Ještě v předvečer zahájení aerosalonu ve Farnborough zveřejnil Boeing prognózu Commercial Market Outlook pro období let 2026 až 2045. Proti loňskému výhledu, který předpokládal 43 600 dodávek, se celkový odhad zvýšil o pouhých 25 letadel. Boeing tedy svůj dlouhodobý pohled na trh prakticky nezměnil.
Výrobce očekává, že letečtí dopravci a nákladní operátoři během příštích dvaceti let převezmou 43 625 nových letadel. Největší část poptávky bude připadat na jednouličkové stroje, zatímco více než polovina všech dodávek zamíří do rozvíjejících se a přechodových ekonomik.
Podle Boeingu bude potřeba 33 545 jednouličkových letadel, 7 715 širokotrupých strojů, 1 435 regionálních proudových letadel a 930 nově vyrobených nákladních letounů. Celosvětová flotila se má zvětšit z přibližně 28 000 letadel na konci roku 2025 na 50 095 strojů v roce 2045. To odpovídá růstu téměř o 80 procent.
Boeing a Airbus: na základním trendu shoda
Nová prognóza Boeingu přichází krátce po zveřejnění Global Market Forecast společnosti Airbus. Evropský výrobce očekává v letech 2026 až 2045 poptávku po 42 060 nových osobních letadlech s nejméně 100 sedadly. Z toho má být 33 920 jednouličkových a 8 140 širokotrupých strojů. Airbus proti předchozímu dvacetiletému výhledu snížil prognózu osobních letadel o 390 kusů, tedy přibližně o jedno procento.
Na první pohled je prognóza Boeingu o 1 565 letadel vyšší. Takové porovnání je však zavádějící, protože oba výrobci používají rozdílný rozsah trhu.
Boeing do celkového počtu zahrnuje nejen velká osobní letadla, ale také 1 435 regionálních proudových letounů a 930 nově vyrobených nákladních letadel. Jeho prognóza se vztahuje na proudová osobní letadla s více než 30 sedadly. Naproti tomu Airbus v letošní hlavní prognóze počítá pouze s osobními letadly s nejméně 100 sedadly a samostatný aktuální odhad poptávky po nákladních letounech nezveřejnil.
Po odečtení regionálních a nákladních letadel Boeing předpokládá poptávku po 41 260 jednouličkových a širokotrupých osobních letadlech. Airbus ve srovnatelných velikostních kategoriích očekává 42 060 strojů, tedy o 800 více.
Srovnání prognóz pro roky 2026 až 2045:
V hlavních segmentech se oba výrobci liší jen málo. Airbus předpokládá o 375 více jednouličkových a o 425 více širokotrupých osobních letadel. Poměr mezi oběma kategoriemi je téměř shodný: přibližně čtyři pětiny poptávky budou připadat na úzkotrupé stroje a jedna pětina na širokotrupá letadla.
Boeing očekává, že 21 475 nových letadel nahradí starší stroje a 22 150 bude použito k rozšíření flotily. Obě části trhu tak mají být téměř stejně velké. Airbus počítá s 19 820 letadly určenými k náhradě a 22 240 stroji potřebnými pro růst.
Rozdíl opět vyplývá z metodiky. Boeing do výpočtu zahrnuje regionální a nákladní letadla, jejichž flotily také čeká rozsáhlá obnova. Oba výrobci se ale shodují, že nahrazování stárnoucích letadel bude v příštích dvou desetiletích stejně významným zdrojem poptávky jako samotný růst dopravy.
Airbus předpokládá, že podíl nejnovější generace letadel na světové flotile vzroste z přibližně 39 procent v roce 2026 téměř na 100 procent v roce 2045. Boeing je mírně opatrnější a očekává, že podíl nové generace dosáhne 92 procent, zatímco méně než desetina flotily bude nadále tvořena letadly předchozí generace.
Hlavním zdrojem růstu mají být rozvíjející se ekonomiky. Boeing očekává, že Čína, Blízký východ, Afrika, Latinská Amerika a jižní a jihovýchodní Asie společně převezmou přibližně 55 procent všech nových letadel. Vyspělé trhy v Severní Americe, Eurasii, Oceánii a severovýchodní Asii mají získat zbývajících 45 procent.
Samotná Čína má představovat 21 procent světových dodávek, tedy přibližně 9 240 letadel. Na jižní a jihovýchodní Asii připadne dalších 19 procent, stejně jako na Severní Ameriku. Eurasie, do níž Boeing zahrnuje Evropu a další přilehlé trhy, má získat 20 procent dodávek. Blízký východ společně s Afrikou bude představovat deset procent, Latinská Amerika šest procent a Oceánie se severovýchodní Asií pět procent.
Nejrychlejší růst osobní dopravy Boeing předpokládá v jižní Asii, kde má dosahovat 6,8 procenta ročně. V jihovýchodní Asii očekává růst o 6,7 procenta, v Africe o 5,8 procenta a v Číně o pět procent ročně. Naproti tomu v Severní Americe má doprava růst o 2,7 procenta a v severovýchodní Asii pouze o 2,1 procenta.
Airbus dochází k velmi podobnému závěru. Za nejrychleji rostoucí oblast označuje Asii a Tichomoří, zejména Indii, Čínu, Vietnam, Indonésii a Malajsii. Nejvyšší růst ze všech sledovaných přepravních proudů očekává na indickém vnitrostátním trhu. Ten se má zvětšovat přibližně o 9,3 procenta ročně.
Oba výrobci vysvětlují růst podobnými demografickými a ekonomickými faktory. Airbus očekává, že počet lidí patřících ke střední třídě, která má nejvyšší pravděpodobnost využívat leteckou dopravu, vzroste do roku 2045 o 1,4 miliardy. Vedle růstu příjmů mají poptávku podporovat urbanizace, zahraniční migrace a cestování za rodinou a přáteli.
Boeing používá podobnou argumentaci. V dvaceti největších rozvíjejících se ekonomikách očekává do roku 2045 nárůst počtu domácností s ročním příjmem přesahujícím 20 000 dolarů v paritě kupní síly přibližně o 500 milionů.
Výrazným motorem mají zůstat nízkonákladové společnosti. Jejich flotily mají podle Boeingu růst téměř o čtyři procenta ročně, zatímco flotily tradičních síťových dopravců o 2,6 procenta. Nízkonákladové aerolinie budou rozšiřovat především nabídku na trzích Latinské Ameriky, východní Evropy a jihovýchodní Asie.
Současně pokračuje rozvoj přímých spojení. Aerolinie od roku 2015 přidaly přibližně 5 500 nových letištních párů, čímž se světová síť rozšířila téměř o 30 procent. Airbus tento trend popisuje jako decentralizaci sítí: růst menších a středně velkých měst má umožnit vznik většího počtu přímých linek, které obejdou tradiční přestupní uzly.
Také prognózy růstu osobní dopravy jsou prakticky totožné. Boeing očekává průměrné zvýšení výkonů měřených v osobokilometrech o čtyři procenta ročně. Airbus předpokládá 3,9 procenta. V obou případech se má celkový objem dopravy do roku 2045 více než zdvojnásobit. Airbus očekává přibližně deset miliard cestujících ročně.
Boeing je proti Airbusu mírně optimističtější v posouzení současného zpomalení trhu. Přestože pro rok 2026 očekává růst osobní dopravy pouze o 2,3 procenta, předpokládá zrychlení na šest až sedm procent v roce 2027 a pět až šest procent v roce 2028. Do konce roku 2028 by se tak provoz měl vrátit k trajektorii očekávané před současnými konflikty a ekonomickými otřesy.
Airbus naopak při přípravě letošní prognózy snížil odhad poptávky o jedno procento. Podle jeho analytiků válka s Íránem, obchodní napětí a vysoké ceny paliva zpomalily původně velmi prudké zotavení po pandemii. Dlouhodobou prognózu růstu dopravy však Airbus nadále považuje za robustní.
Významným rozdílem mezi oběma prognózami je podrobnost výhledu nákladní dopravy. Boeing očekává, že objem letecké nákladní přepravy poroste do roku 2045 v průměru o 3,7 procenta ročně, tedy rychleji než světový obchod a ekonomika.
Provozovatelé budou podle něj potřebovat více než 2 900 nově vyrobených a přestavěných nákladních letadel. Z tohoto počtu má být 930 strojů nově vyrobených, zatímco zbývající část vznikne přestavbou starších osobních letadel. Růst má podporovat přeshraniční internetový obchod, přeprava rychle se kazícího a hodnotného zboží a snaha podniků o odolnější dodavatelské řetězce.
Boeing současně upozorňuje, že skutečnou velikost trhu v nejbližších letech nebude určovat pouze poptávka, ale především schopnost výrobců dodávat letadla. Na začátku roku 2026 podle něj na trhu chybělo téměř 2 000 strojů proti úrovni odpovídající růstu dopravy.
Nedostatek jednouličkových letadel se pravděpodobně nepodaří odstranit před koncem desetiletí. U širokotrupých strojů může nabídka za poptávkou zaostávat až do začátku třicátých let. Důvodem jsou omezené výrobní kapacity, problémy dodavatelských řetězců a pomalé zvyšování produkce u obou hlavních výrobců.
Prognózy Airbusu a Boeingu se liší podstatně méně, než naznačuje jejich hlavní součet. Oba výrobci očekávají zdvojnásobení osobní dopravy, podobný poměr jednouličkových a širokotrupých letadel a přibližně rovnoměrné rozdělení dodávek mezi růst a obnovu flotily.
Rozdíl vytváří především metodika. Boeing zahrnuje regionální letadla od 30 sedadel a nové nákladní stroje, zatímco letošní hlavní prognóza Airbusu se soustředí na osobní letadla s nejméně 100 sedadly.
V přímo srovnatelných kategoriích je Airbus dokonce mírně optimističtější: očekává o 800 více velkých osobních letadel než Boeing. Americký výrobce ale po připočtení regionálních a nákladních strojů dochází k vyššímu celkovému číslu.
Nejdůležitějším závěrem obou výhledů proto není rozdíl 1 565 letadel, ale mimořádně silná shoda. Airbus i Boeing předpokládají, že světový trh během dvaceti let absorbuje více než 42 000 nových osobních letadel. Otázkou zůstává především to, zda je výrobci a jejich dodavatelé dokážou vyrábět dostatečně rychle. (prognóza: Boeing)
Jenže tohle není ten případ 
Aerolinka má úplnou svobodu, zda objedná ta letadla teď nebo z osm let (a bude létat se staršími modely).
Aerolinky nejsou hloupé a dokáží si spočítat, jak to provedou se splátkovými kalendáři, nedejbože použijí třeba leasing.
MK.: pokud už se chcem utápět do maličkostí, pak krize to je. Aerolinka zaplatí s objednávkou jen menší část ceny, největší část zaplatí až při přejímce. Pokud se letadlo dodá např. za 8 let, tak to rozhodně není maximalizace zisku, kvůli časové ceně poněz.
Tomuto stavu se v kapitalismu neříká krize, ale "příležitost zvednout ceny/marže/zisky"
Celkem 4 záznamy
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Toto rozhodne nemá črty krízy; skôr zlaté časy, keď dopyt po letenkách je vyšší než počet možných letov a disponibilné lietadlá nepostačujú....