines. První vybavený Boeing 737-800 nasadily do provozu v červenci a v polovině října měly podle provozního ředitele Andrewa Wattersona vybaveno 47 letadel. Do konce roku 2026 očekávají více než 200 instalací a celou flotilu včetně starších Boeingů 737-700 chtějí vybavit do podzimu 2027.
Pokud se tyto harmonogramy podaří splnit, což je vysoce pravděpodobné, pak z velké čtyřky amerických provozovatelů budou mít United, American a Southwest plně vybavené flotily Starlinkem, a to ještě dříve, než Delta v roce 2028 přistoupí k prvním instalacím systému Amazon Leo.
Pro Deltu představuje tento rozdíl mimořádné konkurenční riziko. Cestující si mohou velmi snadno zvyknout na přednosti rychlého internetu na palubě a vnímat ji jako důležitý faktor při výběru dopravce.
Nakolik či zda vůbec nedělní nezdar prvního startu Vulcanu a ztráta 40 satelitů ovlivní implementaci systému zatím není známo.
Svou vlastní nízkoorbitální síť implementuje také Rusko. Systém vyvíjí společnost Bureau 1440. Podle zprávy ukrajinské vojenské rozvědky z 13. listopadu vyneslo Rusko při startech 23. března a 19. července celkem 32 družic. Rassvet by měl pracovat s konstelací satelitů umístěnou ve výšce asi 800 km.
Do konce roku mělo být podle plánu na oběžné dráze až 48 satelitů, ale zdá se, že implementace postupuje pomaleji. Pro rok 2027 ruské plány předpokládají vypustit dalších 240 družic. Celosvětové pokrytí nabídne systém nejdříve v roce 2031. Rusko nemá ambici konkurovat hráčům jako jsou SpaceX nebo Amazon a program prioritně zaměřuje na své vlastní potřeby.
Terminál určený pro instalaci do letadel má podle zveřejněného harmonogramu přijít v roce 2028. Zahajovacím zákazníkem systému je Aeroflot. Rusko počítá také s implementací ve vlacích. (Foto: NYP, NSF, @johnkrausphotos)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém