Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví se zapojila do vyšetřování mimořádně vážné události Boeingu 737-800 společnosti Malta Air, člena skupiny Ryanair. Po předběžně hlášené poruše pravého motoru se uvolnilo okno v kabině a jeden z cestujících byl horní částí těla vytažen do vzniklého otvor v důsledku dekomprese.
EASA oznámila, že do vyšetřování jmenovala svého technického poradce. Agentura současně komunikuje s americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), který odpovídá za certifikaci typu Boeing 737, a s výrobcem letadla. Pokud vyšetřování odhalí širší technické riziko, EASA je připravena přijmout opatření v oblasti zachování letové způsobilosti, například nařídit dodatečné kontroly nebo úpravy letadel.
Vyšetřování vede Severní Makedonie, protože k události došlo v jejím vzdušném prostoru. Takový postup odpovídá pravidlům ICAO, dodatek 13, podle nichž za zahájení a vedení vyšetřování zpravidla odpovídá stát, nad jehož územím k nehodě nebo vážnému incidentu došlo. Státy registrace, provozovatele, konstrukce a výroby mohou do vyšetřování vyslat své akreditované zástupce a technické poradce.
K události došlo v pátek 10. července při letu FR1879 ze Soluně do Memmingenu. Let zajišťoval Boeing 737-800 (9H-QEU) provozovaný společností Malta Air. Přibližně šest minut po startu ve výšce asi 4600 m posádka přerušila stoupání. Předběžné informace poukazují na závažnou poruchu pravého motoru CFM International CFM56-7B.
Z dostupných fotografií a videí je patrné poškození lopatek dmychadla i krytů motoru. Zatím však nebylo oficiálně potvrzeno, zda okno kabiny přímo zasáhl fragment motoru, část vstupního ústrojí nebo některý z panelů motorové gondoly. Přesnou posloupnost poruchy musí určit vyšetřovatelé. Ryanair zatím pouze uvedl, že se za letu uvolnilo okno.
Uvolnění okna přivodilo dekompresi kabiny a ze stropních panelů vypadly kyslíkové masky. Jedenašedesátiletý cestující ze Srbska Ljubisa Karović, který seděl vedle poškozeného okna, byl hlavou, rameny a částí trupu vytažen mimo kabinu. Podle výpovědí cestujících jej zachytil bezpečnostní pás a jeho manželka spolu s dalšími dvěma cestujícími jej dokázala vtáhnout zpět.
Podle Svetlany Grkovićové, manželky zraněného cestujícího Ljubiši Karoviće, události předcházel zvuk připomínající explozi. Zdálo se jí, že se od motoru oddělila některá jeho část, která následně zasáhla a rozbila okno vedle sedadla jejího manžela. V kabině poté došlo k prudké dekompresi. Hlasitou ránu připomínající výbuch popsali také další cestující.
Muž utrpěl poranění krku, ramen a ruky a poškození kůže způsobené proudícím vzduchem a kontaktem s okolím otvoru. První informace srbského konzulátu uváděly, že nebyl v bezprostředním ohrožení života. Podle pozdějšího vyjádření jeho manželky však zůstával několik dní po události hospitalizován, byl v šoku a část incidentu si nepamatoval.
Posádka okamžitě zahájila klesání přibližně do výšky 1800 m. Letoun poté ještě asi půl hodiny zůstal ve vzduchu, než přibližně hodinu po odletu přistál zpět v Soluni. Přistání proběhlo standardně a ostatní cestující později pokračovali do Memmingenu náhradním letadlem.
Letoun 9H-QEU byl Ryanairu dodán jako nový v březnu 2008 a v roce 2022 byl převeden pod osvědčení Malta Air. Záznamy ukazují, že se stejný stroj vrátil do Soluně také o den dříve během letu FR5004 do Sarajeva. Ryanair uvedl, že důvodem předchozího návratu bylo problematické chování cestujícího, nikoli technická závada. V tuto chvíli proto neexistuje potvrzená souvislost mezi oběma návraty.
Co budou vyšetřovatelé hledat
Okno kabiny dopravního letadla je vícevrstvá sestava tvořená několika akrylátovými panely. Vnitřní panel, kterého se mohou dotýkat cestující, slouží především jako ochrana proti poškrábání. Tlakový rozdíl mezi kabinou a okolní atmosférou zachycují další konstrukční vrstvy.
Vznik otvoru proto naznačuje, že musela být poškozena tlaková část okna, jeho rám nebo celá okenní sestava. FAA uvádí, že akrylátové materiály jsou běžně používány pro konstrukční průhledné panely leteckých oken a čelních skel.
Běžně používaný výraz „vysátí“ není fyzikálně zcela přesný. Bezprostředně po porušení trupu proudí vzduch z přetlakované kabiny ven, dokud se tlaky nevyrovnají. Následně na člověka v blízkosti otvoru působí především velmi rychlý vnější proud vzduchu. Bezpečnostní pás může být během prvních sekund rozhodujícím prvkem, což tento případ znovu potvrzuje.
Technici se budou soustředit především na původ poruchy ventilátorové části motoru, stav a upevnění lopatek, poškození skříně ventilátoru, vstupního ústrojí a krytů gondoly. Důležité bude určit trajektorii jednotlivých fragmentů, rozsah poškození okenního rámu a údržbovou historii motoru včetně provedení předepsaných ultrazvukových kontrol lopatek.
Jde o mimořádně výjimečnou, nikoliv však ojedinělou nehodu
Nejbližším historickým precedentem je nehoda letu Southwest Airlines 1380 ze 17. dubna 2018. Boeing 737-700 s motory CFM56-7B tehdy během stoupání ve výšce přibližně 9700 m postihla porucha levého motoru.
Jedna z lopatek dmychadla praskla následkem únavové trhliny. Lopatka narazila do krytu dmychadla a vyvolala takové zatížení, že se od motoru oddělily části vstupního ústrojí a krytů gondoly. Fragmenty zasáhly trup poblíž okna kabiny, které se z letounu uvolnilo. Cestující sedící u otvoru byla částečně vytažena z kabiny a následkům zranění podlehla. Posádka bezpečně přistála ve Filadelfii. Jednalo se o jedinou smrtelnou nehodu v historii dopravce.
Americký Národní úřad pro bezpečnost dopravy následně požadoval změnu konstrukce motorové gondoly Boeingu 737 NG. FAA vydala v roce 2023 příkaz, podle něhož mají být požadované konstrukční úpravy zavedeny nejpozději do července 2028, tedy více než deset let od katastrofy.
Vyšetřování události Malta Air tak bude muset odpovědět také na otázku, zda šlo o obdobný mechanismus a zda současné kontroly lopatek a postupně zaváděné úpravy gondol poskytují dostatečnou ochranu.
Podobnost lze nalézt u letu National Airlines 27 z listopadu 1973. McDonnell Douglas DC–10 letěl v cestovní hladině 390 (asi 11 900 m), když se rozpadla sestava dmychadla pravého motoru číslo tři. Fragmenty pronikly do trupu, křídla i gondol zbývajících motorů a jeden z nich vyrazil okno v kabině.
Cestující sedící přímo vedle okna byl nejprve zachycen bezpečnostním pásem v otvoru. Ostatním cestujícím se jej však nepodařilo vtáhnout zpět a následně byl z letadla zcela „vysát“. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Poškozený DC-10 bezpečně přistál v Albuquerque.
Známým případem je i let British Airways 5390 z června 1990. U letounu BAC One-Eleven se při stoupání ve výšce přibližně 17 300 stop uvolnilo levé čelní sklo kokpitu.
Kapitán byl horní částí těla vytažen ven a zůstal zaklíněn v otvoru. Členové palubního personálu jej drželi za nohy, zatímco druhý pilot nouzově přistál v Southamptonu. Kapitán navzdory dlouhému působení silného proudu vzduchu, chladu a nárazů do trupu přežil. Vyšetřování zjistilo, že většina upevňovacích šroubů nově instalovaného čelního skla měla nesprávný průměr a zbývající šrouby byly příliš krátké.
Zcela odlišnou příčinu, ale podobné následky měla nehoda letu Aloha Airlines 243 v dubnu 1988. U Boeingu 737-200 se ve výšce asi 7300 m oddělila přibližně 5,5 metru dlouhá horní část trupu. Letuška, která v okamžiku dekomprese stála v kabině, byla stržena ven a její tělo nebylo nalezeno. Dalších osm osob utrpělo vážná zranění.
Posádce se podařilo s vážně poškozeným letounem přistát na ostrově Maui. Vyšetřování upozornilo především na únavové poškození konstrukce, korozi a nedostatky při kontrolách stárnoucích letadel provozovaných ve velmi intenzivním letovém režimu.
Vyšetřování incidentu Malta Air je teprve na začátku. Zásadní bude určit, zda okno zasáhl přímo fragment lopatky dmychadla, nebo část gondoly, která se oddělila v důsledku sil vzniklých při poruše motoru. Teprve poté bude možné posoudit, zda šlo o izolované selhání konkrétní součásti, problém údržby, nebo událost, která si vyžádá širší zásah regulátorů do provozu flotily Boeingů 737 NG. (Foto: BBC, Yahoo, avHerald, planes.cz)
Nebyly vloženy žádné komentáře.
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém