Komentář: Dvacetiletý Airbus na odpis?

  • 22.10.2026 17:17

Porucha vládního Airbusu A319CJ, která 13. října zkomplikovala cestu ministra dopravy Ivana Bednárika a podnikatelské delegace z Ázerbájdžánu do Kyrgyzstánu, je nepříjemná. Sama o sobě však nedokazuje, že česká vládní letka je „zoufale zastaralá a poruchová“, jak ji označil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Zároveň vyzval ministerstvo obrany k obnově vládního leteckého parku. Považovat přibližně dvacetiletý Airbus za „zoufale staré“ letadlo je v kontextu běžné letecké praxe je absurdní. Kromě toho se dozvídáme, že letouny mají „katastroficky krátký dolet“, takže na cestách se ztrácí tuny času. Slyšet takové hodnocení z úst vysokého funkcionáře Svazu průmyslu a dopravy rozhodně není znakem profesionality. 

Perličkou je uklidňující vyjádření pana viceprezidenta: „Navíc, pokud se nemýlím, by se nákup nových letadel mohl započítat do výdajů na obranu…”.

Zmíněná delegace nakonec získala náhradní spojení pravidelnou linkou ázerbájdžánských aerolinií. Podle vyjádření ministerstva dopravy pro ČTK se díky tomu podařilo zachovat plánovaný program v Biškeku. Provozní komplikace tedy měla řešení. Veřejná debata o údajném stáří a nespolehlivosti vládních letadel ale potřebuje podstatně přesnější argumenty.

České Airbusy evidenčních čísel 2801 a 3085 slouží od roku 2007. Jde o přibližně dvacetileté stroje, jejichž věk není v civilním letectví ničím mimořádným. První z nich armáda převzala 30. ledna 2007.

Pro srovnání: Delta Air Lines vykázaly ke konci roku 2025 v provozní flotile 57 Airbusů A319 s průměrným stářím 23,8 roku a 46 Airbusů A320 s průměrným stářím 29 let. Tato letadla používá v pravidelné obchodní dopravě, kde jejich dostupnost přímo ovlivňuje výnosy a náklady dopravce. Přibližně dvacetiletý A319 tedy rozhodně není za hranicí běžné komerční použitelnosti.

Podobné srovnání nabízí evropský provoz. Podle databáze Planespotters.net dosahovalo v říjnu 2026 průměrné stáří Airbusů A319 British Airways přibližně 24 let. U skupiny easyJet činilo podle zářijových údajů přibližně 18 let. České vládní Airbusy tak věkem nijak nevybočují z letadel běžně využívaných v pravidelné komerční dopravě.

Tyto příklady z podnikové sféry dokládají nekvalifikovanost vyjádření viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Letadla rozhodně nejsou zastaralá, a pokud jsou údajně nespolehlivá, pak je třeba se asi obrátit s tímto problémem na Armádu ČR. Pokud tedy takový problém existuje. Airbusy prokazují každodenně svou vysokou spolehlivost.  

Z toho samozřejmě neplyne, že starší dopravní letadla nemají závady. Mají je i nová. Rozhodující je četnost poruch, doba jejich odstranění a náklady na udržení požadované provozní spolehlivosti. Samotný rok výroby nic neznamená.

Na české debatě je pozoruhodné opakování stejného příběhu. Nejprve bylo třeba nahradit zastaralé Tupolevy Tu-154, následně odešly Jaky-40 a Challenger. Nyní se nálepka zastaralosti přesouvá na Airbusy, které předchozí generaci nahrazovaly. Jednotlivé případy přitom nelze směšovat. U Jaků-40 hrála roli zastaralost typu, u Challengeru náklady na další udržení ve službě. Z toho však nevyplývá, že stejný závěr automaticky platí také pro A319. 

Do debaty navíc vstupuje plánovaná modernizace obou Airbusů. Ministerstvo obrany schválilo zakázku za 970,84 milionu korun bez DPH, tedy přibližně 1,17 miliardy korun včetně daně. Zahrnuje modernizaci interiérů, avioniky a komunikačního vybavení, dodávky materiálu a školení personálu. Dokončena má být do října 2027. Podle ministerstva u části dosavadního vnitřního vybavení skončila servisní podpora a jeho obnova je nutná pro zachování další letové způsobilosti a plnění úkolů obou strojů.

Taková investice logicky předpokládá další využívání letadel. Požadavek na jejich brzkou výměnu proto musí vysvětlit také vztah k této modernizaci. Pokud má výdaj přes miliardu korun včetně DPH ekonomické opodstatnění, musí stát počítat s odpovídající dobou další služby. Obnova zastaralého vybavení je přitom běžnou součástí životního cyklu letadla. Neznamená, že je dožilý celý stroj.

Pokud se argument „staré a poruchové“ pravidelně vrací bez zveřejnění srovnatelných provozních údajů, je namístě chtít podrobnější vysvětlení. Kolik letů bylo kvůli technickým závadám zrušeno? Jak se vyvíjí dostupnost obou letadel? Kolik stojí jejich údržba a jaké konkrétní přínosy by měla náhrada? Bez těchto čísel je požadavek na výměnu flotily stanoviskem, nikoli technicko-ekonomickým závěrem.

Přinejmenším informace věřených sdělovacích prostředcích rozhodně nenaznačují, že by letadla byla poruchová.

O případném nákupu letadel za veřejné peníze by měla rozhodovat data, nikoli rozladění cestujících po jedné přerušené cestě. (Foto: wikimedia, mo.gov.cz, planes.cz)

Připravil: Michal Čupa


Fotografie k článku


Související fotky


Komentáře

Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
MK. (...192.13...)
22.10.2026 20:44

Já bych k diskusi, kterou jsem s panem viceprezidentem vedl na Twitteru dodal jenom to, že pokud má Svaz průmyslu tyto záměry, nikdo jeho členům nebrání, aby si zacharterovali nějaké odpovídající letadlo.

Protože myšlenka na letadlo, které bez mezipřistání doletí z Prahy do Tokia a uveze minimálně 30 lidí ... je zajímavá, ale je někde někde na úrovni B787-8 :-)

petrp (...250.11...)
22.10.2026 19:05

Přesně jak říká pan nadkolega sg.......a já děkuji za kvalitní článek a objektivní ,profesionální názor na věc.

sg (...100.147...)
22.10.2026 18:56
sg@sg.com

....a je to marný, marný a marný :-x . Kapři si rybník nevypustěj / a amatérismus ať už "přirozený" či učelový.......dokud se nestane "zázrak" (myslím si a bohužel nedoufám, že se toho dožiju ), že se prosadí odpovědnost za rozhodnutí ......... tak tohle, atd. a hounou

Celkem 3 záznamy

Partneři


Reklama
Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s tím, že využívá pro analýzy a přizpůsobení obsahu soubory cookie. Další informace